Bída i záblesky naděje. Takový byl rok 2025 pohledem queer práv v Česku
Rok 2025 byl pro LGBTQ+ lidi v Česku plný protikladů. Přinesl důležité legislativní posuny, zároveň i rostoucí nejistotu, kam se budou práva, bezpečí a důstojnost queer lidí ubírat. Proč je důležité se o lidská práva zajímat, i když zrovna k žádné menšině nepatříme?
Začátek roku se nesl na pozitivnější vlně. Od ledna platí novela občanského zákoníku, která nahradila registrované partnerství novým institutem „partnerství“ a párům stejného pohlaví přiznala většinu práv dosud vyhrazených manželství. „Plnohodnotné manželství to sice není, ale je to důležitý krok k větší rovnoprávnosti. Páry stejného pohlaví a jejich rodiny teď mohou spát o něco klidněji,“ říká ředitelka iniciativy Jsme fér Lucia Zachariášová. Na konci roku navíc Soudní dvůr EU rozhodl, že Česko musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v jiných členských státech.
Pozitivní vývoj pokračoval i na jaře a v létě, nejdříve Parlament schválil novelu trestního zákoníku, jež od roku 2026 rozšíří ochranu před předsudečným násilím. Jde o důležité uznání reality, které LGBTQ+ lidé v Česku čelí, protože nově zahrnuje i útoky motivované sexuální orientací či pohlavím. V létě pak Ústavní soud zrušil povinnost kastrace při úřední změně pohlaví. Šlo o zásadní krok, který Česko přiblížil evropským standardům respektujícím lidská práva a tělesnou autonomii.
Nová vláda, tvrdá slova
Volby přinesly historicky nejférovější složení Poslanecké sněmovny a podporu manželství pro všechny vyjádřilo 60 nových poslanců a poslankyň. Optimismus ale rychle vyprchal. Návrh programového prohlášení budoucí vlády podle Jsme fér naznačuje ochotu Andreje Babiše vyjít vstříc koaličním partnerům v omezování občanské společnosti a lidskoprávních iniciativ. Mluví se v něm například o „politických neziskových organizacích“ či „ideologických vlivech“ ve školách. Napětí ale zesílily i konkrétní kroky a výroky.
„Šikana České školní inspekce, kterou rozpoutala ultrakonzervativní Aliance pro rodinu kvůli vzdělávání o LGBTQ+ tématech, ukazuje, jak si někteří členové nové koalice představují další roky,“ říká Tereza Kadlecová z Prague Pride. Znepokojení vyvolaly také povolební úvahy o ústavním zákazu rovného manželství a stále hlasitější vystoupení Tomia Okamury, jehož výroky o LGBTQ+ lidech dlouhodobě stojí na nenávistné rétorice. „Takové vystupování posouvá hranice veřejné diskuze směrem k otevřené nenávisti a legitimizuje homofobní a transfobní postoje. Rozeštvávání své vlastní společnosti je přesný opak toho, co by politické vedení země mělo dělat,“ komentuje Lucia Zachariášová rétoriku předsedy sněmovny.
Proč je důležité si připomínat stav lidských práv?
Napjatá atmosféra má přímý dopad na duševní zdraví LGBTQ+ lidí, zejména těch mladých, kteří ke zdravému dospívání potřebují pocit bezpečí a přijetí. Omezování práv menšin ale zdaleka neovlivňuje jen ty, kterých se přímo týká. Psychickou zátěž nesou i jejich rodiny a blízcí, kteří sledují zpochybňování identity svých dětí, sourozenců či přátel a obávají se budoucnosti.
Dospívání už je samo o sobě dost citlivé období, když se k tomu ale přidá rostoucí nevraživost vůči kamarádům a vrstevníkům, se kterými sdílejí každodenní život, dopadá to na psychiku celé generace mladých lidí i z většinové společnosti. Nakonec se předpojatost k jedné skupině lidí týká nás všech. Když jsou někteří diskriminovaní, obecně klesá důvěra mezi lidmi a ve fungování institucí, narůstá napětí a lidé se více rozdělují. Když jsou práva jedněch zpochybňována, nakonec se tím ztrácí bezpečí a důvěra pro všechny.
