Chcete se letos cítit mizerně a zažít fakt špatný rok? Dodržujte těchto 15 zásad

Nebojte se, nečeká vás předražená terapie ani složitá duchovní cesta. Stačí si namíchat koktejl z několika základních ingrediencí, jako je nekonečné sebeobětování, nadměrná sebekritika či nereálná očekávání. Protřepat, nemíchat, vypít až do dna a s jistotou vám garantujeme, že si život zaručeně poděláte.

1. NEUSTÁLE SE SROVNÁVEJTE.
To je naprosto základní pravidlo, bez kterého to rozhodně nepůjde. Dělejte to jako Petra, která začíná každé ráno projížděním Instagramu. Po deseti minutách už ví, že její kamarádka běhá maratony, bývalý spolužák koupil dům u moře a sestřenice zhubla po porodu na původní váhu. Zatímco si vaří kafe, má pocit, že její život je šedivý, bez kapky vzrušení, lemovaný jen řadou neúspěchů. Tak, a teď vy. Pořádně se rozhlédněte kolem. Taky to vidíte? Vždycky se najde někdo chytřejší, hezčí, štíhlejší, vtipnější, pracovitější, klidnější, oblíbenější a kreativnější než vy. Porovnávejte se s ostatními poctivě a často, makejte na tom a hlavně neflákejte Instagram!

2. OČEKÁVEJTE, ŽE VÁS OSTATNÍ POCHOPÍ SAMI OD SEBE.
Marek mlčí. Už týden ho trápí, že se jeho partnerka nenabídla, že mu pomůže s projektem, který ho stresuje. Ona netuší, že něco není v pořádku. „Kdyby mě opravdu milovala, poznala by to,“ říká si Marek a odchází spát s pocitem křivdy. Nikdy, za žádných okolností, ani pod ostře nabitou a namířenou zbraní, tak jako Marek, neříkejte, co potřebujete nebo cítíte. Pokud vás někdo miluje, je váš přítel, kamarád, matka, otec, syn, musí to přece vědět sám od sebe. A když neví? Není jasnějšího důkazu, že mu na vás pranic nezáleží.

3. CHTĚJTE MÍT VŠECHNO POD KONTROLOU.
Lucie plánuje rodinný výlet. Připraví itinerář po hodinách, vybere restauraci, koupí vstupenky do zoo. Když začne pršet a děti chtějí zůstat na chatě, cítí se zrazená a neschopná. Není nad to, snažit se každou situaci, každého člověka, každou maličkost, která by se mohla daný den přihodit, svírat pevně ve svých otěžích. Doporučujeme nervovat se jen z pouhé představy, že by se náhodou mohla objevit věc, která by hrozila, že se vymkne vaší bedlivé kontrole. Ani vteřinu svého života nebuďte nad věcí a opovažte se nechat dění kolem sebe jen tak volně plynout.

4. NIKDY NEODPOČÍVEJTE.
Karel se chlubí, že byl naposledy na dovolené před pěti lety. I v neděli dopoledne rozesílá pracovní e-maily, aby nevypadl z pracovního rytmu. Když manželka usedne do křesla s knihou, dívá se na ni s pohrdáním. Večer padne do postele vyčerpaný, ale pyšný, že nepromarnil čas. Odpočinek je zkrátka pouze pro slabochy. Pokud se zastavíte, svět se zhroutí jako domeček z karet. Navíc jste to jen vy, kdo všechno zvládne a umí nejlíp. Udržujte se v permanentním tempu, nezvolňujte ani na okamžik. Nedopřejte svému tělu ani mozku sebemenší možnost na chviličku vypnout. A pokud už se to jednou, nedej bože, přihodí, odčinit to lze pouze následujícím pokáním: Po letmém momentu lelkování a bloumání si zaplňte hlavu pocity viny a bičujte se výčitkami.

5. PŘEHRÁVEJTE SI V HLAVĚ VŠECHNY SVÉ CHYBY.
Klára si před spaním vybavuje pohovor z roku 2016, kde řekla něco trapného. Nebo moment, kdy zapomněla dítěti na besídku kostým. Zatímco manžel spí, ona se v duchu omlouvá lidem, které už roky neviděla. Každá chyba je minus a zlo. Pokud chcete v tomto směru pro sebe udělat co nejvíc, kruh svých životních přešlapů si rozehrajte v mysli na plné obrátky ideálně, jako Klára, těsně před usnutím. Vzpomínejte na každé špatně zvolené slovo, které jste vypustili z pusy, každou chybnou volbu, krok a sebemenší selháníčko, kterého jste se dopustili. A vezměte to pěkně od podlahy. Věřte, že čím starší zážitek z paměti vyhrabete, tím šťavnatější soustečko! A nikdy a za žádnou cenu si nepřiznávejte a nepochvalte se za to, co jste dokázali, co se vám v životě podařilo a v čem jste uspěli. Určitě to stejně bylo dílem náhody, zázraku či nezaslouženého štěstí.

6. VĚŘTE SVÝM KATASTROFICKÝM SCÉNÁŘŮM.
Když syn neodpovídá na zprávu, Jana má v hlavě už scénář o nehodě. Když jí volá šéf, je přesvědčená, že ji vyhodí. Každá nejasnost je pro ni důkazem blížící se pohromy. Šestý krok je hezkým a kreativním rozšířením předchozího bodu. Pokud se vám zdá, že se něco může pokazit, určitě to tak bude. Vyhrajte si dlouho dopředu se všemi podrobnostmi hororového scénáře, vypracujte jej do sebemenšího detailu, až se vám srdce rozbuší nezvladatelnou úzkostí. Hlavně dostat z hlavy všechno hezké a nenechat se omámit falešnými představami dobrých konců. Žijete snad v pohádce?

7. SNAŽTE SE ZAVDĚČIT VŠEM.
Alena má v kalendáři pět barev. Každá platí pro někoho jiného. Dopoledne peče koláč pro tchyni, odpoledne hlídá kamarádčiny děti a večer píše pracovní report. Když se jí dcera zeptá, jestli si spolu půjdou hrát, odpoví, že nestíhá, protože slíbila něco neodkladného sousedce pod nimi. Pozdě v noci se konečně dostane do postele a přemýšlí, jestli byla dnes „dost dobrá“. Nádherná cesta do pekla neštěstí je dlážděná dobrými úmysly. Snažte se tu za všech okolností být pro každého, kdo si zrovna vzpomene, a nikdy nedávejte sebe a své potřeby na první místo. Vaším životním údělem je přece být tady pro druhé a na všechno říkat „ano“. Na ničem jiném nezáleží, hlavní přece je, aby vás druzí měli rádi.

8. BERTE SI VŠECHNO OSOBNĚ.
Kolega nepozdravil? Určitě ji pomlouvá. Kamarádka neodepsala na SMS? Defi nitivně je naštvaná. Manžel řekl, že se zdrží v práci, rozhodně někoho má. Děti se zavírají v pokoji, protože ji nenávidí. Míša tráví večery rozborem výrazů lidí, místo aby se jich prostě zeptala, jak se mají. Taky si myslíte, že všechno, co kdo udělá či neudělá, se týká vás a je proti vám namířeno?

9. NIKOMU NEDŮVĚŘUJTE.
Po rozvodu si Anna řekla, že už nikdy nikomu nedá šanci. Když jí soused nabídne, že jí pomůže s kufrem do schodů, odmítne s myšlenkou, že stejně za to bude chtít jen nějakou protislužbu. Svět je nebezpečné a ošklivé místo pro život. Lidé vás tak jako tak zklamou nebo vám ublíží, tak proč jim dávat šanci? Nikoho si nepouštějte k tělu a na nikoho se neobracejte s důvěrou. S nikým nebudujte vztahy a neříkejte si o pomoc.

10. UDRŽUJTE SI PERFEKTNÍ FASÁDU.
Tomáš má v práci přezdívku „klidná síla“. I když se mu hroutí vztah a táta je v nemocnici, přesto na všechny otázky po tom, jak se cítí, odpovídá, že „v pohodě“. Večer pak usedá do auta a tam si na pět minut dovolí brečet. Chvilku poté už je zase v pohodě. Vezměte si příklad z Tomáše, stejně jako on nikdy neukazujte slabost, smutek ani nejistotu. A už vůbec se s nikým nedělte o své prožitky nebo starosti.

11. ČEKEJTE NA IDEÁLNÍ OKAMŽIK A VŠE, NA CO SE TĚŠÍTE, ODKLÁDEJTE „AŽ NA…“
„Až děti odrostou, koupíme si karavan a budeme cestovat,“ slibovali si Jarda s Blankou. Jenže děti vyrostly, jejich rodiče zestárli a začali potřebovat jejich pomoc. Jarda s Blankou si karavan zatím nekoupili. Teď čekají, až půjdou do důchodu, možná pak si ho pořídí. Pořádně žít se má totiž teprve tehdy, až bude všechno perfektní, aby člověk mohl zjistit, jak mu život při čekání na nejvhodnější chvíli neviditelně proklouzl mezi prsty.

12. VYTRVEJTE A NEVĚŘTE, ŽE BY TO MOHLO BÝT JINAK.
A na pocit životního zmaru máte slušně zaděláno.

13. LITUJTE SE A HRAJTE ROLI OBĚTI NA PLNÝ ÚVAZEK.
Když se Blance nedaří, něco se pokazí, okamžitě má jasno. Může za to ten trouba, její manžel! Není na něj spolehnutí, proboha, kam to dala před lety oči a jak si mohla vzít tak neschopného budižkničemu. V práci je to jako přes kopírák, šéfová se ukázala jako ambiciózní kráva, která si nevidí na špičku nosu. A vlastní děti? Nevděčníci, kteří jí zkazili život. Blanka má prostě „peška“, životní smůlu a všechna další příkoří, která se na ni valí, jdou na vrub doby, společnosti, nakonec i té pitomé vlády… Celý svět jí ubližuje. Jděte na to přesně jako Blanka a stejně jako ona si s výrazem zraněné laně znovu a znovu přehrávejte křivdy, které se vám kdy staly. Čím víc, tím líp. Ještě je trochu přifoukněte a běda tomu, kdo by si je troufal zpochybnit. Pokud chcete pocit zmaru dotáhnout k dokonalosti, přijměte identitu oběti jako svou hlavní, životní roli. Přesvědčte sami sebe, že za vaše neštěstí jsou zodpovědní výhradně ostatní a v ideálním případě všichni najednou. Sebelítost je nádherně pohodlná a bezpečně vás udrží přesně tam, kde jste.

14. IGNORUJTE SVÉ TĚLO, DOKUD VÁS NEZASTAVÍ NÁSILÍM.
Kristýnu už dlouho trápilo bolení hlavy, lupla si vždy paralen nebo dva a jela dál. Dlouhodobou únavu považovala za přechodnou slabost, které se musí postavit. V noci kvůli silnému bušení srdce nemohla spát, usínala až k ránu, aby vstávala podrážděná a s náladou hluboko pod bodem mrazu, ale s přesvědčením, že to zase jako každý den spraví další silné kafe, pilulka a hlavně skálopevná vůle. Vydejte se po Kristýniných stopách a stejně jako ona signály svého těla považujte za obtěžující šum na pozadí daleko důležitějších věcí. Finiš vaší cesty bude korunován dramatickým kolapsem, když už se tělo na to sprosté zacházení nedokáže dívat, postaví se na zadní a defi nitivně vám vypoví službu.

15. NEUSTÁLE SI PŘIPOMÍNEJTE, ŽE POŘÁD NEJSTE DOST.
Petr má v hlavě nekonečný seznam. Měl by být trpělivější rodič, výkonnější zaměstnanec, chápavější a pozornější partner, spolehlivější a zábavnější kamarád, klidnější člověk, ideálně někdo, kdo má život dokonale srovnaný a nechybí mu ani duchovní rozměr „bytí“. Každý den si dokáže najít minimálně jednu věc, kterou pokazil nebo nezvládl tak, jak měl. „Měl bych“ je jeho nejoblíbenější mantra, která mu bez ustání jako zaklínadlo běží hlavou. Dělejte to přesně jako Petr, a pokud se vám něco povede, okamžitě to shoďte. Byla to pouhopouhá náhoda, štěstí nebo si zkrátka před sebe kladete jen malé cíle. Navíc sebechvála pěkně smrdí a spokojenost je jen známkou stagnace a vede k lenosti. Nikdy si nedovolte mít pocit, že byste byli v pořádku takoví, jací jste.

Zdroj:autorský text