Dámy mají přednost: Co si odnést ze světa, kde ženy vládnou stejně špatně jako muži?
Muž se ocitne v ženském světě a má to pekelně těžké. Tuhle zápletku už jsme viděli na více způsobů. Ať už jako Někdo to rád horké nebo Tootsie, kde probíhá „gender swap“ sice pod tlakem okolností, ale stále dobrovolně, nebo třeba v české komedii Po čem muži touží, kde se z Jiřího Langmajera stane přes noc Anna Polívková, aniž by byl varován. Hrdina dostane pořádnou lekci, změní svůj pohled na ženy i na svůj život, a všechno dobře dopadne.
S výměnou rolí si hraje také hvězdně obsazená netflixovská komedie Ladies First (Dámy mají přednost) britské režisérky They Sharrock. Sasha Baron Cohen v roli nesnesitelného Damiena náhodně povýší Alex (Rosamund Pike) do rozhodovací pozice, aby splnil podmínky zásadního klienta. Tomu se nelíbí, že by velmi lukrativní zakázku plnila firma s veřejným obrazem chlapeckého spolku.
Po velmi nepříjemné schůzi, kde spolu chlapi upečou kampaň pro ženský produkt, si Alex uvědomuje, že byla povýšena „jen na ozdobu“ a šéf si její práce ve skutečnosti neváží. Při chaotické hádce se Damien udeří do hlavy a probouzí se v alternativním vesmíru. Role se obrací, mocenské pozice si drží ženy a na ozdobu je tu Damien. Potkává holubího muže (Richard E. Grant), tak trochu „anděla strážného“ patriarchátu. Tomu se stýská po „starém světě, kdy muži byli na vrcholu“ a poradí Damienovi, jak se z obrácené reality dostane zpět. Musí vyšplhat až na kariérní vrchol.
Absurdita ženství
Nutno podotknout, že jde o silně přepálenou satiru. Vtipy a situace jsou natolik přehnané, aby je stíhali i méně chápaví (nebo mladší) diváci. Damien se třeba už na začátku chová tak otevřeně ohavně, že už by mu to dnes (snad) neprošlo. Jeho sekretářka si naštěstí všechny jeho prohřešky pocitvě zapisuje pro případ, že by se rozhodla z práce odejít.
Nicméně se nedá tvůrčímu týmu upřít velký cit pro detail a to, že zkrátka v lecčems mají pravdu. Situace žen je občas tak absurní, až se divím, že nás filmová studia nezásobují podobnými komediemi pravidelně. Která žena nikdy na schůzi s převahou mužů nezažila přehlížení, kradení nápadů nebo moment, ve kterém někdo z kolegů zopakuje její vlastní poznámky, aby se mu – na rozdíl od ní – dostalo skutečného uznání? V obráceném světě také nechybá všudypřítomné reklamy plné odhalených mužských těl (i když jde třeba o propagaci sendviče) nebo malý pocit vítězství, jak se doba zásadně mění, když královna Saudské Arábie dovolila mužům řídit auta.
Francouzsky a lépe
Film rozhodně nezapře přímou inspiraci francouzským snímkem Je ne suis pas un homme facile z roku 2018, který také najdete na Netflixu. Charakteristiky i jména hrdinů jsou prakticky stejná, i tohoto Damiena po úraze probouzí namakané záchranářky, v televizi běží reklama na push-up slipy místo na push-up podprsenky a vidíme i spoustu dalších roztomilých detailů včetně názvů ulic nebo mužského oblečení, které je hrdinovi najednou nějak nepohodlné... Jde tu ale o trochu jinou konstelaci.
Projevy Damienova šovinismu jsou tu o dost uvěřitelnější, protože se nemusí podřizovat korporátním pravidlům. Jeho reklamka je o dost menší podnik a i humor a narážky na genderovou nespravedlnost jsou tu subtilnější. Stačí třeba nezaujatý pohled Damienovy lékařky. Oproti Ladies First tak nemám pocit, že mi snímek něco vysvětluje, jako by mi bylo pět. Přesto si za mě americká novinka celkem nezaslouženě odnáší bídu od hodnotících diváků na serveru ČSFD. Jasně, nebudete se plácat do kolen a možná si spíš jenom hořce povzdechete, ale na odpočinkový večer u televize to vlastně stačí. Pokud někoho tohle téma už z principu rozčiluje a označí ho za „progresivistický výblitek“, je klidně možné, že se filmu podařilo tnout do živého.
Pro mě bylo na obou snímcích nejpozoruhodnější sledovat emočně otevřené muže, kteří se v alternativní realitě pod nadvládou nezdvořilých a prdících žen neštítí projevit svou něžnou stránku. Dříve dacanský švagr hlavního hrdinu políbí na přivítanou a jde se věnovat laskavé péči o děti. Otec Damiena utěšuje, nebo se před ním nestydí rozplakat, když se dojme nad představou svatby svého syna. Ve světě, který ženy řídí stejně špatně jako muži, to patřilo k těm nejkrásnějším momentům. Možná bychom se alespoň tímhle mohli opravdu inspirovat.
Autorka komentáře se podílí na tvorbě filmového podcastu Hodný, zlý a kritický.
