Když dotek překročí hranice: Co je to frotérství?

Co je frotérismus a jak se projevuje?

Co je frotérismus a jak se projevuje? Zdroj: iStock

Iveta Mazáčová
Průvodce světem psychologie

Doteky v přeplněném autobusu, frontě u pokladny nebo u vstupu do divadla - zpravidla se jedná o nechtěné omyly, v některých případech tomu tak ale není. Lidé trpící takzvaným frotérismem tyto situace vyhledávají zcela záměrně. Proč?

Co je frotérství?

Frotérství spočívá v nevyžádaném dotýkání (často i penisem) nebo tření se o jinou osobu, které má za cíl dosažení sexuálního vzrušení. Frotérismus se řadí mezi takzvané parafilie, konkrétně sexuální deviace v aktivitě. 

Nejčastějšími obětmi jsou ženy, přičemž frotéři si vybírají místa, kde s přirozeně vysokou koncentrací lidí jako jsou dopravní prostředky, koncerty nebo obchodní centra.

Kdo je frotér?

Frotérismus se nejčastěji vyskytuje u mladých mužů, u žen se tato parafilie téměř nevykytuje. Frotéři předstírají náhodný kontakt se svou obětí, doteky mu ale přináší sexuální vzrušení a uspokojení a mohou končit i ejakulací. 

Je frotérismus nebezpečný?

Frotérismus je pro oběti velmi obtěžující, zpravidla se ale nejedná o situace, které by druhé osoby ohrožoval fyzicky. Pokud se navíc frotér chová obezřetně, nemusí si oběť jeho chování všimnout, případně si až doma všimne stop ejakulátu na svém oblečení. 

Frotérismus se může pojit i s jinými podobnými parafiliemi jako je voyeurismus nebo exhibicionismus.

I když frotérské chování patří mezi sexuální delikty, je nutné nezapomínat, že mnozí frotéři trpí i jinými psychickými obtížemi, jako je deprese nebo úzkosti. Jejich chování je velmi nutkavé a špatně se ovládá. Stigmatizace a odsouzení mohou ztěžovat jejich ochotu vyhledat pomoc.

Léčba frotérství

O diagnóze odborníci hovoří v okamžiku, kdy osoba prožívá opakované a intenzivní sexuální vzrušení po dobu alespoň šesti měsíců a pokud jí (nebo jejímu okolí) to způsobuje osobní nebo sociální problémy.

Léčba frotérství probíhá podobně jako u jiných sexuálních poruch, zpravidla zahrnuje psychoterapii, nejčastěji kognitivně-behaviorální, která pomáhá identifikovat a měnit vzorce chování za vhodnější. V některých případech mohou lékaři předepsat léky, které snižují sexuální apetit.

Zdroj: NIH, Psychology Today, Velký lékařský slovník