Finanční násilí může přijít nenápadně. Nenechte se zmanipulovat agresorem
Možná vám partner nebo partnerka nabízí, abyste zůstali v domácnosti s tím, že on/a bude vydělávat. Nebo na vás leží starost o staršího člena rodiny a pro snazší vyřizování máte přístup k jeho účtu. I když máte skvělé vztahy, tyto běžné situace můžou vyústit až ve formu domácího násilí. Víte, jak rozpoznat finanční zneužívání?
Finanční zneužívání je forma kontroly, při které jedna osoba využívá peníze jako prostředek moci nad tou druhou. Jedním z varovných signálů může být například omezený přístup k vlastním penězům. Pokud se s partnerem/partnerkou rozhodnete, že budete mít společný bankovní účet, určitě to neznamená, že byste měli zrušit ten svůj. Jestliže na něco takového přišla řeč nebo partner/ka očekává, že na společný účet budete zasílat všechny své výdělky, zpozorněte.
V některých vztazích totiž může jít o rafinovanou manipulaci, jak si druhého podmanit – nejdříve získat přehled o penězích a kontrolu nad nimi, následně může agresor svou oběť tlačit i do toho, aby opustila zaměstnání. Výsledkem takového jednání je, že se oběť stává závislou. Násilník své metody časem stupňuje.
Zneužívání označované také jako ekonomické násilí se ale může objevovat v různých vztazích, nejen mezi partnery. Mezi rodiči a dětmi, dětmi a rodiči nebo v případě seniorů a jejich pečovatelů. Často má nenápadnou nebo manipulativní podobu a i v České republice toto chování rozlišujeme jako formu domácího násilí.
Od července 2025 je domácí násilí výslovně definováno i v občanském zákoníku. Nově přijatá definice zahrnuje nejen fyzické a psychické násilí, ale také další formy nátlaku, jako je omezování osobní svobody, sociální izolace, vyhrožování nebo ohrožování základních životních potřeb, do kterých finanční zneužívání patří.
Pomoc, nebo kontrola?
Finanční kontrola může být zpočátku prezentována jako pomoc třeba ve chvíli, kdy se zdá, že je starost o peníze už příliš náročná. Ať už vám chce odlehčit partner, nebo dospělé děti, vzdání se správy peněz může ze začátku jistě působit jako úleva. Ne všechny případy finančního zneužívání totiž začínají úmyslně. Někdy může opravdu jít o dobře míněnou snahu – například když se někdo stará o staršího člena rodiny a chce mu usnadnit každodenní fungování.
Pokud však pečující osoba začne rozhodovat o financích bez vědomí nebo souhlasu daného člověka, může se i upřímná pomoc změnit ve finanční zneužívání. Je přece lákavé se odměnit, když se tak poctivě staráme o babičku… Jestliže tedy rozhodujete o financích někoho z rodiny a přemýšleli jste, že část peněz využijete i tajně pro sebe, mohli byste se takovým jednáním dopustit domácího násilí.
Pokud vy (nebo osoba ve vašem okolí) ztrácíte přístup ke svým prostředkům, nemůžete rozhodovat o svých financích nebo zjistíte, že byly bez vašeho vědomí sjednány půjčky na vaše jméno, jde o jasné známky finančního zneužívání. Obětí finančního zneužívání se může stát kdokoli, ale obzvláště ohroženi jsou lidé, kteří potřebují péči a podporu. Může jít o lidi s dlouhodobou fyzickou nebo duševní nemocí či zdravotním postižením.
Důvody, proč k finančnímu zneužívání dochází, bývají různorodé. Někdy jde o vědomou snahu ovládnout druhého člověka, jindy o potřebu mít věci „pod kontrolou“, která může pramenit z hlubokých osobních nejistot – například ze strachu ze ztráty finanční stability. V některých vztazích je ale finanční zneužívání hlavním nástrojem, jak si agresor udržuje nad druhým převahu. Oběť je finančně závislá a právě to ji nutí ve vztahu zůstávat. Studie z roku 2008 shromáždila rozhovory se 103 oběťmi domácího násilí a kromě jedné osoby všechny uvedly, že zažily finanční zneužívání.
Typické příznaky finančního zneužívání
Finanční zneužívání se často nevyskytuje samostatně a ve většině případů je součástí širšího vzorce násilného nebo manipulativního chování. Velmi často ho provázejí i jiné formy zneužívání, jako je psychické, emocionální nebo fyzické násilí. Projevuje se v nenápadných, ale systematických vzorcích chování. Mezi typické příznaky patří nátlak na odevzdávání peněz nebo omezování přístupu k výdělku, včetně bránění v práci či hledání zaměstnání. Může docházet také k sabotáži zaměstnání. Agresor vám může narušovat pracovní povinnosti (např. brání spaní, abyste byli unavení, volá do práce apod.) nebo vytváří překážky v kariérním růstu.
Dalším způsobem finančního zneužívání je také odepření přístupu k osobním či společným bankovním účtům, stejně jako změna hesel a přihlašovacích údajů, což oběti znemožňuje kontrolovat vlastní finance. Oběť často nemá možnost rozhodovat o výdajích, bývá kritizována i za drobné nákupy nebo je nucena žádat o peníze na základní potřeby. Dalším varovným znakem může být to, že oběť není uvedena jako spoluvlastník v právních dokumentech k majetku.
Jak se vymanit z násilného vztahu podle NZIP:
„Cyklus domácího násilí může přerušit oběť jen tím, že požádá o pomoc. Násilník slibuje, že se polepší, ale situace se vždy opakuje. Nedoufejte, že se změní.
Prvním krokem z domácího násilí může být: telefonát na některou z linek důvěry, telefonát na nepřetržitou Linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí 116 006 (volání je bezplatné a diskrétní), oznámení na Policii ČR (tísňová linka 158).“
Kompletní informace, včetně osobního bezpečnostního plánu, najdete na webu Národního zdravotnického informačního portálu.
Jindy může mít násilník náročný životní styl, aniž by sám byl zaměstnán, a jeho oběť tak musí brát delší služby, další brigády apod., aby pokryla výdaje. Takové prostředí prohlubuje pocit méněcennosti a neschopnosti, čehož může agresor využít pro další manipulaci – např. poznámky typu „nikdo jiný by s tebou ani nevydržel“.
Finanční zneužívání se může projevit i tím, že mizí cennosti nebo finanční prostředky, hromadí se dluhy nebo se bez vědomí oběti sjednávají půjčky či zakládají kreditní karty jejím jménem. Velkým varováním je také situace, kdy partner/ka požaduje sdílení finančních nebo osobních údajů hned na začátku vztahu, zatímco sám/sama své informace nesdílí.
Zotavení
Ve své studii „Náklady na zotavení“ (2017) se Kelly King a kolegové zaměřili na finanční dopady domácího násilí a proces ekonomického zotavení obětí. Upozorňují, že domácí násilí má vážné důsledky nejen pro fyzické a duševní zdraví, ale i pro ekonomickou stabilitu obětí a jejich rodin. A ve výsledku i celé společnosti.
Výzkum zdůrazňuje, jak časté je ekonomické zneužívání v násilných vztazích – jedna citovaná studie uvádí, že 94 % obětí zažilo nějakou formu ekonomického zneužívání. Konkrétně 79 % obětí uvedlo ekonomickou kontrolu, 79 % ekonomické vykořisťování a 78 % zažilo sabotáže v zaměstnání.
Studie také upozorňuje, že kromě nákladů spojených s uzdravením (fyzickým i psychickým) čelí oběti i dalším výdajům, například za nové bydlení, vybavení domácnosti, dopravu nebo péči o děti. Tyto výzvy mohou výrazně ztížit finanční stabilitu po odchodu z násilného vztahu.
Důležitým krokem k zotavení je možnost svěřit se – ať už blízkým, přátelům, nebo podpůrné skupině. Návrat do zaměstnání pak může pomoci nejen s finanční nezávislostí, ale i s obnovením sebevědomí a životní stability. Zotavení je postupný proces – den za dnem, krok za krokem, korunu za korunou.
Zdroje: Advokátní deník, Research Gate, NZIP, Research Gate
