Psychologika 05: Mučení a zavržení? Ani omylem! Psychologie středověku byla dál
Máte pocit, že středověká medicína byla jen temným obdobím plným řetězů a vymítání ďábla? Omyl. Ve skutečnosti si tehdejší učenci „uplácali“ teorii o lidské duši a těle z antických základů, kterým věřili tak pevně, že se z nich stala nezpochybnitelná realita na dalších tisíc let.
Naše chápání duševního zdraví stojí na vědě, ale ve středověku stálo na pouhé rovnováze čtyř tělesných tekutin: krve, hlenu, žluči a černé žluči. Problém byl v tom, že i když se tehdejší myslitelé snažili o vytvoření logického systému, jejich praxe byla často jen bizarním koktejlem pověr a špatných přepisů. Například vaše povaha nebyla otázkou volby nebo výchovy, ale tím, jak se tyto tekutiny ve vašem těle zrovna přelévaly. Pokud jste byli choleričtí a věčně naštvaní, prostě jste měli v těle jen příliš mnoho žluči.
Pokud máte pocit, že byste ve středověku našli u lékaře pochopení a hlavně řešení pro své úzkosti, budete zklamaní. Možná byste skončili akorát tak s korálovým amuletem na krku proti smutku. Stejně tak, pokud byste trpěli epilepsií, lidová moudrost by vám doporučila pít krev gladiátorů přímo z jejich ran, abyste získali jejich sílu. A to, jak už dnes víme, úplně nefunguje.
Jak se stalo, že se vtip o žábě v ústech stal uznávanou lékařskou metodou? Proč byl islámský svět v léčbě duše o tisíc let napřed? Co s duševně nemocnými dělala legendární „loď bláznů“? A proč Tomáš Akvinský věřil, že blázni by neměli být trestáni za své zločiny? Na všechny tyhle otázky odpoví nový díl podcastu Psychologika, který vám ukáže, že historie péče o duši je mnohem bizarnější, než jste si doteď mysleli. Už teď na všech oblíbených podcastových platformách nebo ve videu níže.
Zdroj: autorský článek
