Naděje v léčbě: Jediná dávka DMT dokázala zvrátit depresivní symptomy u myší i bez „tripu“
Představte si, že by stačila jediná dávka léčiva k tomu, aby „restartovala“ mozek zasažený dlouhodobým stresem. Přesně takovou možnost naznačuje nová studie, která zkoumala účinky psychedelické látky DMT na myších s depresivním chováním.
Deprese je jednou z nejčastějších příčin zhoršené kvality života na světě. Běžná antidepresiva sice pomáhají, ale zabírají až po několika týdnech, a u mnoha lidí nefungují vůbec. Není proto divu, že vědci v posledních letech obracejí pozornost k psychedelikům, která podle některých výzkumů dokážou působit mnohem rychleji.
Jedním z nich je DMT (N,N-dimethyltryptamin), látka, která se přirozeně vyskytuje v některých rostlinách i živočiších a je známá například jako hlavní složka tradičního amazonského nápoje ayahuasca. Při samostatném užití vyvolává krátký, ale velmi intenzivní změněný stav vědomí. V mozku působí hlavně přes serotoninové receptory, tedy systémy spojené s regulací nálady. Nadšení kolem psychedelik roste a tak se chápání, jak přesně fungují, snaží věda v posledních letech dohánět.
„Umělá“ deprese
Výzkumný tým vystavil laboratorní myši po dobu téměř dvou měsíců mírnému, ale nepředvídatelnému stresu. Takový model, kdy se jim třeba mění světla a prostředí, se běžně používá k navození stavu podobného depresi. Zvířata ztrácejí zájem o příjemné věci a zhoršuje se jejich paměť. V tomto stavu některým myším podali výzkumníci jednu dávku DMT, jiným klasické antidepresivum fluoxetin (známé SSRI) a další hlodavci sloužili jako kontrolní skupiny.
Myši, které dostaly po skončení stresového období DMT, znovu získaly zájem o sladkou vodu (což je u myší znak schopnosti prožívat potěšení), zlepšily se v paměťových a orientačních úlohách a celkově vykazovaly méně „depresivního“ chování. Jedna dávka DMT v těchto testech dokonce překonala dlouhodobé podávání klasického antidepresiva.
Ještě zajímavější byl ale pohled „pod kapotu“. Stres u myší zhoršoval tvorbu nových neuronů v hipokampu (oblasti důležité pro paměť a emoce) a nově vzniklé buňky se navíc často „zapojovaly“ na špatná místa, což narušovalo fungování mozkových okruhů. DMT tento stav výrazně zlepšilo a podpořilo vznik nových neuronů, které pomohlo správně začlenit do mozkových sítí. Efekt DMT u myší bychom tedy mohli popsat třeba jako update „softwaru“ i opravu „hardwaru“ v jednom.
Pozitivní účinky se objevily i u myší, které dostaly DMT v anestezii, tedy bez vědomého prožitku. To naznačuje, že samotný psychedelický zážitek nemusí být zcela nezbytný pro pozitivní efekt. Na druhou stranu byly tyto účinky o něco slabší, takže prožitek jistou roli hraje, jen zatím není jasné jak velkou.
Dobré načasování
Ukázalo se také, že záleží na tom, kdy byla látka myškám podána. Pokud dostaly DMT už během stresu, zlepšila se jejich nálada, ale paměť zůstala narušená. Nejlepší výsledky přišly tehdy, kdy se látka podala po skončení stresového období. To podporuje myšlenku takzvaného „okna plasticity“, což je období, kdy je mozek otevřenější změnám. Samotná látka toto okno může „otevřít“, ale to, co se v něm odehraje, závisí na okolnostech.
Je lákavé vidět záblesk naděje pro rychlé řešení deprese, ale musíme si uvědomit, že lidská psychika je mnohem složitější než u malých chlupáčů. Studie ovšem naznačuje, že psychedelika by mohla mozek ovlivňovat hlouběji, než jsme si doposud mysleli. Tedy nejen chemicky, ale i strukturálně. Pro vědu je to jasný signál, že ve výzkumu stojí za to pokračovat.
Psychedelika byla v minulém století démonizována, hlavně kvůli kulturní panice a politické „válce proti drogám“. Nyní se vracejí díky novým vědeckým důkazům a metodám i rostoucí potřebě účinnější léčby duševních poruch. V budoucnu by snad léčba deprese nemusela znamenat dlouhé týdny čekání na účinek, ale cílený zásah, který pomůže mozku znovu najít rovnováhu.
