Romantika na ex: Proč se intimita hledá na dně skleničky alkoholu snadněji
„Po čtyřech pivech, každá princezna,“ říká se. Sexistické rčení je možné nahradit genderově vyváženou variantou, která zmiňuje známou skutečnost, že po půlnoci v hospodě bývají zkrátka všichni krásnější. A nejen to, taky milí, vnímaví, vstřícní a chápaví. Pokud tedy nepatří mezi typy, které po pár panácích vymlátí hospodu. Kouzlo provází spíš stydlivé introverty, které několik skleniček promění v upovídané, přítulné společníky s otevřenou a laskavou náručí pro všechny okolo. A v podobném světle vidí i všechny ostatní. Alkohol zkrátka zkresluje vnímání, nejen atraktivity druhých lidí, ale i sebe sama a odemyká, jinak kontrolované, emoce pro druhé.
Někdy se nám emoce vyjadřují těžko. Důvodem může být i naše minulost a výchova — třeba jsme se to jako děti jednoduše nenaučili, protože se v našich rodinách „nenosilo“ otevřeně říkat, co skutečně cítíme. Člověk se naučil svoje pocity neprojevovat, pak si dá sklenku nebo dvě a spustí se doslova emoční lavina. Pod vlivem alkoholu totiž často cítíme blízkost, teplo i bezpečí. Proč tomu tak je?
Alkohol snižuje zábrany
Prefrontální kortex našeho mozku má za úkol kontrolovat naše chování a emoce, což mu zastřízliva nečiní zase až takové potíže. Ovšem alkohol jeho aktivitu zpomalí, což vede k tomu, že se začneme méně sledovat, naše sebekontrola upadá a vesele se vydáváme na cestu bezuzdné spontaneity. Je jednodušší říct, co cítíme, co máme na duši, to na jazyku a neděláme žádné ciráty s tím, říct druhému, že je zkrátka „kus“, že se nám líbí a že bychom s ním chtěli strávit nejen noc, ale třeba i celý život.
Sklenička utišuje vnitřního kritika
Pokud jsme vyrůstali s pocitem, že emoce jsou špatné a mají se držet pod zámkem, možná v nás přetrvává hlas, který pořád nabádá, abychom se svými pocity druhé neotravovali, stejně nikoho nezajímají a nikdo jim nebude rozumět, maximálně budeme druhým k smíchu… Jenže to neznáte alkohol! Ten takovému hlasu umí zdatně nasadit roubík, bohužel tedy jen dočasně. Ale aspoň po dobu chvilkového alkoholového opojení se pro skutečné pocity otevírají vrata dokořán a my se můžeme rochnit v jejich blažené záplavě a bez bázně je ze sebe pouštět ven.
Hormonální ovlivnění
Alkohol zvyšuje dopamin a ovlivňuje oxytocin, tedy upravuje hladiny chemických látek, díky nimž snáze navazujeme pouto s druhými lidmi, a tím prohlubuje pocity důvěry a vzájemného spojení. Výsledkem je krátkodobý zážitek blízkosti a sounáležitosti, někdy až takového, že například i fanoušci, do té doby rivalové znepřátelených fotbalových týmů, se drží kolem ramen za zpěvu týmových chorálů.
„Poplašný systém“ je offline
Pokud naše nervová soustava vnímá intimitu jako nebezpečnou, v tom smyslu, že bychom se svými pocity vydávali příliš všanc druhému, alkohol takovou reakci potlačí a dokáže v nás navodit pocit bezpečí. Ale jen s krátkodobým efektem, který se vytrácí společně s tím, jak nám klesají promile v krvi. A ráno je najednou všechna ta včerejší láska bez náhrady ta tam.
Je možné se naučit odemykat emoce bez toho, abychom nechali celou výplatu v hospodě, játra měli na odpis a propracovali se k slušně vypěstované závislosti? Odborníci doporučují, začít si vážit svých pocitů a všímat si okamžiků, kdy cítíme radost, blízkost nebo náklonnost a nezametat je pod koberec. Užitečné je podle nich také pojmenovat svůj dosavadní vzorec chování bez sebeobviňování a přiznat si, co s námi alkohol po emocionální stránce dělá. Uvědomění bývá první krok ke změně.
