Proč některým mužům vadí, když ženy vydělávají? Ekonomická nejistota posiluje předsudky
Přestože dnes ženy mohou vydělávat stejně nebo více než jejich partneři, společenské postoje se mění pomaleji než realita. Zejména v době ekonomické nejistoty může část mužů vnímat finanční úspěchy žen jako osobní selhání.
Sociolog Sangsoo Lee z Korejské univerzity analyzoval data z World Values Survey (Světového průzkumu hodnot ), který v letech 2017–2022 shromáždil odpovědi téměř 79 tisíc lidí z 59 zemí. Respondenti měli posoudit výrok: „Pokud žena vydělává více než její manžel, téměř jistě to způsobí problémy.“ Muži s tímto tvrzením souhlasili výrazně častěji než ženy. Po započtení dalších faktorů vycházelo, že muži mají asi o 11 % vyšší pravděpodobnost vnímat ženskou roli živitelky negativně.
Takové postoje asi nejsou moc překvapivé. Sociální ideál rodiny byl dlouho postavený na modelu muž „živitel“ a žena „pečovatelka“. Dokonce i v Evropě byly ještě v první polovině 20. století běžné zákony nebo pracovní pravidla, která přímo omezovala ženskou práci. Bohužel, stereotypní představy o dělení rolí přetrvávají i mezi mladými lidmi.
Například v téměř dvacet let starém průzkumů uvedlo 38 % (tehdy) mladých českých mužů, že model, kdy muž vydělává a žena se stará o domácnost, považují za ideální. Tento sentiment přetrvává i dnes, kdy má část mužů z generace Z skeptičtější vztah k feminismu než předchozí generace. Nedávný průzkum mezi 23 000 respondenty ukázal, že si třetina mužů generace Z myslí, že by manželka měla „poslouchat manžela“ a že muž by měl mít „poslední slovo v důležitých rozhodnutích“. Nejčastější tak odpovídali muži v Indonésii (66 %) a Malajsii (60 %), v USA s ním souhlasilo 23 % respondentů a ve Velké Británii 13 %.
Ekonomický reality-check
Realita se přitom výrazně proměňuje. Stále více domácností dnes nemůže fungovat bez dvou příjmů a přibývá i párů, kde žena vydělává více než muž. Leeova studie tak zapadá do širšího obrazu, kdy ženy sice častěji pracují, vydělávají a někdy i živí rodinu, ale společenské normy se tomu přizpůsobují pomaleji. Podle Leeovy analýzy ale hraje důležitou roli i situace v konkrétní zemi. V bohatších státech s vyšší mírou rovnosti na trhu práce lidé obecně přijímají ženy jako živitelky snáze a rozdíly v názorech mezi muži a ženami jsou tam menší.
Naopak tam, kde čelí muži vyšší nezaměstnanosti, se odpor vůči ženám jako hlavním živitelkám výrazně zvyšuje. V takových zemích mají muži mnohem větší tendenci považovat situaci, kdy žena vydělává víc než partner, za problematickou. Sociologové tento jev vysvětlují tzv. masculine overcompensation thesis (teorií mužské nadměrné kompenzace). Ta říká, že když muži cítí ohrožení své „tradiční“ role, například kvůli ztrátě práce nebo nejistotě, mohou se silněji přiklánět ke stereotypním představám o maskulinitě.
Role hlavního živitele totiž v mnoha kulturách zůstává důležitou součástí mužské identity. Pokud ji ztratí, může to vnímat jako osobní selhání. Psychologické studie ukazují, že tato dynamika má i konkrétní dopady na duševní pohodu. Analýza evropských dat například zjistila, že muži uvádějí nižší životní spokojenost, pokud je jejich partnerka jediným živitelem domácnosti. Výzkum Univerzity v Bathu zase ukázal, že stres mužů roste ve chvíli, kdy příjem ženy překročí zhruba 40 % rodinného rozpočtu. Vyšší výdělek partnery je stresuje dokonce více než situace, kdy by vydělávali jenom oni.
Stabilitou proti předsudkům
Zároveň ale nelze přehlédnout, že ženy stále čelí nerovnostem na trhu práce. V České republice ženy vydělávají v průměru o zhruba 18 % méně než muži, což patří k nejvyšším rozdílům v celé Evropské unii. Rozdíly jsou ještě výraznější u rodičů nebo na manažerských pozicích. Historická struktura na trhu práce zcela nezmizela, i když se situace v rodinách proměňují.
Téma rovnosti si svět každoročně připomíná 8. března na Mezinárodní den žen, který vznikl na počátku 20. století jako připomínka boje za volební právo žen, lepší pracovní podmínky a rovné postavení ve společnosti. Více než sto let poté mají ženy přístup ke vzdělání i politice, přesto se společnost nezbavila zbytečných stereotypů a tak roste napětí mezi zastaralými představami a novou realitou. Výzkum naznačuje, že klíčovou roli v tomto procesu hraje ekonomická jistota. Tam, kde lidé cítí stabilitu a bezpečí, přijímají změny v rolích mužů a žen mnohem snáze.
