Fantazie jako droga: Proč přehlížíme vztahové red flags?

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: iStock

Anna Nováková
Moderní vztahy
Diskuze (0)

Red flags většinou nepřehlížíme proto, že bychom je neviděli, jen se nám to hrozně nechce řešit. Představa, že by TO konečně MOHLO fungovat, je zkrátka lákavější než přiznat si, že jsme se v našem partnerovi či partnerce mýlili.

Psychologie je nekompromisní. To, jak se člověk opakovaně chová v současnosti, je mnohem přesnější ukazatel budoucnosti než jeho slova, sliby nebo potenciál. Stabilní vzorce jako spolehlivost, emoční dostupnost a schopnost reagovat, předpovídají spokojenost ve vztahu mnohem lépe než ty nejlepší úmysly. Proč se tedy zamilováváme do toho, co by mohlo být, a před tím, co je, zavíráme oči? Náš mozek i srdce hrají podle určitých pravidel, která nás vedou do světa fantazie.

Pro lásku se chceme obětovat

Čím víc energie do vztahu investujeme, tím víc nám na něm záleží. Láska se promění v projekt, co je potřeba zachraňovat, opravovat a posouvat na další metu. V psychologii se tomu říká emoční práce a lidé, kteří přebírají nepřiměřenou odpovědnost za emoce, společný růst a snaží se vztah všemožně „udržet nad vodou“, ho považují za smysluplnější než jejich partner. Jenže v téhle romantické oddanosti snadno ztratí sami sebe.

Očekávání jako droga

Věděli jste, že mozek uvolňuje dopamin silněji při očekávání odměny než při samotném prožitku? Představa toho, jaké to jednou bude, může být emočně silnější než to, jaké to je teď. Když partner náhodně ukáže své „lepší já“, vzniká efekt tzv. přerušovaného posilování. To je vlastně stejný mechanismus, který stojí za návykovostí hazardu: Občasná odměna = silnější připoutání. Proto je tak strašně těžké opustit vztah, který je dobrý jen občas. Mozek pořád čeká na další výhru.

Vyplatí se počkat?

Svoje první vztahy (čtěte: dětství) si s sebou neseme do dospělosti. Pokud byla péče rodičů nevyzpytatelná, mozek se naučil, že čekání se vyplácí. Lidé s tzv. úzkostnou vazbou ve vztazích reagují na jakýkoli náznak blízkosti. Stačí drobek pozornosti a naděje se rozhoří, protože kdysi to tak dávalo smysl. Vztah nakonec pohání právě tato naděje a vše se točí kolem toho, co bude, až…

Kognitivní zkreslení

Obvyklí podezřelí, kteří běžně komplikují náš vztah k realitě, stojí i za našimi omyly ve vztazích. Tyhle mentální zkratky nám všechny red flags úplně vymažou ze zřetele. Dohromady vytvářejí iluzi, že potenciál našeho vztahu a partnera není jen možnost, ale hmatatelný důkaz světlých zítřků.

  • Efekt utopených nákladů: Dojem, že už jsme do vztahu investovali tolik času a energie, že nemůžeme odejít. Zítra už se to určitě vyplatí!
  • Optimistické zkreslení: Víra, že se partner změní. Jen potřebuje čas. Nebo dovolenou. Nebo méně stresu…
  • Potvrzovací zkreslení: Všímáme si hlavně pozitivních momentů, které potvrzují naše přesvědčení a posilují naději na změnu. A ty ostatní? To bylo jen jednou, nebo to bylo nedorozumění, případně úplná náhoda…
Začít diskuzi

Články z jiných titulů