Vezme nám AI práci, nebo nás naučí, jak být lepšími? Zvítězí ten, kdo si umělou inteligenci ochočí
Ještě před pár lety se o umělé inteligenci mluvilo jako o něčem vzdáleném, co jednou možná změní svět práce. Dnes už se to děje. Ale možná trochu jinak, než jsme si to představovali. Místo obav z nezaměstnanosti přichází doba, kdy bude důležitější než kdy dřív umět se učit, přizpůsobovat a spojovat technologie s kreativitou.
„S nástupem umělé inteligence se pracovní trh nepropadá do masové nezaměstnanosti, jak se obávali katastrofisté, ale přetváří se do podoby, která bude mnohem víc závislá na lidské schopnosti učit se novým věcem. AI sice automatizuje rutinní úkoly, ale současně posiluje poptávku po dovednostech, které stroje zatím nenahradí, jako je kritické myšlení, kreativita, empatie či schopnost adaptace. Zaměstnanci se budou muset víc než kdy dřív učit nejen technologii používat, ale také ji vhodně kombinovat se svými měkkými dovednostmi. A to je klíč. AI práci nevezme. Vezmou ji lidé, kteří ji zvládnou lépe než ostatní,“ potvrzuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
Nejistota z rychlého tempa
Lidé přesto cítí obavy. Ale podle odborníků nejde ani tak o to, že by jim „stroje“ vzaly práci. Obavy pramení spíš z nejistoty, zda zvládnou držet krok s tempem změn a novými nároky.
„Největší strach nemají lidé ze ztráty samotného zaměstnání, ale z toho, že zůstanou pozadu, protože se nestihnou naučit, co bude potřeba. A to je zásadní rozdíl,“ vysvětluje Jiří Halbrštát a dodává, že mýtus o AI jako o „zloději pracovních míst“ je zjednodušující. „Skutečný problém je tempo, kterým se mění nároky na kompetence,“ poznamenává a dodává, že „práci dostanou lidé, kteří ji zvládnou s pomocí AI dělat lépe než ostatní“. Podobně to hodnotí i HR ředitelka společnosti Pluxee ČR Martina Machová. „Vnímáme AI jako nástroj, který má lidem práci usnadnit, ne je nahradit. S kolegy otevřeně mluvíme o změnách, učíme se nové věci a ukazujeme, jak může technologie přinést růst. Je důležité zdůrazňovat, že člověk zůstává tím, kdo rozhoduje a určuje směr, a AI je ,jen‘ podpora.“
V čem je člověk lepší než AI?
S nástupem umělé inteligence se mění povaha práce napříč obory. Rutinní úkoly postupně přebírají stroje, například u některých administrativních pozic. Zároveň ale roste význam dovedností, které technologie zatím nenahradí, jako je již zmíněná kreativita, empatie či schopnost efektivně komunikovat a rozhodovat. AI tak paradoxně zvyšuje hodnotu toho, co je na člověku jedinečné. „Kreativní mezilidská a strategická práce je stále doménou lidí. Důležité je učit se přizpůsobovat a rozvíjet nové dovednosti. Představa, že AI zvládne všechno, je mýtus. Realita je, že ji musíme umět správně vést a hlídat její výstupy,“ souhlasí HR ředitelka Martina Machová.
Kariérní ztráty a nálezy
Riziko ztráty zaměstnání hrozí hlavně u pozic, kde se stále dokola opakují stejné úkoly, například v již zmíněné administrativě nebo při základním zpracování dat. „Ale i zde je důležité dodat, že tyto pozice nezmizí ze dne na den. Jejich náplň se bude proměňovat a zaměstnanci, kteří budou schopni převzít nové kompetence, se v této transformaci neztratí,“ ubezpečuje ředitel Halbrštát.
Naopak roste poptávka po rolích spojených s datovou analytikou, kyberbezpečností, vývojem AI nástrojů či jejich etickým využíváním. „Vidíme také rostoucí poptávku po rolích, které propojují technologie s humanitním nebo psychologickým přístupem, například v oblasti well-beingu, vzdělávání nebo zákaznické péče,“ vypočítává HR ředitelka Pluxee ČR. Tyto tzv. hybridní role, v nichž se propojují technické a humanitní dovednosti, začínají být zajímavým trendem. „Firmy budou potřebovat ,překladatele‘ mezi světem strojů a světem lidí. A tady se otevírá prostor pro nové typy kariérních drah,“ přibližuje Jiří Halbrštát.
Oba odborníci se shodují, že klíčem k úspěchu na pracovním trhu bude schopnost učit se, kriticky myslet a nebát se technologií. „Nejde o to, být odborníkem na kódování. Stačí mít otevřenost ke změnám, ochotu zkoušet nové věci, přemýšlet a umět technologie chytře využívat,“ říká ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup. Podle Martiny Machové je dnes důležité nejen zvládnout digitální nástroje, ale také udržet si lidský přístup a schopnost spolupracovat.
„Klíčové jsou nejen digitální a datové dovednosti, ale především schopnost učit se, kritické myšlení, adaptabilita a mezilidské schopnosti, právě ty nám AI zatím nahradit nedokáže. Zaměstnanci, kteří umějí kombinovat technické porozumění s lidským přístupem, budou mít výhodu napříč obory. Investice do vlastního rozvoje a celoživotního vzdělávání se vyplatí víc než kdy dřív,“ zdůrazňuje.
AI není konkurent, ale pomocník
Aby umělá inteligence nepřinášela frustraci a vyhoření, je klíčové vytvořit prostředí, kde se lidé nebojí experimentovat a učit se. „V mnoha firmách dnes bohužel chybí podpora. Zaměstnanci se bojí, že přiznat používání AI je přiznání vlastní neschopnosti. Přitom právě tyto dovednosti bude trh práce odměňovat nejvíce. Vítězi nebudou ti, kdo se AI nejvíc obávají, ale ti, kdo si ji ochočí,“ podotýká Jiří Halbrštát a dodává, že zavádění AI do každodenní praxe naráží na limity, které už nejsou technologické, ale lidské. „Mnozí zaměstnanci totiž čelí tlaku, že by měli být díky AI produktivnější, aniž by reálně věděli jak. Podle nedávných dat až 47 % pracovníků, kteří AI aktivně používají, přiznává, že netuší, jak naplnit očekávání svých šéfů na zrychlení práce.
Právě zde se ukazuje zásadní posun od ,wow‘ k ,how‘. Nestačí být ohromen možnostmi, je třeba vědět, jak je smysluplně využít. Rozdíl mezi vizí managementu a reálným zážitkem lidí na pracovišti odhaluje hluboký deficit v dovednostech a kompetencích. AI sama o sobě pracovní prostředí nezlepší. Firmy musí přestat spoléhat na samospád, ale začít cíleně investovat do podpory, tréninku a dlouhodobé adopce. Klíčovou roli v této transformaci sehrává HR, které musí ve spolupráci s ostatními manažery vytvářet kulturu inovací, otevřeného sdílení, experimentování a bezpečného učení. Bez toho bude jakákoli technologická revoluce jen slepou uličkou.“
Zdroj: autorský článek
