Klimatická změna vytváří další vrstvu diskriminace
Když na pobřeží udeří hurikány způsobené klimatem, když nepředvídatelná sucha zničí úrodu a když se údolími řek prohánějí stoleté povodně, to vše ještě více prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami, chlapci a dívkami. Jinými slovy, klimatická změna vytváří další vrstvu diskriminace.
Perle je osm let a žije v komunitě San Isidro v Ekvádoru. Už teď pomáhá své matce Josselyn starat se o jejich malý pozemek, sklízet úrodu a vnímat vše, co je důležité pro zachování obživy. „Nejtěžší sklizeň jsou rajčata a nejjednodušší špenát,“ říká Perla a zároveň dodává, že musí hodně pracovat, aby měli co sklízet. „To, co tady potřebujeme a co nás také hodně bolí, je, že nemáme moc vody,“ vysvětluje a už ve svém věku, kdy by rozhodně neměla dřít mezi záhony, ale chodit do školy a hrát si s kamarády, dokáže jasně popsat způsoby, jak se vypořádat se změnou klimatu: „Musíme zasadit víc stromů, vyhýbat se drsným chemikáliím a opatrně zacházet se zásobami vody.“
Článek si poslechněte i v audioverzi:
Hanh je dvanáct let a žije ve vietnamské provincii Lai Chau. Změna klimatu má vliv na celý její život. Na to, jestli má dost jídla nebo jestli může chodit do školy, její rodina totiž sotva vystačí s každodenní stravou. „Při pěstování rýže chybí voda na setí, zatímco když přijde čas sklizně, příliš prší a na sklizeň chybí sluneční světlo,“ říká její matka Phong. Sama Hanh kromě jídla nejvíc pociťuje změnu klimatu v souvislosti s překážkami, které jí staví při tak samozřejmé věci, jako je dosažení základního vzdělání: „Moje cesta do školy vede přes hory a kopce. Je tam hodně vody a bojím se sesuvu půdy.“
Febbie je padesátiletá matka pěti dětí, která žije v malé vesnici v jižní provincii Zambie. Dopady klimatické změny v této zemi jsou brutální. Extrémně dlouhé sucho střídají záplavy, které berou životy a ničí vesnice a úrodu. Oběti se počítají ve statisících. Febbie svou rodinu živí drobným zemědělstvím a zahradnictvím. „Abychom mohli dál pěstovat, co potřebujeme, museli jsme se naučit sázet stromy a ošetřovat je jinak než doposud. Vše musí být odolné vůči suchu.“
Tohle jsou případy jen tří žen a dívek, na které celosvětově dopadá klimatická krize. Protože ji vnímáme jako globální problém, který se týká všech živých bytostí bez výjimky, málokdy si uvědomujeme, že i klimatická změna zhoršuje nerovnost mezi pohlavími a ohrožuje bezpečnost a práva žen a mladých dívek. V mnoha částech světa jsou ženy a dívky v důsledku změny klimatu více ohroženy genderově podmíněným násilím a jejich zranitelnost se zvyšuje. Změna klimatu totiž zhoršuje násilí na základě pohlaví.
V regionech, jako je Somálsko, ukázal výzkum mezinárodní humanitární organizace CARE, že dopady změny klimatu donutily dívky opustit školu, což je vystavilo riziku nebezpečných tradičních praktik, jako jsou předčasné sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů. V místech, jako je Nepál a Rwanda, se v důsledku dopadů klimatu vyskytuje více případů hrubého násilí.
Zdroje obživy
Ženy, zejména v rozvojových regionech, jsou do značné míry závislé na odvětvích citlivých na klima, jako je zemědělství. V Africe produkují ženy přibližně sedmdesát procent všech potravin. Nepříznivé účinky změny klimatu ale ohrožují jejich výnosy, a tím i potravinovou jistotu jejich komunit.
Vysídlování z domovů
Sucho ve východní Africe, kde již šest sezon neprší, způsobilo nový příliv uprchlíků ze Somálska, kteří překračují hranice do Keni, aby se usadili v uprchlickém táboře v Dadaabu. Změna klimatu vede k tomu, že své domovy musely opustit ženy a jejich děti, které patří k nejzranitelnějším skupinám a často čelí nejtěžším výzvám právě během migrace. Během těchto strastiplných cest jsou často ohrožena jejich práva, bezpečí a životní podmínky.
Nerovné zastoupení při jednáních
Zastoupení žen v celosvětových jednáních o klimatu je šokujícím způsobem nízké. Když na pobřeží udeří hurikány způsobené klimatem, když nepředvídatelná sucha zničí úrodu a když se údolími řek prohánějí stoleté povodně, to vše ještě více prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami, chlapci a dívkami. Jinými slovy, klimatická změna vytváří další vrstvu diskriminace.
Ženy často nesou hlavní tíhu klimatické krize, ale také jsou klíčem k mnoha řešením. Žen v globálních klimatických orgánech se pohybuje kolem 33 %. To znamená, že řešení mohou postrádat genderovou perspektivu. Navzdory jasným důkazům o tom, že dopady změny klimatu jsou rozdílné z hlediska pohlaví, zůstává mnoho řešení v oblasti klimatu genderově slepých a nezohledňuje, jak strategie ovlivňují muže a ženy.
Jsme v tom všechny
I v Evropě a zemích západního světa se ale důsledky klimatické změny dotýkají ve větší míře žen. Evropské vlny vysokých teplot dopadají především na seniorky a z mezinárodních studií vyplývá, že vlny veder jsou významným stresovým faktorem, který zvyšuje počet případů domácího násilí. Pozorujeme také genderové dopady v rámci energetické krize, jež se výrazně dotýká především matek samoživitelek a seniorek, které žijí samy, a má vliv také na bezpečnost žen ve veřejném prostoru, kvůli ztlumení veřejného osvětlení na ulicích za účelem šetření energií, nebo omezení veřejné dopravy, kterou z větší části využívají opět ženy.
Jak přispět ke klimatické spravedlnosti?
Zasazujte se o rovné zastoupení
Podpořte iniciativy, jejichž cílem je vyrovnané zastoupení žen a mužů v klimatických jednáních a orgánech, které rozhodují o politice.
Vzdělávejte a zvyšujte postavení žen
Podporujte komunitní programy, které ženám poskytují znalosti a nástroje potřebné k boji s klimatickými problémy.
Podporujte financování zohledňující rovnost žen a mužů
Lobbujte za zohlednění rovnosti žen a mužů při rozhodování o financování opatření v oblasti klimatu.
Zvyšujte povědomí
Zapojte se do komunitních dialogů, seminářů a kampaní s cílem osvětlit dopady změny klimatu na ženy a muže.
Ve strategiích přesidlování upřednostňujte ženy
Zasazujte se o strategie přesídlování a vysídlování zohledňující rovnost žen a mužů, které zajistí, že bezpečnost a práva žen budou hrát ústřední roli.
Začleňte téma rovnosti žen a mužů do všech klimatických řešení
Ať už jste jednotlivec, vůdce komunity nebo tvůrce politiky, zajistěte, aby generové hledisko bylo začleněno do všech rozhodnutí týkajících se klimatu.
Pomozte drobným farmářkám skrze projekty CARE nákupem v e-shopu care.cz/obchod.
I když podle zprávy OSN z roku 2022 dosáhneme současným tempem celosvětové genderové rovnosti za 286 let, ženy, včetně těch, jejichž příběhy zazněly na začátku, nezůstávají bezmocné a poddané svému osudu. Naopak, nová generace žen a dívek se aktivně přizpůsobuje novým, náročnějším klimatickým podmínkám, aby mohla přežít a rozvíjet se. Pomáhá jim v tom mimo jiné mezinárodní humanitární organizace CARE, například tím, že se snaží posílit postavení žen prostřednictvím školení v udržitelných zemědělských technikách a poskytováním zdrojů nebo zaváděním adaptačních opatření zohledňujících genderové aspekty.
Díky CARE tak Febbie mohla ve své vesnici v Zambii založit školku stromů a společně se starají o sazenice, Phong byla jako jedna z tisíců farmářek podpořena iniciativou „Pěstujeme budoucnost“, aby dokázala nakrmit svoji rodinu a mohla Hanh poslat do školy, a Perla se rozhodla připojit ke své matce ve skupině nazvané „Andské venkovské ženy proti změně klimatu“. Zařadily se tak mezi mnoho žen, které CARE díky finančním darům může podporovat, aby zlepšila jejich životní podmínky. Faktem ale zůstává, že ani podpora iniciativ, jako je ClimateHeroines organizace CARE, nevystačí sama o sobě.
V současné době je většina žen z jednání o důležitých tématech, která mají dopad nejen na klimatickou změnu jako takovou, ale především na životy více než poloviny celosvětové populace, vyloučena. Ženy celosvětově vyprodukují 50–80 % potravin, vlastní však jen zhruba 20 % půdy. Ve Světové energetické radě jsou v současné době pouhá 4 % žen předsedkyň. V Česku je jen 17 % žen na vedoucích pozicích a v Poslanecké sněmovně je jich jen 25 %. Ministryni máme v současné době jen jednu z celkových čtrnácti ministerstev.
Přestože ženy často nesou hlavní tíhu dopadů společenských rozhodnutí, často do nich nemají možnost mluvit. A právě to je potřeba změnit, abychom ruku v ruce mohli změnit nejen problém klimatické krize, ale i genderové nerovnosti. Jak říká pro What News Romana Jungwirth Březovská, která působí v Asociaci pro mezinárodní otázky jako analytička Klimatýmu se zaměřením na problematiku změny klimatu v širších souvislostech: „Pakliže chceme udržet planetu obyvatelnou, je nutné dohlížet na to, aby změna byla skutečně spravedlivá a abychom v budoucnosti neopakovali nespravedlivé vzorce chování, přemýšlení a správy. Alarmující údaje o stavu klimatu i genderové nerovnosti nám připomínají, že nejvyšší čas konat je právě teď. Nástroje už máme k dispozici: vědu, demokracii i média. Potřebujeme zejména politickou a osobní odvahu postavit se k řešení čelem.“
