Bojíte se demence? Odpusťte si alkohol, i malé množství představuje riziko
Dosud největší genetická studie definitivně staví na hlavu bonmot o jedné sklence vína pro zdraví. Podle rozsáhlého výzkumu, který spojil genetická data s dlouhodobými zdravotními záznamy, může i lehká konzumace alkoholu zvyšovat riziko vzniku demence.
Už v roce 2023 varovala Světová zdravotnická organizace, že pokud jde o konzumaci alkoholu, neexistuje bezpečné množství, které by negativně neovlivnilo zdraví. Nové poznatky nyní potvrzují, že omezit alkohol může být jednou z nejúčinnějších strategií, jak snížit riziko demence v populaci. Výzkum vedla Anya Topiwala z Oxfordské univerzity spolu s kolegy z Yale, Harvardu, Cambridge a dalších předních institucí. Jejich výsledky vyšly v prestižním časopise BMJ Evidence Based Medicine.
Vědecký tým analyzoval data od více než půl milionu lidí z USA a Velké Británie. Navíc je zkombinoval s genetickými údaji dalších více než dvou milionů jedinců, což z této studie činí dosud nejrozsáhlejší pokus odpovědět na otázku, která nás trápí už desítky let: Jsou malé dávky alkoholu prospěšné pro mozek?
Dřívější pozorovací studie opakovaně ukazovaly tzv. „U“ nebo „J“ křivku, tedy vztah, kdy mírní konzumenti vycházeli lépe než abstinenti a silní pijani. Z toho vznikla představa, že malé množství alkoholu může být pro zdraví mozku prospěšné. Jenže kritici upozorňovali na zásadní problém: mnoho lidí, kteří nepijí, tak činí kvůli zdravotním potížím. Výsledky tedy mohly být zkreslené, protože abstinenti se mohli jevit jako „rizikovější“ ne kvůli absenci alkoholu, ale kvůli jiným zdravotním potížím. Aby tento výzkum nebyl podobně zkreslený, použil mezinárodní tým kombinaci tradičních observačních metod a genetických analýz, které umožňují přesněji testovat kauzální vztahy.
Nulový ochranný efekt
Na první pohled se výsledky podobaly dřívějším pozorováním a vyšší riziko demence měli jak silní pijani, tak úplní abstinenti, zatímco mírní konzumenti z toho vycházeli lépe. Ti, kteří konzumovali více než 40 drinků týdně nebo měli diagnostikovanou poruchu užívání alkoholu, vykazovali zřetelně zvýšené riziko. Stejně tak i lidé, kteří alkohol vůbec nepili. Aby výzkumníci zjistili, co je za zdánlivým „ochranným“ účinkem alkoholu doopravdy, sáhli po takzvané Mendelově randomizaci. Tato metoda využívá drobné genetické rozdíly mezi lidmi, které ovlivňují, jak často a kolik alkoholu pijí. Díky této metodě vědci dokážou odhadnout, jak vypadá celoživotní expozice alkoholu, aniž by do výsledků zasahovaly jiné faktory (životní styl, zdravotní stav a tak dále).
Na rozdíl od běžných observačních studií je tato metoda tedy méně náchylná k omylům způsobeným obrácenou kauzalitou, což je situace, kdy se zdá, že A způsobuje B, i když je to ve skutečnosti naopak. A právě genetická analýza začala vyprávět jiný příběh. Ukázalo se, že riziko demence roste plynule s každým dalším drinkem. Nic nenasvědčovalo tomu, že by malé dávky měly „ochranný“ efekt. Každé geneticky „předpovězené“ zvýšení týdenní konzumace alkoholu souviselo s vyšším rizikem demence o 15 %. A ti, u nichž genetické faktory zvyšovaly pravděpodobnost rozvoje závislostního užívání alkoholu, měli riziko ještě o 16 % vyšší.
Mozek začne ztrácet dech? Skleniček ubývá
Tým se podíval na to, jak se pití vyvíjelo v čase u lidí, kteří nakonec demencí onemocněli a zjistil, že tito jedinci měli v letech před diagnózou tendenci pít méně. To může být klíčem k tomu, proč starší studie působily tak přesvědčivě ve prospěch „mírného pití“. Zdá se, že nižší konzumace u lidí s počínajícími známkami kognitivního úpadku mohla vytvořit iluzi, že alkohol chrání mozek, ačkoli šlo o důsledek začínající demence, nikoli o její prevenci! Jinými slovy: alkohol nechrání před demencí, ale demence často chrání před alkoholem.
Genetické analýzy v druhé části studie pak vycházely z dat více než 2,4 milionu lidí a pokrývaly širokou škálu ukazatelů souvisejících s alkoholem od množství vypitých drinků až po přítomnost závislostního chování. Výsledky se opakovaly napříč různými testy i skupinami a zůstaly pozoruhodně konzistentní: Čím více byl člověk geneticky predisponován pít, tím vyšší bylo jeho riziko demence. Vědci nenašli žádné důkazy o takzvané U-křivce, tedy o myšlence, že malé množství alkoholu může být prospěšné. Graf vztahu mezi alkoholem a demencí byl tentokrát jednoznačný. Stoupající přímka bez výjimky.
Studie propojující genetická a observační data ukazuje, že každé množství alkoholu zvyšuje riziko demence, žádný ochranný účinek se nepotvrdil. Ačkoli má výzkum svá omezení, například množství vypitého alkoholu vycházelo z údajů od samotných konzumentů, a ani jedna část studie sama o sobě nedokazuje, že alkohol přímo způsobuje demenci, přidává se k rostoucímu množství důkazů, že mezi nimi existuje silná souvislost. Alkohol je pro mozek zkrátka toxický a představa, že i mírné pití prospívá, je nejspíš mylná. Pokud jde o zdraví, nejbezpečnější množství alkoholu je i nadále žádné, jak tvrdí WHO.
