Psychologika 23: Jste líní, nebo spíš jen lovci a sběrači uvěznění v korporátu?
Máte pocit, že když se vám nechce do práce nebo neustále odkládáte úkoly, jste prostě jen beznadějně líní a zasloužíte si nekonečné výčitky svědomí? Omyl. Ve skutečnosti téměř nic z toho, co vy nebo vaše okolí považujete za lenost, leností vůbec není. To, co nazýváme leností, je často jen volání našeho těla a mysli o pomoc.
Náš mozek nás totiž neustále chrání před stresem. Známé odkládání povinností, neboli prokrastinace, vůbec není problémem špatného time managementu. Je to ve skutečnosti samoregulační mechanismus a snaha mozku o bleskovou opravu nálady – vyhýbáme se nepříjemným pocitům, a když úkol odsuneme, dostaví se okamžitá úleva.
A když to po prvním neúspěchu rovnou vzdáme? Nejsme líní, ale narážíme na takzvanou naučenou bezmocnost. Náš mozek má totiž po selhání defaultně nastavenou nulovou reakci a to, abychom to po chybě zkusili znovu, se musíme teprve pracně naučit. Z obrovské části je to, co maskujeme slovem „lenost“, ve skutečnosti strach ze selhání, úzkost, nepoznaná deprese, ADHD s exekutivní dysfunkcí, trauma nebo zkrátka jen obyčejná únava.
Mýtus o lenosti jako ohavném hříchu si lidstvo pěstuje opravdu dlouho. Už od starověkých zemědělců, přes středověké mnichy až po majitele továren v 19. století, kteří běžný lid označovali za nemocný „sociální chorobou“, pokud nechtěl pracovat šestnáct hodin denně.
Realita je ale taková, že evolučně jsme se vyvinuli jako lovci a sběrači. Náš mozek je perfektně stavěný na rozmanitou činnost a neustálé změny prostředí, ne na celodenní zírání do excelových tabulek. Aby nás civilizace donutila k nepřirozené a monotónní práci, musela vytvořit obrovské množství kulturně podmíněné viny.
Skutečná lenost totiž nastává až ve chvíli, kdy máte na úkol kapacitu, netrpíte úzkostí, chápete následky odkladu a to nicnedělání si naplno a bez stresu užíváte. Jinými slovy – v takovém případě nejste líní, vy prostě jen odpočíváte.
Proč měl římský císař Marcus Aurelius problém vstát ráno z postele a jak s tím souvisí středověký „démon poledne“? Z jakého důvodu je prokrastinace pro náš mozek návyková podobně jako drogy? A jak pomocí drobných kroků konečně vyzrát na úkoly, kterých se děsíme? Na všechny tyhle otázky odpoví další díl podcastu Psychologika. Už teď na všech oblíbených podcastových platformách nebo ve videu níže.
Zdroj: autorský článek
