Magické poprvé: První sexuální zkušenost ovlivňuje náš další erotický život
Jak naše první sexuální zkušenost ovlivňuje náš další erotický život? Záleží na tom, v jakém věku ji prožijeme? A v čem se sexuální debuty dnešních teenagerů liší od zážitků jejich rodičů?
Představte si, že byste se poprvé v životě chystali jít lyžovat. Připravujete se na tu chvíli už několik let hlavně tím, že sledujete videa o lyžování, taky hodně chodíte bobovat a sáňkovat. První lyžování je ale obestřeno spoustou mýtů. Tak například se má za to, že když se vám nepovede, třeba když při něm několikrát upadnete, může to poznamenat celou vaši lyžařskou budoucnost. Už nikdy se vám lyžování nebude dařit a nebudete při něm úplně šťastní.
Dělám si samozřejmě legraci. Nicméně otázkou, jak sexuální premiéra ovlivňuje naši vztahovou a sexuální budoucnost, se zaobírají celé vědecké týmy. Studii na toto téma vypracovala například dvojice psychologů z University of Mississippi. O ztrátě panenství či panictví hovořili s více než třemi stovkami dobrovolníků, u kterých zkoumali jejich životní spokojenost, vztahy a také sexuální život v přítomnosti. „Přestože studie jednoznačně neprokázala, že dobrá první zkušenost znamená dobrý sexuální život, ukazuje se, že zážitek ztráty panenství nebo panictví může do nadcházejících let nastavit určitý vzorec,“ říká vedoucí studie Matthew Shaffer.
Nemusí to ovšem znamenat, že první sex je nějaký magický rituál, který člověka „zakleje“ v tom smyslu, že jej bude už nadosmrti replikovat jako osudovou zkušenost. Stejně tak je možné, že se při něm pouze projeví určité již existující a nadále přetrvávající osobnostní rysy a tendence. Tak například u lidí, kteří první sexuální zkušenost prožijí v dlouhodobém láskyplném vztahu, je jistá pravděpodobnost, že budou takové vztahy vyhledávat i v budoucnu. A naopak, je- -li někdo při svém poprvé vmanipulován do nekomfortní situace a později se mu to děje opakovaně, nejspíš nejde o „kletbu“ prvního sexu, ale problém s navazováním vztahů, který existoval již předtím.
Nezůstat pozadu
V literatuře na toto téma se dnes raději mluví o sexuálním debutu než o ztrátě panenství nebo panictví. Tento termín je až příliš zatížený různými konotacemi: V některých společenstvích je zejména panenství hodnoceno až příliš vysoko, jeho ztráta ve špatnou chvíli může ženu doslova ohrozit na životě, v jiných je zase vnímáno jako břemeno, kterého je třeba se „zbavit“. To všechno vytváří na onen okamžik nesmírný a nežádoucí tlak.
Jak tedy v ideálním případě takový zdařilý sexuální debut vypadá? „Ty nejlepší první zkušenosti jsou obvykle spojeny s tím, že člověk vyvíjí vlastní aktivitu a má prostor utvářet si vlastní představu o tom, co pro něj znamená sexuální potěšení,“ říká Matthew Shaffer. Negativní zkušenosti naopak často zahrnují určitou formu nátlaku, nepřipravenost, pozdější lítost nebo výčitky. „Nemusí to být tak, že by člověk vysloveně dělal něco proti své vůli, třeba i souhlasí, ale zůstává pasivní a pouze si to nechá líbit, aniž by pociťoval vlastní touhu. I to může mít v pozdějším životě negativní následky,“ dodává Matthew Shaffer. Mimochodem, když už jsme u zkušeností z USA, první sex pod nátlakem zažilo 6,5 procenta Američanek v průměrném věku 15 a půl roku.
Na prvním sexu se může negativně podepsat rozpor mezi osobním či společenským očekáváním a realitou. Nerealistická očekávání, často rozdmýchávaná sledováním porna, mohou vést k pocitu, že realita je nedostatečná, upocená a mdlá. O tom, jak obrovský vliv může mít tlak vrstevníků, hovoří psycholog Noam Shpancer: „Na univerzitě jsem dvacet let vedl seminář lidské sexuality a vyslechl jsem mnoho příběhů o tom, jak mí studenti zahájili svůj sexuální život. Jeden student vyprávěl o tom, jak si ho přítelkyně stále dobírala, že nechce ,dělat všechno‘, až podlehl. Jiná studentka popisovala, že její první sexuální zkušenost byla zcela diktována snahou ,nezůstat pozadu‘ za skupinou kamarádek, další chtěla na kamarádky naopak udělat dojem tím, že bude první.“ Některé výzkumy dokonce ukazují, že na sexuální premiéru má skupina vrstevníků, v níž se v té době pohybujeme, větší vliv než naše vlastní osobní charakteristiky. Rozsáhlá studie devadesáti tisíc dospívajících dokonce prokázala, že dívka, která se pohybuje mezi chlapci vykazujícími riskantní chování, je více ohrožena nechtěným těhotenstvím bez ohledu na to, jaké jsou její vlastní osobnostní rysy.
Svou roli hrají taky rodinné okolnosti. Dívky, které vyrůstaly bez otce, mívají první sex v průměru dříve. Ale důvody, proč tomu tak je, zatím nejsou zcela prozkoumané. Je možné, že nepřítomnost otce přímo ovlivňuje chování dívek, a stejně tak je možné, že neúplné rodiny častěji žijí v chudším prostředí mezi riskantně se chovajícími vrstevníky. Vědci zvažují i možnost, že otcové, kteří opustili rodinu, ve svých genech častěji předávají dcerám větší temperament a sklon k impulzivitě.
Čím později, tím líp?
Odborníci i rodiče se donedávna shodovali na tom, že čím později mladý člověk zahájí svůj sexuální život, tím lépe pro něj. A tím „později“ se myslelo třeba v devatenácti letech. Nad hlavami mladých lidí se stále vznášela hrozba nechtěného otěhotnění. Ti, kteří začínali se sexem později, měli obvykle lepší školní výsledky, pocházeli ze vzdělanějších a lépe materiálně zajištěných rodin, v pozdějším životě mívali delší vztahy s menším počtem partnerů – zkrátka, řečeno slovy fi lmových Básníků, „samá pozitiva a sociální jistoty“.
Jenže ve vyspělých zemích se průměrný věk prvního sexu postupně zvyšuje. Například v Nizozemsku vzrostl ze 17,1 roku v roce 2012 na 18,6 roku o pět let později. Ve Spojených státech od roku 1991 do roku 2017 klesl počet středoškoláků, kteří zažili sex, z 54 procent na 40 procent. Jako v mnoha jiných ohledech i v tomto případě je extrémem Japonsko – mezi single lidmi od 18 do 34 let je tam 43 procent panen a paniců.
Příliš opožděné zahájení sexuálního života má přitom také svá rizika. Německá studie z roku 2021 potvrdila skutečnost, o které pojednává řada více či méně vkusných fi lmových komedií: Muži, kteří si o sobě myslí, že nezahájili sexuální život „včas“, trpí při navazování vztahů úzkostí, která je ještě víc ochromuje. A co je ještě horší, tito lidé jsou považováni za neatraktivní partnery. Podle zmíněné studie nezkušené muže nechtějí ani jejich protějšky, tedy nezkušené ženy.
Porno lepší než skutečný sex?
Když od devadesátých let začal prudce klesat počet nechtěných těhotenství náctiletých dívek, odborníci nad tím nejprve jásali. V posledních letech si ale začínají uvědomovat, že tento jistě pozitivní jev je vedlejším produktem poněkud méně radostného vývoje životního stylu mladých lidí. Úbytek sexu totiž souvisí s tím, že náctiletí tráví více času v online světě než venku se svými vrstevníky.
Podle kalifornského terapeuta Martyho Kleina jsou mladí lidé ve svých sexuálních začátcích negativně ovlivněni sledováním porna. „Porno konzumují mnohem dříve, než mají jakoukoli příležitost k partnerskému sexu. Často si neuvědomují, že se dívají na fantazii, a později při reálném zážitku si připadají zahanbení, nedostateční, stydí se. Tahle úzkost se projevuje nižším vzrušením a menší touhou, zkrátka tolik si to neužívají,“ říká a dodává: „Na terapii od nich dostávám otázky, jaké se dřív neobjevovaly. Třeba ,Jak mám zůstat při sexu vzrušený, když se u toho neděje nic jiného?‘. Kdykoli začne být skutečný sex trochu nudný nebo se stane něco nečekaného, začnou panikařit.“
Svou roli hrají také nabité rozvrhy náctiletých: Nejpozději v patnácti letech začíná dril na přijímačky na střední školy a i v dalších letech jsou tlačeni spíš k tomu, aby „pracovali na sobě“ a netrávili čas neproduktivním posedáváním někde na klandru. Obrovský nárůst úzkostí a depresí, které dospívající zasahují, má samozřejmě vliv také na jejich sexuální začátky. Má to ale jednu pozitivní stránku: Mladí jsou o tom všem ochotnější mluvit než předchozí generace. Mezi sebou i s odborníky.
Hovory „o včeličkách“
Pro jejich rodiče je ovšem hovor s vlastními potomky o sexu stejně děsivou záležitostí jako kdysi. Psychologové zdůrazňují, že by rozhodně nemělo jít o jeden rozhovor, ve kterém dítěti slavnostně sdělí, že s „tím“ má počkat na člověka, kterého bude mít opravdu rádo, a používat kondom. Téma sexu by spíše mělo být součástí dlouhodobé proudící debaty o všem možném, debaty, která se nezvrhne v přednášku, debaty, ve které rodiče víc naslouchají, než sami hovoří. O klucích, o holkách, o kamarádech, o vlastních i cizích názorech, impulzivitě, manipulaci, násilí. A samozřejmě i o těch kondomech.
