Duše a intimita: Mozek je centrem libida, na které má vliv i úzkost
Mozek je největší sexuální orgán. Nesouhlasíš? A pamatuješ si na tu noc, kdy tě probudil orgasmus? Bez rukou, hraček, penisů. Prostě jen tak – v hlavě, v chemii mozku, v nervové soustavě.
Nebo ty fantazie, které jen prolétnou hlavou, a najednou jsi mokrá. Anebo porno, na které se díváš, a přece je to jen něco na obrazovce. Riskla bych tvrzení, že mozek je nejdůležitější sexuální orgán – každá jeho dysbalance může zásadně ovlivnit to, jak prožíváme svůj sexuální život. Ano, dnes se budeme bavit o sexu a duševním zdraví.
Začneme tím, co v dnešní době nezažívá snad jen mistr meditace, zenový mnich nebo dalajlama (mívá dalajlama sex?), konkrétně pocitem spěchu, stresem, roztěkaností, nestíháním až chronickým stresem. Mysl se často ocitá v režimu „bojuj, nebo uteč“ a i během intimních chvil je těžké vypnout myšlenky a prostě se rozplynout ve stávajícím momentě. Nebo se aspoň soustředit na to, co se děje tady a teď. Vybít si stres masturbací nebo dobrým sexem je občas skvělé, proč ne, nemusíme vždy podstupovat tantrický rituál tři hodiny. Ale pokud je to dlouhodobá strategie, vede jen k odpojení od těla a k oslabení celkového sexuálního prožitku.
Deprese a odpojení
Jednou z nejrozšířenějších nemocí, která postihuje stovky milionů lidí po celém světě, je deprese. Ta souvisí se sníženou hladinou dopaminu a serotoninu, neurotransmiterů klíčových pro pocity radosti a uspokojení. V depresi si často připadáme k ničemu, nikdo o nás podle nás nestojí, a cítit se jako sexuální bytost je často to poslední, co bychom řešili, když se snažíme jen přežít další den.
Můžeme být odpojeni od těla, mít sníženou chuť na sex. Lidé s depresí často hlásí ztrátu zájmu o sex, emoční otupělost a sníženou citlivost na podněty. Mají málo energie, špatně spí, což intimitě rozhodně neprospívá. U malé části lidí naopak dochází ke zvýšené masturbaci, která jim dočasně pomáhá zlepšit náladu, ale to jsou spíš výjimky.
Na vrchol se nedostanu
Představ si ten moment, kdy víš, že to přichází, šeptáš partnerovi nebo partnerce: „Ano, ano, nepřestávej! Už budu, už budu!“ A pak... nic. Takový může být vedlejší účinek užívání populárních antidepresiv ze skupiny SSRI, která zvyšují hladinu serotoninu. Sama jsem to zažila před pár lety po nasazení léků na úzkosti a bylo to šíleně frustrující. U mě to po delší době odeznělo. K dalším vedlejším účinkům při nasazení antidepresiv ze skupiny SSRI patří snížená citlivost genitálií, běžně dostačující stimulace najednou nestačí. Problémem může být i snížená vaginální lubrikace a poruchy erekce. Celkově může dojít k oslabení nebo až k úplné ztrátě chuti na sex.
Orgasmus a úzkosti
Antidepresiva se používají nejen k léčbě deprese, ale i úzkostných poruch. Lidé trpící úzkostí často žijí ve velkém napětí a v souvislosti se sexem mohou vnímat nejen nemožnost se uvolnit, ale i určitý tlak na výkon, který pak vede až k sexuální dysfunkci a k vědomému i podvědomému vyhýbání se intimnímu životu.
Úzkost má mnoho podob. Například obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) se projevuje vtíravými obsesivními myšlenkami a následným kompulzivním chováním, jehož cílem je ulevit si od úzkosti. Obsesivní myšlenky mohou mít i sexuální povahu, například obavy z možných onemocnění.
Úzkost se ale neprojevuje jen v myšlenkách, ale silně i v těle. Samotné slovo „úzkost“ odkazuje na pocit stažení, sevření, omezení – jako by člověk byl uvězněn v těsném, úzkém prostoru. Věčně napjaté svaly, sevřený žaludek a v sexu třeba i bolest při styku.
Jedu a nebrzdím
Opakem deprese je mánie – stav, kdy je nálada extrémně dobrá, často až euforická. Člověk má spoustu energie, nepotřebuje téměř spát, jeho myšlení je zrychlené, přichází s množstvím nápadů a má sníženou kontrolu impulzů. Prostě zahodí veškeré brzdy a jede.
Zní to jako vysněný stav v našem pozdním kapitalismu – málo spánku, hodně produktivity. Pro lidi v mánii je často těžké pochopit, proč by se jí měli zbavit – proč mají být normální, když můžou být pořád nahoře? Jenže mánie s sebou nese i destruktivní chování: Utrácení velkých částek peněz, iracionální rozhodnutí, která se mohou týkat i intimního života, nabízí se zejména nevěra, nečekaná touha po rozvodu, riskantní sexuální chování, náhodné známosti bez zábran, ignorování ochrany.
Promiskuita v mánii
Na rozdíl od deprese je v manickém rozpoložení libido extrémně zvýšené. Člověk proto může být promiskuitní, nezáleží mu příliš na tom, s kým má sex. Klidně se domluví s úplně cizími lidmi na sex party, snadno překročí své hranice nebo se zapojí do velmi intenzivních sexuálních praktik. Jenže po odeznění manické epizody se často dostavují pocity viny a studu, narušení vztahů i životní stability.
Mánie může být propojená i s psychózou, tedy s narušeným vnímáním reality. Mozek si některé věci dovytváří, což se projevuje například vizuálními či sluchovými halucinacemi. Typicky se to vyskytuje u schizofrenie, která bývá spojená s výraznou izolací, sníženou sexualitou a nezájmem o navazování vztahů.
Při léčbě duševních onemocnění se primárně řeší samotná nemoc, ale často je nutné zaměřit se i na související sexuální dysfunkci. Pokud tě něco takového trápí, je naprosto v pořádku to zmínit před svým psychiatrem nebo psychiatričkou. Věř mi, že pro ně jsou slova jako orgasmus, masturbace a libido běžná věc. Slyšela jsem totiž, že i psychiatři mívají sex.
