Za voyeurismus se může schovat neškodný fetiš i nebezpečné pronásledování
Osoba, která číhá za garáží a čeká, až se půjde někdo ze sousedů vysprchovat a zapomene zatáhnout žaluzie – tak si možná většina lidí představí typického voyera. Současný pohled je ale poněkud širší a ne vždy se musí člověk trpící touto sexuální poruchou dopouštět nevhodného nebo nezákonného chování.
Co je voyeurismus?
Jako voyeurismus se označuje sexuální odchylka (parafilie), která se projevuje uspokojováním pomocí sledování nic netušících lidí. A to zejména při aktivitách, které jsou soukromé a intimní (sprchování, svlékání, sexu).
Řadí se k takzvaným sexuálním deviacím v aktivitě, je to tedy odchylka od běžného sexuálního chování, která se projevuje ve způsobu (nikoli v objektu, jako je tomu například u pedofilie), jakým dosahuje svého uspokojení.
Voyeurismus se ale může pohybovat na škále od běžné fantazie či fetiše až po potenciálně patologické a nebezpečné chování. Mezi mírné a zcela bezpečné projevy patří sledování erotických filmů, návštěva striptýzových barů nebo role-play se souhlasem partnera. Na druhé straně existují formy, které mohou být problematické, například nutkavé sledování osob bez jejich souhlasu v choulostivých situacích.
Voyeurismus jako sexuální porucha
Problém představuje voyeurismus ve chvíli, kdy:
- Narušuje běžný život (člověk upřednostňuje rituál sledování před pracovním, osobním nebo partnerským životem či běžným sexuálním vyžitím).
- Objekt zájmu nesouhlasí se sledováním.
- Dochází ke kombinaci s jinou sexuální poruchou nebo agresivitou.
- Dotyčná osoba není schopná dosáhnout sexuálního uspokojení jiným způsobem než sledováním.
Člověk, který nemá voyeurství pod kontrolou, může představovat problém nejen pro sebe samotného, ale také a především pro své okolí. Za hranu zákona se může dostat kvůli pronásledování svých obětí, tak je tomu v případě, že si své oběti navíc fotí nebo natáčí.
Léčba voyeurismu
Stejně jako jiné sexuální deviace, je voyeurství založené na vrozených predispozicích a není možné je zcela vyléčit. Léčba sexuální preference totiž není možná. Pomoc odborníků je ale velmi důležitá nejen pro jedince, který touto odchylkou trpí, ale i pro osoby, které se staly objektem jeho zájmu.
Léčba má za cíl alespoň zmírnit projevy a pomoci se voyerovi alespoň částečně přeorientovat na standardnější způsob svého uspokojování, jako je sledování striptýzu, porna nebo osoby, která s jeho aktivitami bude souhlasit.