Empatie zlepšuje i váš život. Jak tuto superschopnost trénovat na jedničku?
Empatie je schopnost porozumět tomu, co druhý prožívá, aniž bychom ztratili kontakt sami se sebou. Ovlivňuje kvalitu našich osobních i pracovních vztahů a úžasné je, že se jí můžeme učit a rozvíjet. Například i obyčejnou četbou. Víte o empatii vše?
Co je to empatie?
Empatie patří k nejdůležitějším schopnostem, které nám umožňují žít s ostatními lidmi, ale nejde jen o soucit nebo dobré chování. V odborné psychologii je empatie chápána jako komplexní schopnost porozumět vnitřnímu světu druhého člověka a současně si zachovat vědomí, že jeho prožívání není totožné s naším vlastním. Jde tedy o kombinaci porozumění, citu a vnitřní regulace.
Typy empatie
Moderní výzkum, například práce neurovědce Jeana Decetyho, ukazuje, že empatie má dvě hlavní složky. Tou první je kognitivní empatie, jde o schopnost pochopit, co si druhý myslí a cítí. Můžeme si ho představit jako mentální vstoupení do jeho perspektivy. Druhou složkou je afektivní empatie, tedy schopnost emočně rezonovat s pocity druhého. Když vidíme někoho plakat a sami pocítíme smutek, aktivuje se právě tato rovina.
Empatie, nebo emoční nákaza?
Důležité je, že empatie není totéž co „emoční nákaza“. Klíčovou součástí empatie je rozlišení mezi naším „já“ a tím „druhým“. Můžeme chápat a sdílet emoce ostatních, aniž bychom ztratili vlastní identitu. Právě tato regulace odlišuje zralou empatii od pouhého zahlcení emocemi.
Historie empatie
Historicky se pojem empatie vyvinul z německého výrazu Einfühlung (vcítění se) a postupně se stal jedním z ústředních témat filozofie i psychologie. Jak shrnuje například Stanfordská encyklopedie filozofie, empatie je mostem mezi subjektivní zkušeností jednotlivce a mezilidským porozuměním. Bez ní by nebyla možná morálka, spolupráce ani hlubší vztahy.
Empatie zlepšuje život
Empatie je v podstatě společenské „mazivo“. Pomáhá nám lépe si rozumět a méně do sebe narážet. Když se dokážeme vcítit do druhých, spíše spolupracujeme a méně podléháme předsudkům nebo zbytečným konfliktům. Neznamená to, že empatie vyřeší všechny problémy světa, ale výrazně zvyšuje šanci, že se k sobě budeme chovat slušněji, což je pro fungování celé společnosti překvapivě zásadní.
Empatičtější lidé častěji podporují druhé a více se zapojují do společnosti třeba i tím, že okolo sebe budují prostředí respektu a bezpečí. Pomoc druhým v nás dokáže vyvolat pozitivní pocity, a tak není divu, že empatičtější lidé hlásí vyšší spokojenost se svým životem.
Jak vzniká empatie
Empatie není hotová schopnost, ale vyvíjí se postupně díky kombinaci biologických dispozic a sociálních zkušeností. Od narození v sobě sice máme biologický „základ“ pro empatii, její plný vývoj ale závisí na zkušenostech a učení v prostředí, které podporuje sociální porozumění a emocionální reagování. Už novorozenci vykazují primitivní formy emočního cítění, například reagují hlasitějším pláčem, když slyší jiné plačící miminko. Raná dětská schopnost se však rychle mění a ve věku několika měsíců děti začínají rozpoznávat výrazy tváře a emocionální podněty. Kolem prvního roku se učí rozlišovat mezi sebou a ostatními lidmi, což je klíčovým krokem k pochopení, že jiní prožívají své vlastní emoce.
Jak děti rostou, jejich empatie se stále více propojuje s pozorováním a porozuměním chování druhých a s vlastní schopností regulovat emoce. Kolem dvou až tří let lze pozorovat rané projevy prosociálního chování, jako je sdílení nebo utěšování. Kolem školního věku a v dospívání se schopnost komplexně chápat pocity, názory a perspektivy jiných lidí dál prohlubuje, a zároveň ji formují sociální interakce, vztahy s pečovateli a kulturní prostředí.
Poruchy empatie
Schopnost empatie může být narušena různými způsoby, nejde o jednu samostatnou „poruchu“, ale o symptom, který se objevuje u některých psychických či neurovývojových stavů. Nejčastěji v této souvislosti můžete narazit na poruchu autistického spektra (PAS), u které bývá oslabena zejména kognitivní empatie (tedy porozumění perspektivě druhých), zatímco emoční prožívání může být běžné i odlišné. Další častý faktor představujealexithymie, tedy obtíž rozpoznat a pojmenovat vlastní emoce, což následně komplikuje i chápání emocí u ostatních, ta může být vlastní právě lidem s PAS.
V oblasti poruch osobnosti, například u narcistické poruchy osobnosti, bývá relativně zachováno porozumění druhým, je ale snížená afektivní empatie, což je schopnost skutečně emočně „soucítit“. U psychopatie nebo antisociální poruchy je pak výrazný deficit afektivní empatie při zachovaném chápání sociálních pravidel.
Jak trénovat empatii?
Schopnost empatie nemusí být pevně daná a dá se rozvíjet a posilovat různými přístupy. Většina výzkumu i tréninku se sice zaměřuje na odborné pracovníky (například ve zdravotnictví a sociálních službách), ale principy rozvoje empatie jsou překvapivě dobře a snadno použitelné i v běžném životě.
- Změna perspektivy
Vědomé představování si situace z pohledu druhého člověka zvyšuje empatickou reakci. Můžete si například v konfliktu položit otázku: „Jak to teď vidí a chápe druhá strana?“ Představte si konkrétně jejich zkušenost, obavy a motivace. - Četba beletrie
Studie ukázaly, že čtení literární fikce zlepšuje schopnost porozumět mentálním stavům druhých. Například jedna práce naznačuje, že literární příběhy už z principu zapojují naši schopnost číst mezi řádky a chápat postavy. Čtěte tedy romány s psychologickou hloubkou a občas popřemýšlejte, co postava asi cítí a proč. - Aktivní naslouchání
Výzkum v oblasti mezilidské komunikace dlouhodobě ukazuje, že opravdové naslouchání bez přerušování a hodnocení podporuje empatické propojení. Vědomě v rozhovorech druhým neskákejte do řeči a nechte je říct vše, co mají na srdci. Více o aktivním naslouchání si můžete přečíst v tomto našem článku. - Práce s vlastními emocemi
Empatie je těžká, když nerozumíme vlastním pocitům. Výzkum alexithymie ukazuje, že lepší emoční uvědomění podporuje i chápání druhých. Zkuste si denně pojmenovat 2–3 emoce, které jste cítili. Ptejte se sami sebe: „Co přesně teď prožívám?“ - Meditace zaměřená na laskavost
Pravidelný trénink soucitné meditace může zvyšovat empatickou citlivost i prosociální chování. Je to jednoduché, pár minut denně vědomě přejte něco dobrého sobě i druhým lidem.
