Nicnedělání je dřina, ale vyplatí se. Jak se to naučit, když nám chybí dopamin z odškrtnutého úkolu
V dnešní uspěchané době to vypadá, jako bychom si nemohli dovolit promarnit ani jedinou minutu času. Naše společnost oslavuje aktivitu, multitasking a přepracovanost, což často vede k vyhoření či chronickému stresu. Vědomé „nicnedělání“, tedy úmyslné zpomalení a vyhrazení času na klid a regeneraci, není známkou lenosti, nýbrž projevem odvahy a péče o sebe sama. Jak se říká, někdy je třeba udělat krok zpět, abychom mohli vyrazit kupředu.
Znáte ten okamžik, kdy po náročném dni v práci dorazíte domů s jedinou touhou – usednout na gauč, konečně vydechnout a odpočinout si? Ale jakmile se posadíte, okamžitě se vám v hlavě začnou honit myšlenky: „Tady to zase vypadá. Co všechno musím ještě dneska stihnout? Mám tam koš plný prádla, ještě musím uvařit večeři, na poličce je prach a chtěla jsem přesadit kytky…“ Najednou se ocitnete v automatickém režimu, kdy se vaše ruce pustí do nějaké činnosti téměř samy od sebe. Odnášíte hrníčky ze stolu do dřezu, u toho stihnete vyluxovat a najednou je večer. Jste naprosto vyčerpaní, a to vám ještě zbývá dnešní lekce Duolinga!
Tento cyklus skvěle ilustruje, jak těžké je v dnešním uspěchaném světě najít čas na opravdový odpočinek. Odkud se vlastně bere ta touha být stále produktivní? Možná si to ani neuvědomujeme, ale odškrtnutá položka na seznamu úkolů nám pravidelně přináší okamžitou odměnu prostřednictvím dopaminu. Něco máme hotovo, teprve potom pocítíme úlevu. Ale na jak dlouho?
Přitom ve chvíli, kdy neděláme nic, probíhají v našem mozku velmi důležité věci. Studie, které se zaměřují na tzv. default mode network (DMN) – síť oblastí v mozku, která je aktivní právě během „nicnedělání“ –, ukazují, že během naší nečinnosti DMN zpracovává vzpomínky, emoce a integruje zážitky, čímž napomáhá regeneraci mozku a tvorbě nových neuronových spojení. Ta jsou nezbytná například pro učení a kreativitu. Americký neurolog Marcus Raichle upozorňuje, že tento „odpočinkový režim“ není známkou nečinnosti, ale představuje proces, při němž se mozek připravuje na nové myšlenky, otevírá prostor pro sebereflexi a inspirativní nápady.
Tuto teorii podporuje výzkum publikovaný v časopise Science od psychologů z Harvardu Matthewa Killingswortha a Daniela Gilberta. Podle něj až 47 % času trávíme myšlenkami, které nás odvádějí od soustředěné činnosti. Pokud ale praktikujeme vědomý přístup k „nicnedělání“, může kreativní výkon narůst až o 20 %. Tato zjištění podtrhují, jak jsou péče o sebe sama a pravidelný odpočinek klíčové pro udržení dlouhodobé psychické pohody a spokojenosti.
Začlenění nicnedělání do každodenního života
Rovnováha mezi činností a odpočinkem je klíčová pro dlouhodobou spokojenost a úspěch. Nicnedělání si proto musíme naplánovat. Začněte s malými kroky – například si každé ráno vyhraďte pár minut jen pro sebe, bez nutnosti kontrolovat e-maily nebo telefon ihned po probuzení. Uvidíte, že i takový malý rituál vám dodá energii a pomůže lépe zvládat náročný den. „Někdy je nejodvážnější rozhodnutí to, kdy si dovolíte zastavit a jen být. To, co vypadá jako pasivní nicnedělání, je ve skutečnosti aktivní investicí do vaší duševní odolnosti,“ říká Kelly McGonigal, psycholožka a autorka řady knih o zvládání stresu.
Jak nedělat nic
Plánujte si odpočinkové chvíle
Stejně jako si organizujete schůzky, úkoly či termíny, vyhraďte si do svého diáře také čas na odpočinek. Může to být krátká 5–10 minutová přestávka během pracovního dne nebo klidně celé odpoledne o víkendu. Důležité je, aby to byl čas, kdy se záměrně rozhodnete zpomalit a nechat věci plynout.
Digitální odpojení
Naše telefony, počítače a sociální sítě nás neustále bombardují informacemi, což často zvyšuje pocit napětí. Vyhraďte si pravidelně čas, kdy se naprosto odpojíte od digitálního světa. Místo nonstop sledování obrazovky si můžete vychutnat procházku v přírodě, čtení knihy nebo jen chvíli sedět a dýchat.
Praktikujte mindfulness a meditaci
Vědomá meditace a techniky mindfulness vám pomohou naučit se být plně v přítomném okamžiku a zbavit se neustálého toku rušivých myšlenek. Začněte s několika minutami denně a postupně prodlužujte dobu, kterou meditaci věnujete. Skvělou volbou je také jóga Nidra – hluboká forma meditace.
Naslouchejte svému tělu
Často si nevšímáme signálů, které nám tělo vysílá. Pokud cítíte únavu, napětí nebo vnitřní neklid, je to jasný signál, že potřebujete pauzu. Naučte se respektovat své potřeby a dopřejte si čas na regeneraci.
Experimentujte s odpočinkovými rituály
Najděte si aktivity, které vám umožní skutečně vypnout – poslech oblíbené hudby, malování, procházka v přírodě nebo chvíle ticha. Každý z nás má jiný způsob, jak relaxovat.
Vytvořte si doma vlastní tichou zónu
Domácí prostředí může být skvělým místem pro relaxaci. Vytvořte si prostor, kde nebudete rušeni – třeba koutek s pohodlným křeslem nebo zahrádku k načerpání nové inspirace.
Buďte trpěliví
Začlenění nicnedělání do každodenního života vyžaduje určitou míru disciplíny, ale také trpělivosti. Není vždy snadné dodržet naplánovaný odpočinek, všichni víme, že život je nepředvídatelný. Důležité je, abyste se nebičovali příliš tvrdými pravidly. Naslouchejte svým potřebám a postupně určitě najdete rovnováhu, která vám vyhovuje.
Zkuste dnes večer udělat něco jinak. Po příchodu domů zhasněte světla, vypněte elektroniku a dopřejte si pár minut absolutního klidu. Nechte se unést tichem vašeho domova a pozorujte, jak tato jednoduchá chvíle může být zlomovým momentem – okamžikem, kdy získáte novou perspektivu a energii do dalších dnů.
Pamatujte, že odvaha nedělat nic je stejně důležitá jako odvaha něco dokázat. Připomeňte si, že skutečná síla a kreativita často přicházejí právě v těch tichých okamžicích, kdy dovolíte své mysli odpočinout. Proto se nebojte říct: „Dnes si dovoluji nedělat nic!“ Vaše duševní odolnost, kreativita i celková spokojenost vám budou vděčné.
