Swingers klub zevnitř: Co čekat, když tam jdete byť jen na drink
Za sexem na party. Pro někoho velký sen, pro jiného spíš vidina noční můry. Pro všechny je to ale představa zahalená tajemstvím a fantazií. Sex party nebo play party. Swingers party, Milk and Honey, fetišistická, orgie, možností nezakázaného sexuálního vzrušení není málo, ale je podstatné se partnersky domluvit a jít na to zvolna.
Sama jsem na několika sex party byla, abyste vy nemuseli, nebo naopak se odhodlali na ni jít. Pod pojmem „sex party“ si každý může představit něco trochu jiného. Večírky, během kterých se prostě jen souloží, mě nějak míjely, většinu svých experimentálních eskapád jsem se navíc snažila oddělovat od okruhu známých. Pak je tu ještě něco na způsob orgií, tady bohužel byla nejvyšší účast tří lidé, včetně mě. A to hodně náhodou.
Tam kde koukání nevadí
Byla jsem ale ve swingers klubu. V několika z nich jsme natáčeli rozhovory pro podcast, před mnoha lety jsem se však do něj vypravila i soukromě „na průzkum“. Mým společníkem byl student FAMU ze Slovinska, se kterým jsem tehdy chodila. Jak to tam ve skutečnosti vypadá?
Především je dobré vědět, že příchod do swingers klubu není spojen souhlasem se vším, co se tam nabízí, ani s povinností cokoli dělat. Poprvé si klidně můžeš jen dát drink a rozhlédnout se. Ne, nebude to divné. Ostatně spousta lidí tam chodí proto, aby byli pozorováni. Od majitelů klubů vím, že k nim chodí hodně stálých návštěvníků a někdy přicházejí prostě jen kvůli atmosféře. Swingers kluby mívají různé místnosti a zákoutí, kde najdeš různé „hračky“ nebo nábytek.
Do dění se můžeš zapojit různými způsoby. Můžeš jen pozorovat. A neboj se, hodně lidí tam chodí právě proto, aby byli pozorováni. Můžeš mít sex pouze s osobou či osobami, se kterými přijdeš, aniž se zapojíš do čehokoli dalšího. Pokud se s někým scházíš jen za účelem sexu, například prostřednictvím internetu, je takový klub bezpečnější místo než byt nebo hotel. Také se tam můžeš bavit s lidmi, kteří na to budou mít chuť. Některé kluby pomáhají návštěvníkům v orientaci tím, že rozdávají papírové náramky v různých barvách.
Co když se protějšek nechce zúčastnit?
Další možností jsou akce ve stylu kolektivu Milk and Honey, který už mnoho let funguje v Praze. Je to prostor s podobnými pravidly jako swingers klub, jen přitahuje trochu jiný typ lidí. Existují ale také fetišistické nebo play party spojené s BDSM komunitou. Je jich hodně, ale pro představu, sex není hlavní částí programu ani hlavní motivací. Spíš jde o vytvoření bezpečného, otevřeného prostoru, kde se dá praktikovat, ale taky jen být – v latexu, kůži nebo jakkoli jinak.
Co dělat, pokud náš partner nebo partnerka se nějaké takové akce nechce zúčastnit? Asi nemusím zdůrazňovat, že vydírání nebo jiné nátlakové metody nepřicházejí v úvahu, jde nám o kulturu komunikace a zdravý kompromis, přičemž zdravý neznamená, že dělám něco proti své vůli! Určitě stojí za to se zeptat, jaké má ten člověk obavy nebo výhrady. Možná se bojí, že bude do něčeho nucený/á, ale zároveň ho třeba zajímá, jak to vypadá. Pak lze prostě zajít jen na drink a nic víc nezkoušet.
Namístě je položit si přitom otázku: Proč tam vlastně tak moc chci jít? Chci jen sexuálně otevřít vztah, dívat se, nebo se nechat sledovat? Anebo jen cítím stereotyp, rutinu či nudu ve vztahu a byl to jeden z nápadů, jak všechno trochu okořenit? Pokud je to tenhle případ, musím vás upozornit, že zachraňovat vztah tím, že ho otevřete rozhodně není dobrý nápad.
Jak to na chodí na sex party
Pokud se rozhodnete vyrazit na sex party, nemáte s tím žádné zkušenosti, jen chcete něco takového zkusit poprvé, je velmi důležité neskákat do hluboké vody a předem si stanovit pravidla a hranice. Zaprvé. Při rozhovoru doma se nám může zdát, že vidět partnera nebo partnerku v interakci s jinou osobou bude strašně vzrušující, ale ve skutečnosti nás může zaplavit obrovská žárlivost.
Nebo naopak zjistíme, že dotek cizí osoby nás víc stresuje, než těší. Proto je nejlepší postupovat opravdu pomalu. Může se ukázat, že naše fantazie je ve skutečnosti noční můrou. A i to je v pořádku. Fantazie jsou od toho, aby zčásti zůstaly jen v naší představivosti. Pokud zážitek vyvolá stud, úzkost nebo chaos, je to signál, že jsme se dotkli tématu, které žádá pozornost.
Přidejte si nás na Googlu mezi oblíbené weby!
Teď hranice. Můžeme se například domluvit, že líbání a doteky po celém těle jsou v pořádku, ale nechceme, aby došlo k penetraci. Jenže pak je noc, přítmí, často hodně alkoholu a najednou jdeme „naplno“. Možná to nebude chyba, nechci vám kazit zábavu, ale co když se druhý den probudíme s morální kocovinou? Protože to bylo přece jen moc, a ve světle dne, po kávě a ne po třetí sklence vína, najednou máme pocit, že to, co jsme zažili, vnímáme jako nevěru?
Den poté
Nebudu moralizovat, že dělat hloupé věci pod vlivem alkoholu je hloupé. Jako už několikaletá abstinentka jsem dříve sama udělala pod vlivem alkoholu spoustu opravdu hloupých věcí. Kladu si přitom otázku: Neznamená to, že pokud bych něco neudělala střízlivá, neměla jsem to vlastně dělat vůbec?
Je dobré si uvědomit ještě jednu věc. Sex party nejsou testem otevřenosti, odvahy ani „vyspělosti“ vztahu. Neúčast není selháním, stejně jako účast z nikoho automaticky nedělá svobodnějšího či vědomějšího člověka. To, co se v takovém prostředí aktivuje, jsou mnohdy hlubší vrstvy našich vztahových vzorců, jako je potřeba být viděn, touha po potvrzení vlastní žádoucnosti, ale i strach z opuštění, srovnávání nebo ztráty kontroly. Právě proto mohou být podobné zkušenosti pro někoho obohacující a pro jiného destabilizující.
Důležitým pojmem je zde schopnost seberegulace a práce s emocemi po zážitku. Ten totiž nekončí odchodem z klubu. Fajn je zpětná reflexe a sdílení s partnerem nebo partnerkou, můžeme si svěřit, co ve mně ten večer otevřel, co mi to řeklo o mých potřebách a hranicích, a jestli se cítím propojeněji, nebo naopak vzdáleněji, ať už od sebe, nebo od partnera. Pokud zážitek vyvolá stud, úzkost nebo vnitřní chaos, není to důkaz, že něco bylo špatně, nýbrž signál, že jsme se dotkli tématu, které si žádá pozornost, bezpečí a čas.
A možná nejdůležitější připomínka na závěr. Zdravý vztah k sexualitě není o tom, kolik možností využijeme, ale o tom, zda dokážeme rozpoznat, co je pro nás opravdu dobré. Někdy je to odvaha zkoušet nové věci, jindy zase odvaha říct ne – sobě, partnerovi i vlastní fantazii.
Pokud jsou podobné akce prožité vědomě, dobrovolně a s respektem k vlastním hranicím, mohou přinést i něco cenného. U některých lidí jde o zkušenost, která pomáhá oddělit sexualitu od studu a normalizovat rozmanitost těl, tužeb a projevů intimity. Může posílit schopnost mluvit otevřeně o tom, co se mi líbí a nelíbí, a tím zlepšit komunikaci nejen v oblasti sexu, ale i ve vztazích obecně.
V partnerském kontextu může taková zkušenost, pokud je sdílená a dobře ošetřená, prohloubit důvěru, pocit týmovosti a zároveň vědomí, že hranice nejsou samozřejmostí, ale něčím, o co se společně pečuje. Nejde tedy o samotnou událost, ale o to, zda ji dokážeme integrovat do svého vnitřního světa způsobem, který nás spíš obohacuje, než zraňuje.
Zdroj: Psychology Today, SexualHealthAlliance
