Výchova proti osamělosti: Rodiče dětem píší scénář budoucích vztahů
Žijeme v době neustálého propojení, přesto se do popředí dostává zásadní problém, o kterém se hovoří jako o „epidemii osamělosti“. Epidemiologové upozorňují, jak moc dopadá sociální izolace na naše zdraví. Přispívá k úzkostem, kardiovaskulárním chorobám a může dokonce zkrátit život.
Dávno víme, že dobrý vztah s rodiči pomáhá dětem k vyššímu sebevědomí i spokojenosti. Jenže nevíme, do jaké míry přesně vztah s rodiči ovlivňuje budování sociálních vazeb. Rozsáhlá studie publikovaná v časopise JAMA Pediatrics ukazuje, že rodiče drží v rukou klíč k dobrému sociálnímu životu dětí mnohem déle, než si myslíme. Vědecký tým využil data z obří americké studie, která 20 let sledovala osudy celkem 7 018 účastníků. Když byli účastníci teenageři, ptali se jich, jak moc se cítí propojení s rodinou, zda jim doma rozumí, jestli se spolu baví, užijí si společně občas nějakou legraci a zda se cítí milovaní a chtění.
O dvacet let později, už jako dospělí, odpovídali na otázky týkající se kvality jejich současných přátelství a partnerských vztahů. „Dvě desetiletí dat nám dávají obrovskou jistotu. Je to opravdu velká věc,“ komentuje výsledky Dr. David Willis, profesor pediatrie z Georgetownské univerzity, který se na studii nepodílel.
Předpověď budoucnosti
Podle tohoto výzkumu vztahy z doby dospívání doslova předpovídají naši sociální budoucnost. Po úpravě proměnných, jako je rasa, pohlaví a úroveň vzdělání rodičů, byl rozdíl mezi lidmi z funkčních a nefunkčních rodin propastný:
- 39,5 % dospělých, kteří měli v pubertě silné rodinné zázemí, si v dospělosti dokázalo vytvořit skvělé a pevné sociální vazby.
- Pouhých 16,1 % dospělých, kteří v dospívání silné pouto s rodinou neměli, dosáhlo v dospělosti stejně kvalitních vztahů jako první skupina.
Během dvaceti let se toho může stát hodně, jenže takto výrazné výsledky se nedají ignorovat. I když tedy studie nemůže stoprocentně dokázat přímou souvislost, rodinné zázemí se zkrátka shoduje s mírou osamění v dospělosti. Odborný tým věří, že rodiče svým chováním nevědomky nastavují „vztahový tón“. Děti od nich okoukají komunikační dovednosti a zdravé návyky, které pak v dospělosti automaticky aplikují na své okolí.
Autoři a autorky studie navrhují, že pomoct by mohli pediatři. Ti by měli podporovat a vést rodiče, a to zejména ty, kteří v harmonickém prostředí nevyrůstali. Sami byli nejspíš vychováni způsobem, který předávají dál. Když ale lékaři pomohou rodičům vytvořit bezpečný a stabilní domov, i v nejisté době předají nové generaci alespoň nějakou stabilitu, ze které pak mohou čerpat po celý život.
Jak posílit sociální vazby?
Podle amerického národního institutu Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí, není posilování vztahů zas taková věda. Lidé jsou zkrátka společenští tvorové, a proto se vyplatí zavolat kamarádovi, zajít na kávu s kolegyní nebo se přidat do zájmové skupiny podle vašich koníčků.
Nebojte se říct si o pomoc, když ji potřebujete, ale stejně ochotně ji nabídněte druhým. I drobná laskavost nebo upřímné poděkování dokážou udělat velkou radost. Pečujte o vztahy, které jsou pro vás důležité, nenechávejte zbytečně doutnat konflikty a zkuste občas vyměnit displej telefonu za skutečné setkání. A pokud rádi vaříte, sportujete nebo chodíte na procházky, pozvěte někoho s sebou. Společné zážitky totiž sbližují mnohem víc, než se může zdát.
