Utíká váš život až moc rychle? Jeden tip, jak ho zpomalit a víc si ho užít
„Mám pocit, že to utíká nějak rychle.“ Kolikrát jsme už slyšeli tuhle větu od příbuzných, od přátel, případně i od sebe, společně s tím, že nejvíc to člověk vidí na dětech. To, že nám čas utíká s přibývajícím věkem rychleji a rychleji, je popsaný fakt. Proč tomu tak je? A jak to zastavit?
Proč se vlastně v pokročilém věku lidem zdá, že všechno ubíhá stále rychleji? Jedna z teorií to vysvětluje skutečností, že jednotlivý úsek kalendáře, například rok, tvoří s přibývající délkou života vždy jeho menší část. „Rok je v případě osmiletého dítěte jednou osminou jeho života, pro 80letou ženu jde o jednu osmdesátinu," vysvětluje pro Huffungton Post Ruth Ogden, profesorka psychologie na Liverpool John Moores University ve Velké Británii. „To přispívá k pocitu, že stejně dlouhý časový úsek ubíhá rychleji.“
Článek si poslechněte i v audioverzi:
Další z teorií, která tento jev vysvětluje, je počet vzpomínek, které se nám za určitou dobu uloží v mozku. Čím více událostí nebo prožitků si z určité doby pamatujeme, tím „delší“ se nám zpětně zdá. Navíc má mozek tendenci podobné věci, například činnosti, které rutinně opakujeme každý den, „slučovat“, nepřipisovat jim takovou důležitost jako těm, které prožíváme poprvé. Jinými slovy: Čím více máme v daném časovém úseku vzpomínek nebo nových zážitků, tím delší nám bude připadat.
„Čas měříme podle nezapomenutelných událostí, s přibývajícím věkem se objevuje méně nových věcí, abychom si je zapamatovali, takže se zdá, že dětství trvalo déle,“ vysvětluje pro NBC Santosh Kesari, neurolog v John Wayne Cancer Institute v Providence Saint John's Health Center.
Očima dítěte
Jako děti jsme neustále objevovali něco nového, ať už to bylo ve škole, při mimoškolních aktivitách, ve vztazích, s přáteli a podobně, stále bylo co se učit. Jako dospělí už tolik takových příležitostí nemáme, naše dny se začínají podobat jeden druhému, máloco zažíváme poprvé.
S tímto poznatkem ovšem máme podle odborníků zároveň v ruce nástroj, kterým nám pomůže tok času trochu zpomalit. Klíčové je neupadnout do rutiny. Pokud bude jeden váš den stejný jako druhý, slijou se vám v jeden a život rychle proteče mezi prsty.
„Hledejte co nejvíce nových zážitků, to vám pak umožní uložit si více nových vzpomínek. Díky tomu se pak prodlouží dané časové úseky našich životů,“ říká Ruth Ogden. Nové aktivity, nové chutě při vaření, nové pocity nebo zážitky, které budete muset vstřebat, a k tomu trocha nejistoty při poznávání nových věcí nám pomohou nejen dostat se z kola našeho každodenního života, narušení rutiny ale pomůže navodit pocit, že čas utíká pomaleji.
Zkuste se tedy sami sebe občas zeptat: Kdy naposledy jsem udělal/a něco poprvé?
