Exhibicionismus: Kde je hranice mezi touhou po pozornosti a vážným problémem?

Exhibicionismus

Exhibicionismus Zdroj: iStock

Iveta Mazáčová
Průvodce světem psychologie

Postarší muž v rozepnutém kabátu, který obnažuje svoje přirození v přeplněném autobuse – tahle zakořeněná představa exhibicionismu ale nemusí být tou jedinou. Exhibicionismus má mnoho podob a některé z nich nemusí zasahovat do životů ostatních.

Co je exhibicionismus?

Exhibicionismus se řadí mezi poruchy sexuální preference (parafilie) a je zároveň jednou z nejčastějších deviací. Exhibicionista se vzrušuje obnažováním se (zpravidla obnažováním genitálií) před jinými osobami.  

Člověk trpící touto velmi nutkavou parafilií nebývá pro své okolí nijak nebezpečný, agresivní a nezaměřuje se ani na dětské oběti. Typicky se snaží svou oběť, kterou bývá dospělá žena, pouze šokovat, o slovní ani fyzický kontakt nemívá zájem.

Typy exhibicionismu

Touha po obnažování se není u všech exhibicionistů stejná. Někomu stačí hrátky s partnerem, někdo jiný si může k naplnění své touhy vybírat specifické aktivity, například může po večerech vystupovat jako striptér. Pokud touhy a aktivity nenarušují exhibicionistův život, nemusí se jednat o problém, který je třeba řešit s odborníky.

Na druhé straně ale existují lidé, kteří svým jednáním pravidelně překračují právní i morální hranice. V případě, že se lidé uspokojují primárně obnažováním před cizími lidmi, mají narušený klasický sexuální, partnerský či pracovní život, je namístě odborná léčba.

Příčiny vzniku exhibicionismu

Přesná příčina není dosud známa, na jeho vzniku se zřejmě podílí kombinace psychologických, sociálních a genetických faktorů.

Projevy exhibicionismu

Projevy se mohou u jednotlivců mírně lišit, některé z nich vzrušuje obnažování neztopořeného penisu, jiný se ukájí nad pohledy žen na ztopořený penis, či dokonce masturbaci.

Exhibicionismus a ženy

Exhibicionismus se zpravidla projevuje u mužů, to ale neznamená, že se u žen nevyskytuje vůbec. Jsou ale spíše raritou a své nutkání snadněji přetaví do společensky přijatelného chování. Obnažující se žena navíc pro náhodné „oběti“ svého jednání nepředstavuje takové riziko jako obnažující se muž, tudíž je nahlašování podobných incidentů velmi vzácné.

Exhibicionismus jako trestný čin

Pokud exhibicionista překročí etické hranice a začne se k neznámým lidem chovat nevhodně nebo porušuje jejich osobní prostor, může být stíhán za výtržnictví nebo sexuální obtěžování.

Léčba exhibicionismu

Léčba exhibicionismu je poměrně úspěšná, nejzásadnější součástí je psychoterapie. V závažnějších případech mohou pomoci i léky k potlačení sexuální touhy nebo antidepresiva.