Asertivita: Jak si stát za svým s respektem k sobě samému
Asertivita není jen módní slovo, ale klíčová dovednost, která vám pomůže jasně a s respektem vyjádřit své potřeby, pocity a nenechat se „semlít“ někým, kdo jednoduše mluví víc a hlasitěji než vy. Někdo si možná asertivní jednání nese už z dob základní školy, mnozí z nás ale mají s tímto stylem komunikace problém i v dospělosti. Pokud patříte mezi ně, je na čase si začít osvojovat techniky, které vám pomohou postavit se sami za sebe i v těžkých chvílích.
Co je to asertivita?
Asertivita je komunikační umění, které vám umožní jasně, srozumitelně a upřímně vyjadřovat pocity a potřeby, a to s respektem k druhým, ale hlavně k sobě. Nejde o to „vyhrát“ konkrétní spor, ale o to stát si za svým a jednat ve vlastním nejlepším zájmu a „neprohrát“.
Asertivita vs. Agresivita
Asertivita a agresivita se často mylně zaměňují, ačkoli se jedná o zcela odlišné komunikační styly. Asertivní člověk stojí za svými právy a vyjadřuje své pocity upřímně, ale dělá to s respektem k druhé osobě a jejímu právu na vlastní názor. Naopak agresivní člověk se snaží dosáhnout svých cílů na úkor ostatních, často s použitím moci nebo zastrašování. Zatímco agresivní komunikace poškozuje vztahy, ta asertivní dynamiku mezi lidmi narovnává.
Asertivní techniky a jak je aplikovat
1. Technika „Rozbité desky“ (Broken Record)
Tato technika spočívá v klidném opakování vašeho požadavku nebo odmítnutí, aniž byste se rozčílili, unavili nebo se nechali zatáhnout do zbytečné výměny názorů.
Příklad: Pokud vás někdo přesvědčuje, abyste neočekávaně zůstali v práci přesčas, můžete říct: „Dnes nemůžu zůstat déle, nevěděl jsem o tom a mám jiné plány.“ Pokud bude naléhat, jednoduše zopakujte: „Jak už jsem řekl, dnes tu opravdu nemůžu zůstat.“
2. Technika „Mlhové clony“ (Fogging)
Tato technika vám pomůže vyrovnat se s kritikou. Místo toho, abyste kritiku odmítli nebo na ni zaútočili, asertivně přijmete to, co je na ní pravdivé.
Příklad: Na výkřiky typu: „Zase jsi to udělal špatně,“ můžete reagovat větou: „Je možné, že jsem to udělal jinak, než jsi očekával.“
3. Technika „Negativního dotazování“ (Negative Inquiry)
Technika negativního dotazování vám pomůže s komunikací u lidí, kteří mají tendenci vás nekonkrétně kritizovat. Položením otázky ho dostanete do opačné role a donutíte ho, aby se nejprve vyargumentoval on.
Příklad: Na větu: „Ten projekt, co jsi odevzdal/a, je hrozný,“ se zeptejte: „Co přesně ti na té práci přijde hrozné?“
4. Technika „Základních práv“ (Basic Rights)
Uvědomte si svá základní práva. Patří sem právo na to mít svůj názor a možnost říct „ne“ bez pocitu viny.
Příklad: Pokud vám někdo navrhuje úkol, do kterého se vám nechce, ať už z kapacitních nebo jakýchkoli jiných důvodů, s klidem řekněte „Ne“ bez dlouhého vysvětlování. Pokud se totiž začnete omlouvat, dáváte druhé straně do rukou možnost se s vámi dál dohadovat. A to nechcete.
Na co nezapomenout?
- Volba správných slov: Zkuste se vyjadřovat diplomaticky a popsat problém čistě ze svého pohledu. Určitě se vám vyplatí i stručnost a přímost. Dlouhé vysvětlování a slovní výplně vám mohou uškodit, působí defenzivně a nechtěně můžete protistraně prozradit svou slabinu.
- Řeč těla: Nezapomínejte, že musíte být v souladu s tím, co říkáte. Jestliže víte, že by se v práci (nebo kdekoli jinde) mohlo schylovat ke konfrontaci, můžete si napsat několik vět dopředu. Zkuste si je ale říct i před zrcadlem. Mluvte nahlas, stůjte rovně a hlavně udržujte oční kontakt.
- Vytrvalost: Nejdůležitější je vydržet. Pokud se vybičujete k jedné povedené asertivní akci, neskládejte zbraně. Tím jste teprve začali. Chvilku potrvá, než si vaše okolí zvykne, že zrovna vy se sebou nenecháte zametat a máte stejně právo na to vyjádřit svoje potřeby jako všichni ostatní.
Zdroj: Mayo Clinic, Encyclopedia of Personality and Individual Differences
