Tohle si moc bereš, to jsem neřekl. Nezkouší na vás náhodou váš protějšek gaslighting?
Tohle jsi překroutila, to sis vymyslel, neblázni, to si moc bereš. Slyšeli jste někdy podobné věty od kolegy v ráci nebo od partnera či partnerky? Možná na vás vyzkoušel takzvaný gaslighting, pomocí kterého se vás snaží dostat tam, kam potřebuje. Co to přesně je, jak totu strategii rozeznat a jak se účinně bránit?
Gaslighting je forma psychologické manipulace, během které se jeden člověk snaží manipulovat druhou osobou tak, aby začala pochybovat o vlastní paměti, vnímání událostí, realitě. Typickým znakem gaslightingu je popírání skutečností, překrucování slov a zlehčování pocitů druhé osoby, oběti. Cílem je oslabit svého partnera – ať již životního, nebo třeba v práci – mentálně i emocionálně, což mu znemožní efektivně se bránit nebo vyhledat pomoc. Může se objevit jak ve vztazích osobních, tak pracovních, a v obou případech může vést k vážným důsledkům pro vaše sebevědomí a vnímání reality.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Gaslighting může člověk provádět vědomě i nevědomě. Někteří si opravdu nemusí plně uvědomovat, jak destruktivní jejich chování je. Tento vzorec chování může být výsledkem hlubokých nejistot, traumatu, nebo špatné komunikace. Může jít o obranný mechanismus, pomocí kterého se například vyhýbají konfliktům nebo zpochybňují vinu, aby ochránili sami sebe.
U jiných může jít naopak o záměrnou strategii – zpochybňování reality vede u druhé osoby k pochybování o vlastních pocitech, úsudku a ve finále i mentálním zdraví. Bez ohledu na to, zda je gaslighting vědomý nebo ne, jeho dopady na oběť zůstávají stejné a mohou vést k dlouhodobému emocionálnímu poškození.
Doma i v práci
Ve vztazích, v osobních, přátelských i v pracovních, může mít gaslighting ničivé dopady. Partner, který používá tuto taktiku, často podkopává důvěru oběti v sebe samu, čímž ji činí závislejší na jeho názoru a kontrole. Postupně může docházet k situaci, že oběť ztrácí jistotu ve svá rozhodnutí, izoluje se od podpůrné sítě blízkých a je emocionálně i psychicky vyčerpaná. To může vést k dlouhodobým psychickým problémům, jako je úzkost, deprese nebo nízké sebevědomí.
Termín gaslighting pochází z divadelní hry z roku 1938 Gaslight (v roce 1944 podle ní vznikl stejnojmenný film), ve které se muž snaží manipulovat svou ženu tak, aby uvěřila, že ztrácí rozum a on ji mohl ovládat a získat její dědictví.
Máte pocit, že se to týká jen malého množství narušených osob, že se s gaslightingem v životě jen těžko setkáte? Nebo že byste ihned nějaké takové pokusy u partnera či kolegy v práci rozeznali a ubránili se? Ve skutečnosti to není tak jednoduché a mnohem rozšířenější jev, než by člověk čekal. „Špatně sis to vyložil, takhle jsem to neřekl, to jsi mi asi nerozuměl, netušil jsem, že se tě to tolik dotkne…“ Neslyšeli jste už podobné věty někdy? Jak může vypadat gaslighting ve vztahu nebo v práci?
Popírání reality
Gaslighter popírá, že se určité události staly, i když si je jasně pamatujete. To vás časem přiměje pochybovat o tom, zda vám paměť funguje správně. Máte například v diáři zapsáno, že právě dnes je termín, kdy máte něco udělat nebo odevzdat. Šéf tvrdí, že to je až za týden, že jste se musel splést a trvá na tom tak přesvědčivě, že začnete pochybovat o tom, zda jste se nepřepsali.
Bagatelizace pocitů
Protějšek může také zlehčovat vaše pocity a snaží se vás přesvědčit, že přeháníte nebo jste příliš citliví. Partner může říct: „Proč se kvůli tomu tak rozčiluješ? Jsi až moc přecitlivělá. Je to malichernost!“ Nadřízený by mohl na vaše stížnosti reagovat: „V žádném jiném kolektivu jsem s tím neměl problém, tobě to přijde náročné asi jen proto, že si děláš zbytečně starosti.“
Převrácení viny
Tohle je jedna z nejčastějších taktik: protějšek umně otočí každou situace proti vám, takže i když mluvíme o jeho selhání nebo chybě, nakonec se vy cítíte vinni za to, co se stalo.
Typicky vám může partner nebo šéf vyčíst, že na vás sice vyjel a reagoval neadekvátně, ale byli jste to vy, kteří jste svým požadavkem vytočili, případně jste mu nedodali dost informací nebo podkladů, možná taky neodvádíte svoji práci pořádně nebo se nevyjadřujete dost pregnantně.
Manipulace se slovy
Gaslighter často překrucuje vlastní slova a popírá, že by řekl něco, co ve skutečnosti řekl. „Vždycky si dávám sraz na zastávce, proč bych ti asi říkal, že se sejdeme na rohu!“ „Nikdy jsem neřekl, že můžeš jít, až to doděláš, to sis musel vymyslet.“
Izolace od podpory
Gaslighter se vás snaží izolovat od vašich přátel, kolegů, rodiny, od vaší podpůrné sítě. To vše proto, aby měl nad vámi větší kontrolu. Typicky vás může obviňovat z toho, že na vás matka nebo sestra nemají dobrý vliv, protože vás „vždycky naočkují“, že byste neměli trávit tolik času s kamarády, že „ostatní v práci jen kritizují a stěžují si a tak vás strhli“ a podobně.
Gaslighting je nenápadná, ale velmi škodlivá forma psychologické manipulace, která může narušit vaši důvěru v sebe i ostatní. Pokud cítíte, že vás někdo ve vztahu nebo na pracovišti zpochybňuje, překrucuje vaše slova nebo vás odřízne od podpory okolí, není to v pořádku. Co můžete dělat?
Rada, že byste měli posílit své sebevědomí a důvěřovat svým vlastním pocitům, je sice správná, ale to je právě to, co se manipulátor snaží narušit. Pokud máte pocit, že by s vámi takto někdo mohl jednat, zapisujte si. Události, termíny, rozhovory, pocity. Ty vám přinesou jasné důkazy o tom, co se skutečně stalo a udrží vás v realitě.
Mluvte o svých pocitech s okolím. Sdílejte své zkušenosti s přáteli, rodinou nebo důvěryhodnými lidmi, abyste získali podporu a nadhled.
Zkuste si také vymezit hranice. Pokud někdo začne bagatelizovat vaše pocity, můžete odpovědět: „Moje pocity jsou důležité měl bys je respektovat.
Pokud se situace zhoršuje, vyhledejte odbornou pomoc. V závažnějších případech, kdy je gaslighting systematický a dlouhodobý, může na pořadu dne i zvážit ukončení vztahu.
Podpora svého sebevědomí, komunikace s ostatními a v případě potřeby profesionální pomoc vám mohou pomoci získat zpět kontrolu nad svým životem a znovu si vybudovat zdravé hranice.
