I v nejskvělejším vztahu může zavládnout nuda. Jděte zase na rande

Mnohé vztahy časem ztrácejí jiskru, ale to nemusí znamenat, že jsou nevratně poškozené. To, co může vypadat jako umírající vztah, lze často zachránit nebo obnovit, pokud jsou oba partneři ochotni na tom zapracovat. Možná jste to slyšeli už mnohokrát, ale je to důležité zopakovat: I ty nejsilnější vztahy čelí výzvám.

Tomáš a Jana byli spolu šest let, z toho se na poslední tři roky sestěhovali. Na začátku vztahu bylo všechno, jak už to tak bývá, skvělé – romantické večeře, výlety, nekonečné rozhovory. Ale postupem času jejich vztah začal chladnout. Tomáš trávil dlouhé hodiny v práci, zatímco Jana se cítila čím dál osamělejší. Drobné problémy, které dříve ignorovali, se postupně hromadily a vztah se ocitl na pokraji krize. Jednoho večera našel Tomáš Janu uplakanou v kuchyni. Nebyla to první hádka, ale tentokrát bylo něco jinak. Jana přiznala, že se od něj poslední týdny vzdaluje a má obavy o jejich budoucnost. „Už si s tebou nepřipadám jako partnerka, ale spíš jako tvoje spolubydlící,“ slzy jí tekly po tváři. „Jsi pořád v práci, a když jsi doma, sotva spolu promluvíme. Nemůžu v tomhle pokračovat.“

Kde je zakopaný pes

Zlepšit vztah, který delší dobu chátrá, není jednoduché. Řešení je dlouhodobé a rady typu „více si spolu povídejte“ nebo „zajděte si na večeři“ v těchto situacích často nestačí. „Nefunkční komunikace ve vztahu je obvykle důsledkem hlubšího problému. Když si partneři v krizové situaci zajdou na večeři, aby si popovídali, často to končí hádkou. Problém není v tom, že by neuměli komunikovat – na začátku vztahu to jistě uměli dobře, stejně jako s ostatními lidmi. Jen doma to najednou nějak nefunguje,“ vysvětluje párová terapeutka Lenka Matoušová z Institutu Moderní láska.

Bombardování láskou: Jak odhalit manipulaci ve vztahu?

Evelína Mrázová

Moderní vztahy

Místo nucení se do komunikace je rozumnější se zastavit a přemýšlet, jak se partneři do této situace dostali. Často nás napadne, že za to může ten druhý, a kdyby se jen trochu polepšil, bylo by zase dobře.

„První krok je uvědomit si, že vztah je naše společné dílo a nepřítel není druhý partner, ale spíše společný, léty vytvořený automatický mechanismus interakce. Naše akce vyvolává automatickou reakci u druhého, což ovlivňuje naši další reakci, a tak se točíme v začarovaném kruhu. Společnými silami lze najít cestu ven. Když partneři pochopí, že mají společný problém, mohou jako tým přenastavit nevyhovující vzorec a výrazně svému vztahu pomoct,“ říká Lenka Matoušová.

První krok

Tomáš byl z Janiny reakce překvapený. Věděl, že poslední měsíce nebyly snadné, ale nikdy si neuvědomil, jak hluboké její pocity jsou. Tentokrát se rozhodl nereagovat defenzivně, jak by to možná udělal dříve. Vzpomněl si na radu svého kolegy o upřímnosti a kompromisu ve vztahu. Sedl si vedle Jany, vzal ji za ruku a začal ji skutečně poslouchat. „Máš pravdu,“ přiznal po chvíli mlčení. „Poslední dobou jsem byl vystresovaný z práce, zanedbával jsem tě. Mrzí mě to a nechci, aby to takhle pokračovalo.“ Byl to první krok k uzdravení jejich vztahu. Namísto obviňování si oba uvědomili, že potřebují změnu. Dohodli se, že každý týden budou mít společné ‚check-iny‘, kde si otevřeně promluví o tom, co je trápí, jak se cítí a co by mohli zlepšit. Naplánovali si pravidelné aktivity, které by je znovu sblížily. Rozhodli se, že si každé úterý zajdou na rande – společná večeře, vypnuté telefony, budou se věnovat jen sobě. Oba se také dohodli, že budou trávit více času s přáteli, aby měli i vlastní prostor mimo vztah.

Jak se chováte v lásce a vztazích? Jste spíše průzkumník, tvůrce, ředitel nebo vyjednavač?

Evelína Mrázová

Moderní vztahy

„Jedna z důležitých věcí je porozumět sám sobě – svým citům, emocím a potřebám, abychom lépe rozuměli svým reakcím. Proč nás druhý dokáže naštvat? Co to říká o mně? Souvisí to s naším vztahem nebo s něčím z mé minulosti?“ radí Lenka Matoušová. Podle ní je také důležité obnovit zvědavost vůči partnerovi, co on potřebuje ve vztahu, jak se cítí, co mu chybí. Pokud to partneři nedokážou zvládnout sami, může být párová terapie dobrou cestou. Je to ale náročný proces, který vyžaduje odvahu.

Z krize do nové fáze

Jana a Tomáš se rozhodli pro terapii. Byl to její nápad, a přestože měl Tomáš pochyby, rychle zjistil, že jim to pomáhá otevřeně mluvit o věcech, které by jinak zůstaly nevyřešené. Terapeut je naučil, jak mluvit o svých pocitech bez obviňování a aktivně naslouchat druhému. Nejtěžší okamžik nastal, když Jana přiznala, že začala pochybovat, jestli je Tomáš stále ten pravý. Cítila, že jejich láska vyprchala. Místo zoufalství Tomáš použil rady z terapie, neobviňoval, snažil se pochopit. „Co můžu udělat, abys zase cítila, že ti na mně záleží?“ zeptal se klidně. To byl moment, kdy se Jana po dlouhé době cítila slyšená.

Postupně se jejich vztah začal zlepšovat. Tomáš trávil více času doma, omezil přesčasy a oba si znovu začali užívat malé radosti, třeba víkendové výlety do přírody. Jana také začala vnímat, jak moc se Tomáš snaží, a její pochybnosti postupně mizely. Po několika měsících práce, otevřené komunikace a společného úsilí jejich vztah přešel do nové fáze. Nebylo to jako na začátku, bylo to lepší.