Unikátní výzkum prokrastinace: Chorobné odkládání úkolů nás může strašit i po 20 letech
Už tři týdny se „hubou“ objednávám na preventivní prohlídku. Vyprávím o tom sice na potkání, ale jako na potvoru, vždycky si vzpomenu až pozdě odpoledne. Sice bych mohla napsat email, ale teď přece mezi kamarády nebudu koukat do mobilu, ne? To by bylo dost nespolečenské. Raději tam zavolám ráno…
Dalo by se říct, že je tohle odkládání zatím ještě celkem prkotina. Mnohem nepřekonatelnější prokrastinace na nás většinou dopadne tehdy, když sbíráme síly na důležitější úkol, než je jeden telefonát do ordinace. Místo příprav na zásadní pohovor raději vyčistíme kávovar, srovnáme knihovnu nebo hodiny projíždíme sociální sítě. Úmyslné odkládání povinností, i když víme, že nám to přinese problémy, známe prostě všichni. Víte, že prokrastinace není lenost? Informovali jsme vás již v tomto článku.
Vědecký tým pod vedením psycholožky Bäulke se rozhodl prozkoumat, jak se prokrastinace vyvíjí v průběhu lidského života a jaké má dlouhodobé následky. Většina dosavadních výzkumů prokrastinace se totiž na tento problém dívala jen v řádu týdnů či měsíců. Tato unikátní osmnáctiletá studie ukazuje, že čím dříve začneme s prokrastinací bojovat, tím více se nám to vyplatí.
Prokrastinace ničí budoucnost?
Vědecký tým sledoval od roku 2002 vzorek více než 3 000 čerstvých maturantů ze 150 různých škol v Německu. V průběhu osmnácti let proběhlo osm kol dotazování. Účastníci pravidelně odpovídali na otázky týkající se své povahy, kariéry, zdraví, vztahů a také míry prokrastinace (hodnotili například tvrzení: „Často mi trvá velmi dlouho, než s něčím začnu“). Výsledky ukazují, že to, jak se k povinnostem stavěli na prahu dospělosti, zásadně ovlivnilo jejich život i o dvě dekády později.
Pokud člověk v mladém věku nezačne se sebesabotující prokrastinací aktivně bojovat, dříve či později za to zaplatí. Mladí dospělí, kteří chronicky odkládali věci „na zítřek“, na tom byli po 18 letech v porovnání se svými aktivnějšími vrstevníky výrazně hůře:
- Vstupovali do pracovního procesu později a dosáhli v práci méně povýšení.
- S menší pravděpodobností si našli stálého partnera nebo založili rodinu.
- Uváděli celkově nižší životní spokojenost a vykazovali horší zdravotní výsledky (včetně zvládání krizových situací, jako byla například pandemie).
Prokrastinace není navždy
Pokud se teď v duchu proklínáte za hříchy minulosti, výzkum přinesl i velmi optimistické zjištění, že prokrastinace není neměnný povahový rys. „Je na konci tunelu prokrastinace světlo? Řekla bych, že ano, pokud ho zapnete,“ říká Lisa Bäulke.
Vědci a vědkyně srovnávali prokrastinaci se dvěma hlavními osobnostními rysy: svědomitostí (organizovanost, disciplína) a neuroticismem (sklon k úzkostem a emoční nestabilitě). Platí sice logická úměra, že vysoce svědomití lidé neprokrastinují, zatímco úzkostní lidé ano, ale prokrastinace se ukázala být mnohem proměnlivější než samotná jejich povaha.
Stejně jako lidé s přibývajícími lety přirozeně zrají, tak i prokrastinace s věkem slábne. A co víc, klesá ještě strměji než naše negativní povahové rysy. Z toho vyplývá, že chronické odkládání je zkrátka zlozvyk, který je silně ovlivněn prostředím, v němž žijeme, a podporou, jakou kolem sebe máme.
Jak zatočit s prokrastinací?
Zajímavým zjištěním bylo, že skvělým lékem na prokrastinaci je nástup do prvního zaměstnání. Jakmile mladí lidé získali práci, jejich tendence odkládat věci prudce klesla. Výzkumníci se domnívají, že lidi zkrátka úspěšně „nastartuje“ tvrdá realita. Třeba vědomí, že v práci na rozdíl od školy hrozí okamžitý vyhazov. Jak však upozorňuje norský psycholog Frode Svartdal, pohnout s prokrastinací je sice možné, ale stále velmi náročné. Vědecké intervence sice prokazatelně fungují, ale stále víme málo o jejich dlouhodobém udržení.
Pokud chcete s prokrastinací bojovat už dnes, zaměřte se na tyto čtyři pilíře, které sice už dobře znáte, ale pravda je, že nic lepšího zatím nefunguje:
- Jasné stanovování cílů (rozkouskovat velké úkoly na menší).
- Time management (plánování času a dodržování termínů).
- Práce s motivací (uvědomění si, proč je úkol důležitý).
- Zamezení rozptýlení (vypnutí telefonu, uklizení pracovního stolu).
Více o tom, jak se zbavit prokrastinace, jsme pro vás shrnuli již v předchozím článku.
