Test: Dokážete ignorovat mlaskání, nebo vám z něj tiká oko? Zjistěte, jestli máte nakročeno k misofonii
Každého z nás občas vytočí nějaký zvuk. Skřípání křídy o tabuli nebo vidlička drhnoucí o talíř jsou nepříjemné pro většinu z nás. Co když vám ale pocit naprostého šílenství, vzteku a touhy utéct způsobuje zvuk, který ostatní ani nevnímají?
Pokud míváte problémy i se zvuky, které ostatní považují za ruch běžného dne, možná máte sklony k takzvané misofonii. Název, který doslova znamená „nenávist ke zvuku“ (z řeckého misos -nenávist a phóné - zvuk), popisuje stav, kdy specifické, často tiché a opakující se zvuky spouštějí nepřiměřeně silnou negativní reakci. Jde o neurologický stav, kdy mozek vyhodnotí běžný zvuk neadekvátně a vy se od něj nedokážete oprostit.
Podle studií za to nejspíš může abnormální spojení mezi sluchovým centrem a částmi mozku zodpovědnými za emoce. Váš mozek v podstatě slyší srkání polévky a spustí stejný poplach, jako byste potkali rozzuřeného psa. Mezi nejčastější spouštěče patří:
- mlaskání, hlasité žvýkání, srkání
- hlasité dýchání, pravidelné pokašlávání, popotahování
- jiné pravidelné zvuky (ťukání, klepání nehty o stůl, cvakání propisky,…)
Myslíte si, že máte k misofonii sklony? Otestujte se v našem kvízu ↓
Jaké jsou projevy misofonie?
Reakce na spouštěcí zvuk bývá okamžitá a velmi silná. Projevit se může jako:
Emocionální reakce: Intenzivní hněv, panika, úzkost, znechucení až pocit bezmoci.
Fyziologické reakce: Zrychlený tep, pocení, svalové napětí, potřeba okamžitě utéct nebo zvuk zastavit.
Dopady na život: Misofonie vede k vyhýbání se situacím, kde by k expozici zvuku mohlo dojít, například společenské večeře, práci v openspace kancelářích, návštěvy kina či divadel nebo trávení času s konkrétními lidmi.
Zdroj: PLOS, Current Biology
