Den workoholiků: Závislost na práci se netýká jen zaměstnání
Pátý červenec v kalendáři nenajdeme jako mezinárodní svátek, přesto má svůj význam. Je to neoficiální den zvyšování povědomí o závislosti na práci. Připomíná nám důležitost odpočinku a také zdravého přístupu k aktivitám i mimo zaměstnání.
Plnohodnotný osobní život nemá být nedosažitelný luxus, je to vlastně ukazatel úspěšné a zdravé kariéry. Právě spokojené osobní zázemí funguje jako pomyslný polštář, který spolehlivě neutralizuje pracovní stres a dobíjí nám energii do dalších dnů. Workoholismus ale ohrožuje kromě osobního života právě i naše pracovní výkony. Dlouhodobě totiž vede k únavě, poklesu produktivity, vyšší chybovosti a nakonec vyhoření.
Představa o workoholikovi jako o člověku, který pouze sedí do noci v kanceláři, je dost zkreslená. Realita bývá mnohem plíživější. Více jsme se tomu věnovali v předchozím textu, kde si také můžete zodpovědět na sadu otázek, zda se workoholismus týká i vás. Může se totiž projevovat i mimo zaměstnání a to velmi nenápadně. Jakmile se zavřou dveře kanceláře, workoholici se vrhají na další úkoly, ať už jde o péči o domácnost nebo třeba přemíru dobrovolnických aktivit.
Dělají to proto, aby utekli před nepříjemnými pocity úzkosti a viny z domnělé nečinnosti. Ocitají se tak v začarovaném kruhu posedlosti výkonem. Rozpoznat, že do tohoto kolotoče sami padáte, vyžaduje velkou dávku upřímnosti. Mezi výrazné varovné signály patří neustálý spěch, hyperaktivita a chorobná potřeba mít vše pod kontrolou, což logicky vede k celkovému pracovnímu přetížení a náhlým propadům hluboké únavy. Člověk postupně ztrácí schopnost relaxovat, bývá neklidný, netrpělivý a podrážděný. Začíná zanedbávat své vlastní potřeby, provázejí ho trvalé pocity vlastní nedostatečnosti a celá situace nevyhnutelně dopadá i na jeho nejbližší, což vede k odcizení a rozpadu partnerských i rodinných vztahů.
Jak zabrzdit
Pokud v těchto řádcích poznáváte sebe nebo své blízké, je nejvyšší čas zatáhnout záchrannou brzdu. Prvním krokem je stanovení pevného, kdy práce pro daný den prostě končí a dál se v ní nepokračuje. Toto vědomé stopnutí nás nutí počkat s úkoly na další den a dává nám legální prostor k odpočinku, podobně jako jiná zdánlivě obyčejná věc. Tou je vyhrazení si času na klidný oběd. Stanovování časových limitů může paradoxně zvýšit efektivitu vaší práce.
Abychom se po vypnutí počítače nepropadli do úzkosti, je skvělé naplánovat si na večer konkrétní aktivity, kterým se budeme věnovat. Může to být obyčejná procházka, meditace, kniha, psaní deníku nebo vaření dobré večeře.
Zároveň je klíčové aktivně vyhledávat čas pro rodinu a přátele. Klidně si tato setkání zapište do kalendáře jako nejdůležitější schůzky dne, protože právě blízcí lidé vám pomohou napravit narušené vztahy a psychicky se zotavit. A pokud už máte pocit, že je tlak na výkon silnější než vy a nedokážete se sami zastavit, není žádnou ostudou vyhledat pomoc terapeuta nebo odborného poradce, který vám pomůže najít cestu zpět ke zdravé životní rovnováze.
