Den otců: Čeští tátové také potřebují lásku a podporu

Den otců

Den otců Zdroj: iStock

Rodičovství

Den matek je rozhodně větší oslava napříč společností než Den otců. Přáníčka se pro ně tradičně nevytváří a ani obchody na nás necílí s takovým množstvím produktů. Tátové prostě netáhnou, ale neměli bychom na ně zapomínat. Co by opravdu potřebovali?

Pokud se zeptáte nějakého školního dítka, zda ve škole v průběhu tohoto týdne pro tatínky připravovali básničku či nějaký obrázek, nejspíš si bude myslet, že jste spadli z Marsu. I naše emailové schránky nejsou oproti druhému květnovému týdnu plné „zaručeně nejlepších“ tipů na dárečky. Den otců je u nás hlavně obyčejnou nedělí.

Jasně, nemusíte kupovat drahé produkty, abyste svému tátovi vyjádřili lásku. Mnohem lepší bude společně strávený čas. Nebo naopak klid, záleží na jeho vkusu. Když se jeden uživatel diskuzního fóra Reddit ptal, co by si otcové opravdu přáli, většinou odpovídali, že by chtěli prostě jenom porelaxovat s dětmi, sami se svými koníčky, nebo si dát dobré rodinné jídlo.

Přesto je ale škoda, že oslava Dne otců není tak oblíbeným svátkem ani pro všetečné markeťáky, kteří jinak využijí jakoukoliv příležitost k promování prodeje zboží. Je pravda, že ne každý táta si zaslouží bezpodmínečnou chválu, určitě si ze svého okolí vybavíte nějakého, který selhal. Hlavní úkol, který tátové mají, je totiž zatraceně těžký a není pro každého – být dobrým mužem, kterého jejich rodiny mohou respektovat.

Zdravé otcovství

Když se to podaří, otcové hrají klíčovou pozitivní roli ve vývoji potomků (bez rozdílu na jejich pohlaví). Otcové, kteří se aktivně zapojují do života svých dětí, jim pomáhají vytvářet emocionální vazby, posilují pocity bezpečí a důvěry. Při hře také podporují sociální dovednosti jako je řešení konfliktů.

Výzkumy ukazují, že když se otcové zapojují do vzdělávání svých dětí, mají potomci menší pravděpodobnost problémů s chováním. Obvykle pak mívají i lepší sociální kompetence, nižší úroveň agresivity a lepší akademické výsledky.

Otcové jsou také morálním kompasem i vzorem chování. Pokud se tedy o sebe fyzicky i duševně dobře starají a tyto hodnoty sdílí s dětmi, podporují u nich zdravé návyky. Děti, které mají dobré vztahy s otci, mají i větší sebevědomí a navazují zdravější vztahy.

A tento pozitivní efekt není jednosměrný – synové a dcery to svým otcům dokážou bohatě oplatit. Otcové, kteří se o potomky aktivně starají, uvádějí větší pocity emocionálního i životního naplnění a těší se lepšímu duševnímu i fyzickému zdraví. Mít přítomného a angažovaného tátu je zkrátka velká výhoda pro celou rodinu a tím také pro celý stát. Bohužel ten český jim tuto roli neulehčuje.

Otcovská dovolená

Na rodičovskou „dovolenou“ chodí v českých rodinách čistě z praktických důvodů ten z rodičů, který vydělává méně. Rozdíl mezi průměrným výdělkem mužů a žen činí v ČR meziročně 18 % a proto není divu, že na „rodičák“ chodí v 98 % případů ženy. Peněžitá pomoc v mateřství činí pro matky 28 týdnů a pro otce 22 (snížená o šestinedělí). Rodiče si ale musí vybrat, který z nich zůstane doma, a nemohou si péči o dítě rozdělit, jako je to zvykem například ve Španělsku, kde je podíl podpory pro péči o dítě rovný – oba z rodičů mohou využít svých šestnáct týdnů doma s miminkem, v průběhu kterých pobírají svůj stoprocentní plat.

Podle průzkumu společnosti IPSOS a projektu Česko v datech z roku 2021 si přitom přes 80 % českých mužů myslí, že by otcové měli s dětmi strávit alespoň část rodičovské dovolené. Pokud ale o novorozence bude po zbytek „rodičáku“ pečovat jejich žena, mají nárok pouze na 14 dní otcovské dovolené. Přitom otcové, kteří zůstanou s dětmi v domácnosti, i když jsou jejich děti ještě malinké, jsou právě následně více zapojeni do života svých dětí a navazují s potomky silnější pouto.

Doktor Pruett z Yaleovy univerzity zkoumal otce a děti v domácnosti již v 90. letech. Otcové „na mateřské“ se zpočátku obávali, že se začnou nudit, ztloustnou, ztratí zdatnost a budou izolováni. Pláč dětí řešil tím, že se nejdříve ptali svých manželek, co s tím, ale během 10 dnů až několika měsíců si snadno vytvořili vlastní styl péče. Podle doktora Pruetta děti prospívaly a v průměru překračovaly normy ve standardních vývojových testech, zejména těch, které měřily dovednosti v řešení problémů.

Tátové nejsou žádní neschopní dacani, ale potřebují vstřícnou podporu státu, třeba kousek „mateřské“ z týdnů partnerek, aby mohli rozvíjet své pečovatelské schopnosti a aktivně se angažovat ve svých rodinách. Péčí o své děti se mohou stát nejen zdravějšími a prožít plnější život, ale hlavně tvořit láskyplné prostředí, kam se budou potomkové i po letech rádi vracet. Třeba k oslavě Dne otců.