Ženy jsou zahlcené domácností, nezbývá jim energie na přemýšlení o investicích, říká Píchová
Ženy se dokážou držet dlouhodobých plánů, příliš nespekulují a bývají v investování výborné. Jen si mnohdy nevěří tolik jako muži a potřebují se vybavit informacemi. Do začátků jim proto může pomoct srozumitelný praktický online kurz Ona investuje od XTB, nabízí řešení investiční analytička Anna Píchová.
Často se říká, že ženy jsou finančními ředitelkami domácnosti. Co si pod tím představit?
Je to vlastně označení pro to, do jak velké míry se ženy starají nejen o chod domácnosti, ale i o její finanční stránku, tedy jak vysoké jsou různé výdaje
s domácností spojené, kolik se utrácí za jídlo, kolik stojí aktivity dětí a podobně. Ostatně i obecné statistiky říkají, že ženy celkově v ekonomice odpovídají za dvě třetiny spotřeby, takže jsou to opravdu ony, kdo řídí provoz domácností
i z finančního hlediska. Je ovšem škoda, že se jen málokdy dostanou také do role investiční ředitelky.
Proč tomu tak je?
Jedním z faktorů je určitě zahlcení právě tím provozem domácnosti, které se pojí se spoustou dalších povinností. Není proto překvapením, že už jim nezbývá čas, prostor ani energie na to, aby ještě strategicky přemýšlely nad investováním. Dalším faktorem je obava z neznalosti a nedostatek času na zájem o téma investování. A často je na vině i to, že témata týkající se investování jsou stále ještě hodně mužský svět, kterému odpovídají i specifi cké výrazy a žargon, jež tvoří bariéru.
Pozorovala jste na sobě tyto bariéry, když jste se o téma investování začínala zajímat?
Částečně ano. Jako jednu z největších bariér jsem vnímala, že v době, kdy jsem začínala, nebylo příliš mnoho informací, a když už se nějaké našly, všechno bylo vysvětlováno strašně složitě. Proto se to snažím dělat jinak, používat výrazy, které běžně známe. A také si zpětně uvědomuji, že i mě brzdily obavy. Chvíli trvalo, než jsem se naučila přemýšlet dlouhodoběji, věřit svým rozhodnutím a mít v hlavě zpracovaný plán, který máme tendenci často podceňovat, ale za mě hodně pomáhá. Protože ženy jsou sice skvělé fi nanční ředitelky, jsou schopné sledovat, kam jdou peníze na běžné výdaje, ale už nemají prostor vypracovat si plán, co udělat s přebytky. Ale musím říct, že s tím, jak se informace stávají dostupnějšími
a vzniká víc vzdělávacích projektů, tak se o investování ženy naštěstí začínají víc zajímat a i z průzkumů je vidět, že buď investují samy, nebo se podílejí na investování domácnosti. Stále je ale nemalé procento žen, které o investování nemají vůbec přehled.
Jsou nějaké rozdíly mezi ženami a muži?
Určitě jsou a je to vidět i na datech. Když už se ženy odhodlají k tomu, aby začaly investovat, dělají to skvěle. Drží se svých dlouhodobých plánů, příliš nespekulují, znají svůj investiční cíl, vědí, proč investují, a jsou také schopné přijmout odpovídající investiční riziko. A na rozdíl od mužů také méně často obchodují na svých účtech, což může vést dlouhodoběji k lepším výsledkům, zvláště
u dlouhodobého pasivního investování.
Jak moc musím zpočátku investování rozumět?
Základním pravidlem je, že pokud chci investovat, měla bych rozumět tomu, co se s mými penězi děje v momentě, kdy neinvestuji. To znamená, že pokud mi jen leží na běžném nebo spořicím účtu, ztrácejí svoji kupní sílu, a proto bych měla mít motivaci to nějak změnit. Také je dobré mít nějakou hrubou znalost, jaké jsou typy investičních nástrojů, tedy do čeho můžu investovat, udělat si přehled o institucích, které investování nabízejí. Nepotřebujete mít znalosti na úrovni fi nančních analytiků, protože je bez problémů možné investovat pasivně, skrze fondy. Nejlepší je přitom začít po malých částkách a investovat pravidelně.
Kde tyto informace najdeme, aby byly relevantní?
Jestli můžu něco opravdu doporučit, pak je to nový online kurz Ona investuje od XTB. Je zcela zdarma, nemusíte se připojovat v žádnou konkrétní hodinu, ale prostě když máte čas, a je zaměřený právě na ženy. Nejsou v něm žádné složitosti, všechno je vysvětleno jednoduše a od úplných základů, a je tak skvělý pro pochopení toho, jak peníze ztrácejí kupní sílu, až po to, co jsou ETFka nebo akcie. Nečekejte, že vám bude vnucovat nějaký konkrétní nástroj, naopak tu najdete všechny znalosti, abyste se mohla rozhodnout, která investiční cesta je vhodná pro vás. Takže tím bych rozhodně začala.
Jaká je tedy ta nejmenší částka, kterou už dává smysl pravidelně investovat?
Dalo by se říct, že v dnešní době je ta minimální částka tisíc korun měsíčně. Samozřejmě tu ale hodně hraje roli věk a to, kolik času mám na svůj dlouhodobý cíl. Kdybychom se na to podívali konkrétněji, tak pro děti investujeme například tak, aby měly finance na vstup do života, to znamená zhruba od narození do jejich dejme tomu dvaceti let. Jako dospělí se zase většinou připravujeme na to, abychom se nemuseli v penzi spoléhat pouze na starobní důchod od státu, což je také dlouhodobý horizont. Pokud ovšem začneme investovat na penzi až v padesáti letech, je potřeba si uvědomit, že náš časový horizont je kratší, a musíme tomu přizpůsobit strategii. Obecně tedy platí, že čím jsme mladší, tím menší částka stačí na náš dlouhodobý cíl.
Jaká by vlastně měla být moje motivace k investování?
Je to jen zajištění do budoucnosti? Cíle, proč investovat, jsou velmi různorodé, ale investování by měla být především ochrana před tím, aby se naše peníze znehodnocovaly na běžných nebo spořicích účtech. Potom už je jen na nás, jestli si chceme budovat nějaké bohatství, zajistit si určitou nezávislost ve formě finančního polštáře na cokoli, co se v životě může stát, nebo i nějaké krátkodobější cíle. Motivace by měla vždy vycházet z toho, co chceme, protože pak se nám bude investovat o mnoho lépe. A ano, investovat můžeme samozřejmě i z toho důvodu, že víme, že si za pět deset let budeme chtít zrekonstruovat nebo pořídit nemovitost, jen je potřeba tomu opět přizpůsobit investiční nástroje, protože ne všechny jsou na krátkodobé cíle vhodné s ohledem na to, jak kolísá jejich hodnota.
Co když se ocitnu ve finanční tísni, je možné se k mým investovaným penězům nějak dostat dříve?
Jasně. Velkou výhodou investování je, že své peníze máte kdykoli k dispozici, obzvlášť v případě, že investujete do likvidních nástrojů, které můžete okamžitě prodat a získat peníze nazpátek. Likvidní nástroje jsou nástroje jako fondy, ETF, akcie nebo veřejně obchodované dluhopisy, například ty státní. Každopádně aby nedocházelo k tomu, že musíte sáhnout na své dlouhodobé úspory, i když se to stát může, je dobré mít nějakou železnou rezervu. Různé poučky říkají, že by měla být ve výši našich měsíčních výdajů na tři měsíce až rok. Obecné pravidlo sice existuje, ale každý má jinou představu, s jakou částkou se bude cítit komfortně, pro někoho to budou tříměsíční výdaje, někdo naopak bude potřebovat částku vyšší.
Při dlouhodobém investování nás potkají i propady. Jak nedělat v takových případech zbrklá rozhodnutí?
Psychologie je v investování naprostou alfou a omegou celého procesu a zpravidla stojí i za většinou úspěchu i neúspěchu. Za mě nejvíce pomáhá neustálé vzdělávání se a to, že vím, do čeho jdu a že takové nárůsty a propady jsou například charakteristické pro akciové trhy, které hodně kolísají, ale z dlouhodobého pohledu jsou rostoucí. Takže je potřeba mít na paměti, že se to prostě děje, a pokud takové turbulence na trhu přijdou, tak se zase v myšlenkách vrátit ke svému investičnímu cíli, připomenout si, proč to děláme, nečíst tolik zprávy, abychom se nevystavovali hororovým scénářům, a nepanikařit. A dokonce třeba, pokud máme v takové době nějaké další přebytky, tak se nebát a zainvestovat v těchto dobách trochu víc.
Je tedy lepší vybrat si produkt, vytyčit si cíl, posílat tam měsíčně určenou částku a moc na to nekoukat?
Tady můžeme mluvit o pasivnějším investování, to znamená hlavně investování skrze ETF nebo fondy. Je to často doporučovaná strategie pro lidi, kteří se nechtějí nebo nemají prostor o investování více zajímat. Pokud mám dobře a vhodně nastavené portfolio, tak mi stačí do portfolia pravidelně posílat peníze a jednou za pár měsíců portfolio zkontrolovat. Nedoporučovala bych na portfolio nekoukat vůbec a nemít tak přehled, co se s mými penězi děje. Zároveň je fajn reagovat na životní situace a podle nich také upravovat svou investiční strategii. Může se stát, že v určitém období nebudeme mít možnost investovat vůbec, například při nástupu na mateřskou, nebo naopak v jiné fázi života budeme generovat větší přebytky, a budeme si moct dovolit investovat větší částku. Reagovat na životní situace je naprosto normální a vy byste se nikdy neměli stát otrokem svých vlastních investic.
Zdroj: autorský rozhovor
