Cítíte vnitřní vzdor? Využijte ho ve svůj prospěch, pomůže vám odolat tlaku okolí
Známe to všichni. Nevyžádané rady, očekávání, různá doporučení, to všechno může vyvolat pocit, že jsme pod tlakem. V takových chvílích se často ozve vnitřní hlas, který říká: „Ale tohle já nechci!“ Vyplatí se tento hlas poslechnout? Jak ho využít ve svůj prospěch?
Najdi si někoho pořádného! Možná bys měla víc snídat, to ti určitě prospěje. Hele, tak si to tak neber! Zní vám to povědomě? Ano, občas člověk dostane radu, která se hodí a která mu zlepší život. Většinou to ale bývá naopak. Nevyžádaná doporučení, hodnocení, co by se dalo dělat lépe, nenápadná manipulace rodiny, jak žít podle toho, co si vaši – nejčastěji rodiče – představují.
V takových chvílích se v nás často probudí – v někom slaběji, v jiném silněji – hlas odporu či vzdoru. A pokud ho pocítíme, měli bychom mu naslouchat. Jde totiž o přirozený mechanismus, který nám pomáhá udržet kontrolu nad naším životem.
Vnitřní kompas
Psychologové vysvětlují, že tento pocit odporu, odborně nazývaný „psychologická reaktance“, je zdravou reakcí na snahu ostatních omezit naši svobodu v rozhodování. Lidé mají vrozenou potřebu chránit svou autonomii. Peter Gray ve své knize Free to Learn říká: „Jakmile cítíme, že se někdo jiný snaží rozhodovat za nás, máme tendenci se bránit, i kdyby to znamenalo jít proti proudu.“ Vzdor, který tímto způsobem prožíváme, je tedy vlastně pozitivní mechanismus, který nám pomáhá udržet kontrolu nad vlastním životem a rozhodnutími.
Vzdor tak může být vaším nejlepším přítelem a pomůže vám rozklíčovat, co opravdu chcete vy a do čeho se vás snaží tlačit společnost nebo vaše okolí. Pomáhá lépe pochopit sebe sama a své skutečné potřeby.
Psycholožka Lisa Orbé-Austin ve své knize Vlastní velikost říká: „Vzdor může být signálem, že chráníme své vlastní hodnoty a hranice.“ Je to jako mít vnitřního superhrdinu, který vás chrání před špatnými rozhodnutími. Pokud cítíte tlak okolí, vzdor vám pomůže stát si za svým a říct: „Tohle není pro mě!“
Je ale důležité naučit se tomu vnitnímu hlasu naslouchat, nepotlačovat ho a jen tak ho neodmávnout. Což není vždycky jednoduché, protože občas to znamená vyjít z komfortní zóny, vzepřít se nebo jít do konfrontace.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Tichý spojenec
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč je těžké říct „já nechci“ a postavit se názoru druhých? Na vině může být naše vrozená potřeba někam patřit a být přijímán. Jak píše psycholog Carl Rogers ve své knize On Becoming a Person: „Lidé potřebují pozitivní zpětnou vazbu, protože věří, že jejich hodnota závisí na tom, co si o nich myslí ostatní.“ Často se přizpůsobujeme, i když to jde proti našim skutečným přáním, protože se bojíme kritiky nebo odmítnutí.
Klasickou situací je, když si například myslíte něco jiného než vaši přátelé. Říct to nahlas, nebo neříct? Budou si vás ještě vážit, když si myslíte něco jiného? Neurazíte je? Nepřestanou se s vámi dokonce bavit? A tak se může stát – a dost často se stane – že budete mlčet a doma si pak vyčítat, že jste neřekli to, čeho jste měli plnou hlavu.
Jak vzdorovat s grácií?
Dobré je uvědomit si zásadní věc: Vzdor nemusí nutně znamenat konflikt nebo hádku. Pokud někdy pocítíte, že vás to vnitřně nutí se vymezit, začněte tím, že pochopíte, co nebo kdo tento pocit vyvolává. Je to konkrétní osoba? Opakující se situace? Něčí názor? Doporučení?
Nalezení těchto spouštěčů vám pomůže lépe reagovat. Naučte se říkat, co potřebujete. Když vás kamarádka nebo v práci do něčeho tlačí, zkuste začít větou: „Potřebuji čas na rozmyšlenou.“ Být přímý je samozřejmě často lepší než v sobě dusit svou frustraci, ale ne vždy je to snadné. Někdy je užitečné vytvořit si prostor tím, že se na chvíli vzdálíte. Projděte se, odložte telefon, dejte si malý odstup. Tento čas vám pomůže zklidnit mysl a ujasnit si, co opravdu chcete.
Většinou totiž přijdete na to, jak v situaci zareagovat adekvátně. Například v práci lze navrhnout jiné, alternativní řešení, které dojde ke kýženému výsledku a vy se budete cítit lépe. Samozřejmě, ideální je umět říkat „ne“ bez pocitu viny. Ať už jde o nový projekt v práci, nebo přátelské vztahy. Ale jak víme, naučit se této dovednosti není jednoduché.
Vzdor může být nejen vaší ochranou, ale i cenným nástrojem. Když se rozhodnete vzdorovat něčemu, co vám nevyhovuje, vytváříte tím prostor pro svůj vlastní vývoj. Je to jako najít chvíli klidu v chaosu, abyste si ujasnili své cíle a hodnoty. Příště, až pocítíte tlak okolí, nevnímejte to jako překážku, ale jako příležitost. Vzdor vám pomáhá zůstat věrní sami sobě a posilovat svou vnitřní sílu. A vaše kamarádka? Ta to jistě zvládne.
