Smích nebo pláč po sexu je běžný, nemusí nás vyvádět z míry

Znáte pojem poorgasmová péče?

Znáte pojem poorgasmová péče? Zdroj: Toa Heftiba on Unsplash

„Co by se mělo dít?“ Jiné reakce po sexu, než je uspokojení, mnohé vyvádějí z míry. Jenže koktejl hormonů, které orgasmem vyloučíme, nám někdy dokážou pořádně zamotat hlavu. Cítíte se po milování z neznámých důvodů smutně? Je vám do pláče? Jste rozrušení? Pak jste tu správně.

Reakce žen i mužů na sexuální aktivitu mohou být velmi individuální a závisejí na různých faktorech včetně vztahové dynamiky, fyzické pohody a osobních preferencí. Není možné generalizovat, ale existují některé obecné aspekty, které psychiku po sexu mohou ovlivnit. Velkou roli často hraje emocionální stav. Pro mnoho lidí je sexuální aktivita spojena s emocionálními projevy a po sexu mohou prožívat radost i štěstí, nebo naopak úzkost v závislosti na kontextu a emocionálním spojení s partnerem.

Fyzická stránka sexu zase někdy způsobuje únavu nebo oslabení, což může ovlivnit náladu a pocity partnerů po milování. Na sex mohou mít vliv i sociální normy a očekávání. Ty mohou hrát roli v tom, jak člověk vnímá sám sebe po sexu. Například společenský tlak nebo stigma mohou ovládat to, jak se po zážitku cítíme. Důležité je si uvědomit, že každý člověk má své vlastní pocity a neexistuje žádné univerzální pravidlo, jak by měl reagovat po milování. Pro vytvoření pozitivního sexuálního prostředí je klíčová otevřená komunikace mezi partnery a vzájemné porozumění.

Pod vlivem hromonů

Je-li vše v pořádku, má velký podíl na tom, co se s vámi a vaším partnerem děje po sexu, takzvaný bonding hormon neboli oxytocin. Česky bývá označován jako hormon lásky, vazebný hormon nebo hormon mazlení, protože je spojován s pocitem důvěry, sexuálním vzrušením a budováním vztahů. „Oxytocin je hormon, který je produkován v hypotalamu a uvolňován do krevního řečiště hypofýzou. Dvě hlavní fyziologické funkce oxytocinu jsou stimulovat děložní kontrakce při porodu a stimulovat kontrakce prsní tkáně k podpoře laktace po porodu.

U mužů hraje oxytocin roli například při ejakulaci, hormon totiž stahuje chámovody, aby vytlačily spermie a semeno. Oxytocin také ovlivňuje produkci pohlavního hormonu testosteronu ve varlatech. Dále hraje důležitou roli v mnoha lidských chováních a sociálních interakcích,“ říká Iva Rolederová, psychoterapeutka se zaměřením na vztahy, intimitu a sexualitu, pracující s jednotlivci i s páry.

Bonding hormon v nás vyvolává řadu dojmů. Posiluje pocity spojení a intimity mezi partnery, protože se uvolňuje během fyzického kontaktu a sexuální aktivity. Oxytocin je také známý pro své antistresové a antidepresivní účinky, po sexu tedy může pomoct snižovat stres a přinášet pocit pohody. Některé studie navíc naznačují, že oxytocin může hrát roli v podporování vztahové stability a důvěry mezi partnery. Přispívá k tvorbě pozitivních vazeb a emocionálního propojení.

Je vám do pláče?

„Už delší dobu se mi stává, že i když mám opravdu uspokojivý sex, zničehonic se těsně po orgasmu rozpláču a cítím se smutně. Dřív jsem si myslela, že je to tím, že jsem měla nezávazný sex s mužem, s nímž jsem toužila navázat romantický vztah, ale on o to nestál. Většinou brzy po sexu odcházel a já se toho okamžiku děsila. Vysvětlovala jsem si tím stavy, které u mě těsně po vyvrcholení nastávaly, jenže pak se to začalo dít i se stálým partnerem. Řešila jsem tento problém na terapii a zjistila jsem, že nejde o nic neobvyklého a nemám si z toho dělat hlavu. Přesto se cítím divně, když se mi to stane,“ svěřuje se pětatřicetiletá Zuzana.

Ne každý se po prožití orgasmu cítí šťastně a spokojeně. Pocitům hlubokého smutku nebo rozrušení se říká postkoitální dysforie neboli PCD a může nastat i tehdy, když bylo milování souhlasné, příjemné a uspokojující. „V některých případech lidé po orgasmu zažívají plačtivost nebo depresivní naladění, jindy třeba hádavost. Nepříjemné může být to, že lidé s postkoitální dysforií nemusejí vědět, proč se po intimitě cítí takto, a mají problém to vysvětlit jak sobě, tak partnerovi nebo partnerce. Výzkumy věnující se výskytu PCD uvádějí, že jej někdy za život zažilo přibližně 30–45 % dotazovaných mužů. A v posledních čtyřech týdnech zažilo PCD 4–10 % žen a 20 % mužů,“ vysvětluje psychoterapeutka.

Pokud je ve vztahu možné se o tomto tématu bavit, můžete podle slov psychoterapeutky partnerovi i sobě pomoct tím, že je necháte říct si o to, co by v takové situaci nejvíc chtěli a potřebovali – chtějí být chvíli o samotě, nebo touží naopak pevně obejmout? Udělal by jim dobře čaj, kapesník, nebo polechtat a rozesmát? Je-li rozrušení na vaší straně, je dobré tomu věnovat pozornost a být v kontaktu se sebou, proč se vám to děje. Jde o nějaký přetlak, který jde ven ve chvíli, kdy jsou opuštěny všechny obranné mechanismy? Nebo cítíte, že za tím může být něco jiného? Pokud vás to v životě začíná výrazně omezovat nebo vám to působí velký stres, je rozhodně namístě navštívit odborníka.

„V opačném případě bych předně přemýšlela nad tím, proč tomu potřebuju bránit. Pokud vím, že se mě postkoitální dysforie týká, je dobré o tom mluvit s partnerem/partnerkou a legitimizovat jakékoli prožitky, které můžou po sexu přijít. Když budeme oba počítat s tím, že se například můžu po sexu rozplakat a nemá to žádný zvláštní význam, jsem ve větším klidu, když se to opravdu stane. Můžu si dovolit prožít to, co se mi zrovna děje, bez sekundárního pocitu studu nebo trapnosti. Tyto sekundární pocity, neboli pocity z pocitů, nám totiž často působí větší neplechu než samotný primární pocit skleslosti,“ říká Iva Rolederová.

Clarity, nebo syndrome?

„S mojí partnerkou jsem šťastný a pojí nás hodně společného. Sex to ale bohužel nikdy nebyl. Ze začátku to ještě šlo a říkal jsem si, že to chce jen čas a trénink. Jenže ať jsem zkoušel cokoli, partnerky zájem o intimitu postupně klesal a po narození dětí zmizel úplně. Milovat se zkrátka nechce a nechce o tom ani mluvit. Já jsem naopak poměrně náruživý, ale nechci opouštět rodinu jen proto, že nám to neklape v posteli. Našel jsem si proto milenku, ale ani to není ideální. Sex s ní je naprosto skvělý a toužím se s ní setkávat častěji, než jsem někdy ochotný si přiznat. Jenže po každém vyvrcholení přijde pocit viny a potřeba od milenky co nejdříve prchnout. Vím, že to není fér ani k ní, ani k mojí partnerce, ale netuším, jak si s tím vším poradit. Motám se v kruhu a nevím, jestli je silnější touha po sexu, nebo nepříjemné pocity po něm,“ přiznává čtyřicetiletý Pavel. Stavy, které se odehrávají v jeho mysli, se označují anglickým termínem post-nut clarity.

Jasná mysl, střízlivost, mentální reset. To všechno jsou popisy pocitů po dosažení orgasmu, známé jako post-nut clarity. Jiné defi nice popisují tento stav jako druh viny po vyvrcholení, především kvůli tomu, jak bylo dosaženo orgasmu, což může být aféra, nebo třeba sledování pornografi e a masturbace.

„To vše lze vysvětlit orbitofrontální kůrou, částí mozku, která je zodpovědná za uvažování a rozhodování. Orbitofrontální kůra se během sexu stává méně aktivní kvůli sníženému průtoku krve, a proto se během vyvrcholení cítíte odvážně a bez zábran. Snižuje také strach a úzkost. I když vám to může pomoct k orgasmu, tyto pocity se rychle ztrácejí, protože orbitofrontální kortex se po ejakulaci znovu aktivuje a s ním i naše rozhodování a svědomí,“ uvádí psychoterapeutka Iva Rolederová.

V souvislosti s post-nut clarity se též objevuje termín post-nut syndrome, nejedná se však standardně defi novaný termín a používá se neformálně. Post-nut syndrome také nastává po orgasmu, ale může se jednat o jiné emoce, než je vina. Může to být štěstí, deprese, pláč nebo euforie. Post-nut clarity a post-nut syndrome jsou reálné zážitky, které se vyskytují při uvolňování hormonů před, během a po orgasmu. Tyto pocity by neměly způsobovat osobní vinu nebo hněv, ale pokud tomu tak je, je namístě promluvit si s odborníkem. „Někdy se můžeme setkat s tím, že se tyto pojmy volně zaměňují. Jinde se pojem post-nut syndrome volně zaměňuje s postkoitální dysforií. Není v tom ještě úplný pořádek,“ varuje Iva Rolederová.

Poorgasmová péče

Asi málokdo je spokojený, pokud se partner po sexu převalí na druhý bok a usne, případně se zvedne a odejde. Stejně tak by se nemělo brát na lehkou váhu PCD nebo post-nut clarity syndrome. Proto se v rámci dění těsně po sexu čím dál častěji skloňuje pojem aftercare. Ten pochází z BDSM praktik (bondage, discipline, dominance, submission, sadism, masochism), ale koncept se rozšířil i mimo ně.

Aftercare znamená péči a podporu poskytovanou po sexuální nebo BDSM aktivitě s cílem zajištění fyzického a emočního blaha všech zúčastněných osob. Tato péče může zahrnovat různé prvky, ačkoli základní myšlenkou je poskytnout prostor pro reset, pohodlí a komunikaci po intimním nebo fyzicky náročném zážitku. Aftercare může být důležitým aspektem jakékoli intimní aktivity, je však třeba být si vědom toho, že preference ohledně aftercare bývají mezi lidmi výrazně variabilní. Je klíčové komunikovat s partnerem/partnerkou a respektovat jejich potřeby v této oblasti.

„Aftercare znamená to, že o sebe vzájemně pečujeme i po sexu. Může zahrnovat cokoli od společného sprchování až po mazlení a povídání si. Je to všechno to, díky čemu se každý zúčastněný cítí po společných intimnostech příjemně, bezpečně a opečovávaně. Tento pojem se původně využíval hlavně u komunity praktikující BDSM a kink praktiky, nyní je ale stále běžnější praxí i mezi lidmi provozujícími vanilla sex,“ popisuje psychoterapeutka Iva Rolederová.

Aftercare má různé podoby, může spočívat v mazlení, sdílení, masáži nohou nebo třeba v tom, že partnerovi skočím pro čerstvý croissant, když na něj má chuť. Cílem je totiž uspokojit aktuální potřeby. Aftercare můžeme vnímat i jako pokračování intimních aktivit, které nám umožňují cítit se blízko, propojeni a respektováni, protože blízkost nemusí skončit hned po orgasmu. „Že se to vyplatí, potvrzuje i výzkum Amy Muise z Torontské univerzity, kde zjistili, že projevy náklonnosti po sexu, jako je líbání, mazlení nebo láskyplné povídání, podporují pouto a sexuální uspokojení bez ohledu na frekvenci pohlavního styku,“ dodává terapeutka.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie 1/24