Inteligentní lidé lépe odhadnou inteligenci u ostatních
Studie z Německa ukázala, že lidé s vyšší inteligencí dokážou přesněji odhadnout inteligenci druhých lidí. U tipujících svou roli hrála třeba i životní spokojenost, naopak schopnosti jako například empatie či otevřenost v odhadu nepomáhaly.
Inteligenci si můžeme představit jako kombinaci schopností učit se, chápat, logicky uvažovat a řešit problémy. Záleží také na naší paměti, pozornosti či jazykových dovednostech, nebo jak tohle všechno dokážeme využít a jak se přizpůsobujeme změnám.
Dunning-Krugerův efekt už dávno pojmenoval situaci, ve které ti, kteří v nějaké oblasti moc neumí, nadhodnucují své vlastní schopnosti. Prostě nemají dostatek znalostí, aby vůbec poznali své vlastní chyby. Naopak schopnější lidé chápou složitost věcí, a proto jsou v sebehodnocení realističtější. Zajímavé je, že inteligentní lidé bývají zároveň lepší v odhadování inteligence ostatních a dokážou to už po velmi krátkém setkání. Jak na to v Německu přišli?
Studii vedl Christoph Heine se svým týmem a zúčastnilo se jí 198 lidí (většinou studentů, průměrný věk 29 let). Účastníci měli sledovat 50 krátkých videí v délce do jedné minuty, ve kterých různí lidé plnili jednoduché úkoly. Třeba četli předpověď počasí, popisovali příjemný zážitek, vysvětlovali různé pojmy a hráli krátké scénky. Po každém videu museli účastníci ohodnotit inteligenci vystupujícího na škále od 1 do 5. Vědci samozřejmě znali úroveň inteligence lidí ve videích i samotných účastníků. Všichni prošli stejnými testy. Kromě toho ale ještě u účastníků studie zkoumali i schopnost vnímat emoce, osobnostní rysy nebo dokonce celkovou životní spokojenost.
Sociální přizpůsobivost
Podle výsledků se lidé výrazně liší v tom, jak dobře dokážou odhadovat inteligenci druhých a inteligentnější jedinci byli v těchto odhadech přesnější. Přesnější byli také ti, u kterých vědci zjistili lepší schopnost číst emoce, a také lidé spokojenější se životem. Naopak v odhadu inteligence druhých nepomáhá pohlaví, empatie ani otevřenost (extroverze) či zvědavost. Studie má samozřejmě i své limity, hodnotilo se pouze podle krátkých videí a většina účastníků byli studenti (často psychologie), takže nejde vyloženě o reprezentativní vzorek populace.
Ti nejpřesnější se nespoléhali na povrchní první dojem, ale na konkrétní signály v chování. Zaměřovali se na kvalitu projevu, takže třeba jak srozumitelně člověk mluví, jakou používá slovní zásobu a co vlastně říká. Schopnost odhadnout inteligenci druhých souvisí nejen s vlastní inteligencí, ale i s emočními dovednostmi a celkovou psychickou pohodou. „Výsledky ukazují, že při hodnocení druhých hraje důležitou roli jak naše myšlení, tak schopnost pracovat s emocemi. Zároveň naznačují, že lidé, kteří dokážou dobře odhadnout inteligenci ostatních, bývají celkově lépe sociálně přizpůsobeni,“ uzavírají autoři studie.
