Úřední změna pohlaví podle nových pravidel: Práva menšin posilují celou společnost
Od 1. července platí nový postup v případě, že se lidé v Česku rozhodnou pro úřední změnu pohlaví. Ústavní soud již loni v květnu zrušil podmínku sterilizace, za kterou byla Česká republika kritizována, a přestože měla Sněmovna toto rozhodnutí následovat, na legislativní úpravě se do dnešního dne neshodla. „Politici toho neudělali moc. Práva ale musíme opečovávat,“ hodnotí vývoj posledních let Bohdana Rambousková, tisková mluvčí Prague Pride, pro Moji psychologii.
Požadavek chirurgického zákroku pro úřední změnu pohlaví je podle soudců českého Ústavního soudu v rozporu s lidskou důstojností. Rozhodli tak na základě stížnosti muže, kterému matriční úřad zamítl žádost na úřední změnu pohlaví z ženského na mužské právě z důvodu, že nepodstoupil chirurgický zákrok spojený se sterilizací.
Letos v červnu pak Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že Česko svou legislativou porušuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv. Ve svém rozsudku se opřel právě o rozhodnutí Ústavního soudu ČR a uvedl, že stát má povinnost vytvořit jasný právní rámec, který umožní trans lidem úřední změnu pohlaví bez nutnosti chirurgického zákroku. Kvůli nečinnosti českých zákonodárců se ale ocitáme v provizoriu, které není dostatečné ani právně závazné.
„Je to hlavně nefér,“ říká Bohdana Rambousková z Prague Pride. „Politici mají sloužit veřejnosti, přesto neschválili nový zákon v termínu určeném Ústavním soudem. I Evropský soud pro lidská práva nám řekl, že máme připravit nový zákon, to už ale tahle Sněmovna nestihne.“
Úřední změna pohlaví se tak od 1. července 2025 řídí stávajícím zněním zákonů, z něhož Ústavní soud vyškrtal několik pasáží. Ministerstva zdravotnictví a vnitra proto vydala metodické pokyny, které vysvětlují lékařské a úřední veřejnosti, jak dále v rámci platné legislativy postupovat. „Trans lidé byli přizváni k tvorbě metodiky, ale až samotná praxe ukáže možné otázky, které se takto dopředu nepodařilo zahrnout,“ upozorňuje Rambousková.
Bez rozdílů?
Na konci roku 2022 otřásla Slovenskem i Českou republikou nenávistná vražda dvou queer lidí, Matuše a Juraje, před bratislavským klubem Tepláreň. Zástupci a zástupkyně lidskoprávních organizací tehdy vyzvali vládu a parlament k přijetí tří konkrétních kroků, které měly zaručit ochranu LGBTQ+ osob, rodin a dětí v Česku. Třetím krokem apelu Společně proti nenávisti bylo právě zastavení povinnosti chirurgického zákroku pro trans občany*občanky. Podle zatím nejrozsáhlejšího výzkumu Národního ústavu duševního zdraví a Queer Geography z roku 2022 bylo z lidí, kteří se identifikují jako trans, proti této podmínce 90 %.
Proti kastracím vystoupila i Sexuologická společnost České lékařské společnosti. „Z medicínského hlediska nejsou kastrace pro lidi s genderovou dysforií odůvodněné. Vhodné jsou pouze tehdy, pokud je klienti sami preferují z důvodu své dysforie nebo pokud to vyžaduje jejich zdravotní stav,“ uvedla sexuoložka Petra Vrzáčková. Proces tranzice, tedy postupného přijetí potvrzeného pohlaví, je totiž individuální a každý trans člověk má své vlastní potřeby. Sociální změna, která zahrnuje život v souladu s tímto pohlavím (včetně jména, zájmen a prezentace), je často klíčovým krokem před samotnou operací a může mít významný dopad na duševní zdraví.
Výzva Společně proti nenávisti, kterou podepsalo 24 tisíc lidí, požadovala také zákonnou ochranu proti předsudečnému násilí na LGBTQ+ osobách a manželství pro všechny. Právě Prague Pride byl jednou z organizací, které v otevřeném dopise o tyto právní jistoty žádaly. Zeptali jsme se proto Bohdany Rambouskové, zda se blýská na lepší časy. „S troškou fantazie ano. Politici toho ale neudělali moc a nějaký posun vidíme až v poslední době,“ říká.
„Od 1. ledna 2025 byl posílen institut partnerství, jehož změny zlepšily život stejnopohlavním párům. Společná rodičovská práva totiž představují důležitou jistotu, a to především pro děti. V kontextu výzvy Společně proti nenávisti ale bylo zásadní manželství pro všechny, abychom přestali dělat rozdíly mezi heterosexuální většinou a LGBTQ+ lidmi. Institut partnerství tento rozdíl bohužel nesmazal, stále máme dvě kategorie lidí a jednu skupinu vydělujeme ze společnosti,“ hodnotí mluvčí Prague Pride.
Se zatajeným dechem
„Co se týká nového trestního zákoníku, který schválila Sněmovna, nikdo nerozporuje rozšíření skupin předsudečného násilí o sexuální orientaci, pohlaví a postižení. Ale vzhledem k tomu, že zákoník dlouho nebyl novelizován a jde o mnoho úprav v rámci jedné velké reformy, v jiných oblastech nepanuje vždy shoda. Jako například v drogové politice. A tak se zatajeným dechem sledujeme, zda na konci července novela opravdu projde jako celek, jiná varianta v tuto chvíli není,“ vysvětluje Rambousková.
Pokud by reforma neprošla, zaostávali bychom nadále v otázce předsudečného násilí na základě sexuální orientace i za takovým Slovenskem, které ho zavedlo již v roce 2015, i když do dnešního dne oproti nám zase neumožňuje registrované partnerství. „Body Společně proti nenávisti byly zásadní v roce 2022, nyní přicházejí nové problémy, na které se musíme připravovat, a to je utahování politických šroubů, jako to vidíme právě třeba na Slovensku nebo v Maďarsku,“ varuje mluvčí.
„Prague Pride zdůrazňuje, že to není jen o tom, zda se žije dobře LGBTQ+ lidem. Posílení práv menšin zaručuje, aby nemohla být nějaká skupina zneužívána jako nástroj k podrobení celé společnosti, což jsme viděli právě na maďarském Pridu, kde dalo přes 200 tisíc lidí najevo, že svobody slova a shromažďování se jen tak zakázat nedají,“ upozornila Bohdana Rambousková. Také zvolení Karola Nawrockého prezidentem Polska vnímá jako krok zpátky. „Teď se děsíme, co přinesou volby v Česku. Politická reprezentace nám totiž nedává žádné záruky, že právě maďarská nebo slovenská cesta nehrozí i u nás,“ říká.
A nemůžeme se divit, že jsou LGBTQ+ lidé v Česku před volbami nejistí. Žádný ze tří bodů Společně proti nenávisti si politici nevzali za svůj, zákaz sterilizací vstoupil v platnost navzdory jejich nečinnosti a otevřený dopis, který české politiky a političky vyzýval k odsouzení potlačování lidských práv v Maďarsku, se nedočkal téměř žádné reakce. „Strana STAN sdílela výzvu na své facebookové stránce a Markéta Pekarová Adamová se nás snažila ujistit dopisem. V sobotu se Pridu v Budapešti zúčastnilo například 35 nizozemských politiků z různých stran, z naší politické reprezentace pouze europoslankyně Markéta Gregorová. Bohužel, to je typická odezva v Česku,“ vidí současnou situaci Rambousková.
A varuje: „Omezování práv jedné skupiny je ohrožením celé společnosti.“ Jako příklad, že o již vybojované záruky můžeme přijít, uvádí rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států, který v roce 2022 zrušil ochranu práva na interrupce. „Práva, která jsme získali, musíme stále opečovávat,“ upozorňuje. „Doufám, že nebudeme muset znovu bojovat za volební právo žen,“ uzavírá s dávkou ironie Rambousková.
Nově bude možné úředně změnit pohlaví dvěma způsoby na základě svobodné volby: bez chirurgických zákroků a s chirurgickými zákroky. Podrobnější informace najdete například na webu organizace Trans*parent.
Změna bez chirurgických zákroků vyžaduje oficiální diagnózu transsexualismu od ošetřujícího sexuologa, určení diagnózy trvá okolo 6–12 měsíců. Česko se zatím stále připravuje na změnu názvosloví v rámci mezinárodní klasifikace, v nejbližších letech by tedy „transsexualismus“ měla nahradit diagnóza „genderového nesouladu“.
Pokud vám sexuolog nebo sexuoložka diagnózu určí, vystaví na vaši žádost dokument Potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví. Na základě tohoto potvrzení matrika změní vaše jméno, příjmení i kolonku pohlaví. Sexuologové mají povinnost oznámit toto potvrzení matrice do 3 pracovních dnů. Přestože jméno lze dnes změnit na jakékoliv matrice, kvůli zápisu o úřední změně pohlaví musíte na matriku podle rodného místa.
