Wellness není jen sauna s masáží. Upozorňuje na to nový mezinárodní den
Nepál se často objevuje na vrcholku žebříčků nejšťastnějších států na světě. Právě na návrh této země schválila letos OSN rezoluci o vyhlášení 15. dubna Mezinárodním dnem wellness, který má propagovat preventivní péči a udržitelný životní styl na celém světě. Připomíná nám, že skutečné zdraví je více než jen absence nemoci.
„Organizace spojených národů uznává důležitost zdraví, štěstí a wellness pro každého člověka. V návaznosti na dřívější rezoluce, které zavedly Mezinárodní den štěstí (20. března), Mezinárodní den jógy (21. června) a Světový den meditace (21. prosince), OSN zdůrazňuje, jak se tyto globální oslavy vzájemně doplňují při podpoře pohody, harmonie a vyváženého způsobu života,“ uvádí OSN na svém webu.
Co je to wellness?
V běžném životě slovo wellness chápeme docela úzkým způsobem. Možná si představíte wellness centrum, saunu, masáž a tak podobně. Tento význam ale představuje jen jednu část širšího odborného konceptu. Kde vidíme hlavně relax, odborné pojetí vykládá „wellness“ jako komplexní stav dlouhodobé rovnováhy.
Samotné slovo wellness (neboli česky blahobyt) vychází z pojetí zdraví jako stavu úplné fyzické, psychické a sociální pohody, které tak definuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Z tohoto pohledu wellness neznamená jen to, že se člověk „cítí dobře“ nebo že nezanedbává odpočinek. Zahrnuje rovnocenným dílem fyzické zdraví (péči o tělo, pohyb a výživu), psychické zdraví (zvládání stresu, emocí a duševní rovnováhy) a také sociální zdraví, tedy kvalitu vztahů a fungování ve společnosti.
Holistický přístup
To, že se o wellness začalo v posledních letech mluvit mnohem více, souvisí s několika zásadními společenskými změnami. Jedním z hlavních důvodů je nárůst psychických problémů, jako jsou úzkosti, deprese nebo syndrom vyhoření, které jsou primárně civilizační choroby. Moderní životní styl s vysokými nároky na výkon a neustálou dostupností online se na nás dokáže pořádně podepsat. Na druhou stranu existují země a komunity, jež bojují s problémy, které my tolik neřešíme, jako je třeba nedostatek vakcín či podvýživa. Významný vliv na celý svět měla také pandemie covidu-19, která ukázala, jak silně je fyzické zdraví propojené s psychikou, stresem a sociální izolací. Zdraví se tak začalo vnímat více holisticky.
Proto Mezinárodní den wellness formálně uznává i tradiční a domorodé přístupy ke zdraví. OSN považuje ověřenou a na důkazech založenou tradiční medicínu za doplněk k moderní medicíně. Zahrnuje například rostlinnou léčbu a modely komunitní péče. Zkrátka vše, co podporuje zdravý životní styl, snižuje riziko chronických nemocí a tím i přetížení zdravotnictví. Navazuje tak na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která zdůrazňuje zdraví a pohodu jako klíčové faktory pro dosažení udržitelného rozvoje.
V tomto kontextu hraje psychické zdraví zcela klíčovou roli a je pojímáno jako rovnocenná součást celkového fyzického zdraví. Psychická pohoda ovlivňuje to, jak zvládáme stres, jak fungujeme v práci i ve vztazích, jak spíme, jíme a jak pečujeme o své tělo. Dlouhodobý stres může přispívat k řadě fyzických onemocnění, naopak psychická stabilita podporuje celkovou odolnost organismu i schopnost zdravě fungovat v každodenním životě.
Celkově lze říct, že moderní pojetí wellness podle OSN představuje snahu dívat se na člověka jako na propojený celek těla, mysli a sociálního prostředí. Ať už se používá v rámci mezinárodních kampaní, nebo běžného jazyka, jeho hlavní myšlenka zůstává stejná. Zdraví je aktivní stav rovnováhy, který si člověk dlouhodobě buduje a udržuje.
