Krevní test jako předpověď schizofrenie či deprese? Výzkumy naznačují, že to není sci-fi

Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek Zdroj: iStock

Anna Nováková
Duševní zdraví
Diskuze (0)

Představte si, že by jednoduché vyšetření krve mohlo pomoci odhalit, zda vám hrozí deprese, úzkosti, nebo dokonce závislosti. Zdá se to jako scénka z ošetřovací místnosti lodi ze Star Treku, ale věda jde dopředu a podobný scénář by mohl být jednoho dne běžnou součástí prevence.

V současnosti neexistuje krevní test, který by s jistotou diagnostikoval psychiatrické poruchy, krevní vyšetření se používá hlavně proto, aby se vyloučily příčiny psychických obtíží, jako například hormonální nerovnováha či nedostatek vitaminů. Výzkumy se ale nyní zaměřují na vývoj specifičtějších testů, které by mohly pomoci přímo s diagnostikou onemocnění. Zkoumají se genetické a RNA biomarkery a identifikují další krevní ukazatele spojené s poruchami nálad. V budoucnu by tak krevní testy mohly nabídnout přesnější a rychlejší diagnostiku duševních onemocnění, a to třeba včetně schizofrenie.

Na tu se soustředil dlouholetý výzkum genetických biomarkerů v krvi, které by mohly souviset s psychotickými příznaky. Ačkoli nebyl objeven jeden „gen schizofrenie“, některé genové markery vykazují korelace s touto poruchou. Většina těchto biomarkerů souvisí s funkcí neurotransmiteru glutamátu, který je nyní novým cílem léčby schizofrenie.

Deprese i závislosti

Vědecký tým z Dětského centra Johnse Hopkinse v roce 2024 ohlásil pokrok ve vývoji krevního testu, který by mohl odhalit změny v mozku spojené s psychiatrickými, ale i neurologickými poruchami. Tým vedený odborníkem Sarvenem Sabunciyanem zkoumal tzv. extracelulární vezikuly, což jsou malé tukové váčky, které tělo uvolňuje do krve. Ty nesou genetický materiál (včetně mRNA) z různých tkání včetně mozku. Analýza těchto částic umožňuje vědcům sledovat, co se děje uvnitř běžně nepřístupných orgánů, jako je právě mozek nebo placenta.

Pomocí laboratorně pěstovaných mozkových buněk a krevních vzorků identifikovali výzkumníci mozkově specifické mRNA v krvi a zjistili, že určité typy mRNA jsou spojeny s poruchami jako deprese, schizofrenie, epilepsie, nebo dokonce závislosti. V krvi žen s poporodní depresí našli vědci 13 typů mRNA, které by mohly sloužit jako biologické markery této poruchy. Je potřeba další výzkum na širší populaci, ale časem by tato zjištění mohla vést až k vytvoření jednoduchého krevního testu, který by pomohl včas odhalit riziko psychiatrických epizod u lidí s depresí nebo se sklonem k sebevražednému chování. Vědecký tým plánuje výzkum rozšířit také na další poruchy včetně autismu.

Krok k personalizované psychiatrii

Pilotní krevní test „na depresi“ už v dubnu 2021 představili výzkumníci z Lékařské fakulty Univerzity v Indianě. Ten prý dokáže rozpoznat poruchy nálady včetně bipolární poruchy. Test funguje na základě RNA biomarkerů, které signalizují změny spojené s duševními poruchami, a podařilo se díky němu určit závažnost deprese, předpovědět riziko vážnějšího rozvoje a pomoct lékařům zvolit nejvhodnější léčbu pro konkrétního pacienta. Přestože je vývoj testu stále v raných fázích, mohl by přinést přesnější diagnostiku a zefektivnit léčbu.

Podobně by mohly fungovat i „klasické“ testy, které známe, stačí jen, když změníme způsob, jak nad jejich výsledky uvažujeme. Když podstupujeme testy na cukr nebo cholesterol, vysoké hladiny poukazují na riziko cukrovky či srdečních onemocnění. Nově bychom ale měli myslet i na své duševní zdraví. Podle rozsáhlé studie publikované v roce 2024 tyto hodnoty souvisejí i s ním.

Výzkumný tým z Harvardu a dalších institucí sledoval více než 211 000 Švédů po dobu 21 let. Na začátku byli účastníci ve středním věku a netrpěli psychickými potížemi. Výsledky však ukázaly, že lidé s vysokou hladinou cukru a triglyceridů měli větší pravděpodobnost, že se u nich v budoucnu rozvine chronický stres, úzkost nebo deprese. Naopak osoby s vyšší hladinou „dobrého“ HDL cholesterolu měly nižší riziko těchto problémů. To sice nedokazuje, že změny v krevních hodnotách přímo způsobují duševní poruchy, ale naznačuje to souvislost, kterou nelze ignorovat. Udržování normálních hladin cukru a tuků je tedy důležité nejen pro srdce, ale i pro naši duši.

Začít diskuzi