Prach od pusy nebo dlouhý nos? Lháře tak snadno neodhalíte, pomoci může intuice
Každý z nás někdy zalže, ať už nevinně, či zcela vědomě. Věříme, že lež prozradí uhýbavý pohled nebo nervózní gesta, ale výzkumy ukazují, že realita je mnohem složitější. Jaké signály tedy skutečně stojí za pozornost a proč je lepší spolehnout se na intuici?
Lhaní je součástí mezilidských vztahů. Většina z nás zalže tu a tam, někdy nevinně, třeba když nechceme ranit city ohledně výběru obuvi nebo nového účesu. Jindy závažněji, když například lžeme v životopisu nebo po spáchání přestupku či dokonce trestného činu. Výzkumy ukazují, že jen malá skupina lidí lže opravdu často, a navíc to dělá tak dobře, že je neuvěřitelně těžké je odhalit. Přesto existují určité znaky, kterých si můžete všímat i vy, a posilovat tím například svou vlastní intuici.
Možná si myslíte, že lež prozradí uhýbavý pohled, nervózní pohyby rukou nebo koktání. Realita je ale složitější. Vědecké studie potvrzují, že žádný univerzální detektor lži neexistuje. Některé indikátory vám však mohou napovědět, že to, co vám druhý vypráví, možná není úplná pravda.
Jak se projevuje lež?
Psychologové zjistili, že lháři často:
- mluví nejasně nebo málo konkrétně
- vyprávějí příběh přísně chronologicky (jako by ho měli naučený)
- opakují otázku před odpovědí
- vyhýbají se jednoduchému „ano“ nebo „ne“, působí, jako by říkali připravený scénář
K tělesným projevům může patřit nervózní žmoulání vlasů, napětí svalů, pocení nebo neklidné pohyby. Jsou to známky aktivace tzv. reakce boj–útěk, tedy stresové reakce těla. Ale pozor: stejná gesta nebo reakce může vykazovat i někdo, kdo je jednoduše nervózní nebo nesmělý. Proto je důležité nespoléhat se na jediný signál.
Jak zvýšit šanci na odhalení lži
Mýtus o tom, že lež prozradí pohyby očí, byl už několikrát vyvrácen. Podle psychologů jde spíš o projev přemýšlení a hledání v paměti než o znak neupřímnosti. Stejně tak nejistá řeč nemusí nutně znamenat lež, někdo může znít nejistě prostě proto, že se necítí dobře. Pokud se ale chcete pokusit chytit lháře při činu, můžete si zkusit zahrát na detektiva a vyptávat se na nejpodrobnější detaily. Těm se podvodníci často vyhýbají a nemají je domyšlené.
Zároveň si všímejte konzistence. Často opakovaný příběh může být známkou nacvičené verze. Výzkumy ale ukazují, že nejlepší je dát na svou intuici, díky které dokážeme rozeznat neupřímnost mnohem lépe než na základě vědomé analýzy jednotlivých faktů.
Proč je tak těžké poznat lež?
Lež má sice krátké nohy, ale rozpoznat ji s jistotou je téměř nemožné. Většina důkazů je nespolehlivá a u každého člověka vypadá jinak. Úspěšnost odhalování lží se i v laboratorních podmínkách pohybuje jen kolem 54 %, což je sotva náhoda. Některé studie sice ukazují, že trénink může přesnost zvýšit až na 70 %, ale asi sami uznáte, že ani tato cifra neznačí spolehlivost. Vědomé hodnocení navíc bývá překryto stereotypy. Ne. Opravdu neplatí, že každý, kdo se vám při hovoru nedívá do očí, lže.
Odhalování lži není snadné a někdy ani vůbec možné. To ale neznamená, že jsme bezmocní. Pokud se naučíme více naslouchat své intuici, všímat si drobných nesrovnalostí a klást chytré otázky, můžeme snadněji odhalit, že nám na konkrétní odpovědi něco nesedí.
Zdroj: PubMed Central, Psychology Today, Frontiers
