Nesvádějte svůj úspěch na štěstí a náhodu. Co je syndrom podvodníka a jak s ním bojovat?
Máte někdy pocit, že si své úspěchy nezasloužíte? Že je jen otázkou času, než všichni zjistí, že vlastně nevíte, co děláte? Pokud ano, možná se potýkáte s něčím, čemu psychologové říkají syndrom podvodníka neboli imposter syndrom. Nejde o oficiální duševní poruchu, ale spíše o soubor pocitů a myšlenek, které mohou výrazně ovlivnit nejen vaši kariéru.
Co je to imposter syndrom?
Lidé s imposter syndromem vnitřně pochybují o svých úspěších, přestože o jejich schopnostech existují zcela jasné důkazy. Mají strach, že je ostatní považují za „podvodníky“ a své úspěchy často připisují štěstí, náhodě, načasování nebo tomu, že dokázali ostatní nějak oklamat a přesvědčit. Místo toho, aby si své úspěchy užili, cítí úzkost a čekají, kdy domnělá pravda vyjde najevo.
Tento jev popsaly poprvé psycholožky Pauline Clance a Suzanne Imes v 70. letech, původně hlavně u úspěšných žen, výzkumy ale ukazují, že postihuje lidi bez ohledu na pohlaví, profesi nebo dosažené úspěchy. Trápí studenty, akademiky, zdravotníky, manažery i umělce s podobnou intenzitou.
Jak poznat syndrom podvodníka?
Syndrom podvodníka se projevuje různě, ale mezi typické znaky patří:
- Pocit neautentičnosti: Máte dojem, že jen hrajete roli a brzy vás někdo prokoukne.
- Připisování úspěchu vnějším faktorům: Myslíte si, že za vaše úspěchy může štěstí nebo náhoda.
- Zpochybňování vlastních schopností: Nevěříte si, i když máte za sebou výsledky a pozitivní zpětnou vazbu.
- Strach ze selhání: Tento strach může vést k přehnané přípravě a přepracování, nebo naopak k prokrastinaci.
- Perfekcionismus: Potřebujete mít vše dokonalé jako způsob, jak zabránit „odhalení podvodníka“. I malá chyba vám může spustit lavinu pochybností.
- Obtížné přijímání pochvaly: Komplimenty vám mohou být nepříjemné, protože máte pocit, že si je nezasloužíte.
- Srovnávání se s ostatními: Máte pocit, že ostatní jsou schopnější a vědí víc.
Všechny tyto pocity, které se s imposter syndromem pojí, mohou vést ke zvýšené úzkosti, stresu, vyhoření, nespokojenosti v práci a dokonce i k depresi. Lidé s tímto problémem se mohou vyhýbat novým výzvám a příležitostem z obavy, že by v nich neobstáli, což brzdí jejich osobní i profesní růst.
Jaké jsou příčiny imposter syndromu?
Přesné příčiny syndromu podvodníka nejsou úplně jasné, svou roli ale může hrát hned několik faktorů. Vliv může mít dospívání v rodině, která kladla příliš velký důraz na výkon nebo kde byli někteří sourozenci označováni za ty chytřejší. Přispět může i nedostatek uznání nebo naopak přehnaná chvála bez ohledu na skutečný výkon. Náchylnější k pocitům nedostatečnosti mohou být lidé z menšin nebo ti, kteří nedávno změnili zaměstnání či například začali podnikat.
Jak se syndromem podvodníka pracovat a jak se ho zbavit?
Syndrom podvodníka je nepříjemný stav, ale lze s ním pracovat. Pokud jste ve stavu, kdy si své úspěchy neužíváte, máte pocit, že na ně nemáte nárok a ostatní na vás působí dojmem schopnějších a šikovnějších, možná je načase zkusit několik strategií, které by vám mohly pomoct.
Uvědomte si své pocity a pojmenujte je: Přiznat si, že zažíváte syndrom podvodníka, je první krok. Vědomí, že nejste sami a že jde o známý jev, vám může ulevit.
Mluvte o tom: Svěřte se příteli, kolegovi nebo terapeutovi. Sdílení pocitů vám může pomoct získat jiný pohled a podporu.
Zpochybňujte negativní myšlenky: Když se přistihnete, že zlehčujete svůj úspěch nebo si vyčítáte chyby, zkuste se na situaci podívat objektivně. Jaké jsou důkazy pro a proti vašim pocitům? Co byste řekli příteli ve stejné situaci?
Zaměřte se na fakta a úspěchy: Veďte si záznamy o svých úspěších, pozitivní zpětné vazbě a věcech, které jste se naučili. Pravidelně si je připomínejte a oceňte i své úsilí, nejen výsledek.
Přestaňte se srovnávat: Každý má svou vlastní cestu a své vlastní boje, i když to tak navenek nemusí vypadat. Soustřeďte se na vlastní pokroky.
Přijměte nedokonalost: Chybovat je lidské a je to součást učení. Nesnažte se být za každou cenu perfektní.
Hledejte realistickou zpětnou vazbu: Požádejte o konstruktivní kritiku lidi, kterým důvěřujete. Pomůže vám to lépe zhodnotit své silné a slabé stránky.
Zdroj: NIH, HelpGuide, Frontiersin
