Město vs. venkov: Kde je lepší místo pro duševní pohodu?
Lidé z města si prý stěžují na „burany“, venkované zase na snoby z města. Ať už se do podobných diskuzí zapojujete, nebo ne, určitě vás někdy zajímalo, co je objektivně lepší. Žít v rušné zástavbě, kde máte vše na dosah ruky, nebo větší klid a soukromí v zeleni? Kdy jindy si na tuhle otázku zkusit odpovědět, než ve Světový den venkovských žen.
Spousta z nás si venkov představuje jako klidný ráj, kde je život jednodušší než ve městě. Realita ale může být úplně jiná. Největší benefit nejen pro zdraví, ale pro celkovou psychickou pohodu představuje zejména méně aut, a tím pádem čistší ovzduší. Záleží ale samozřejmě i na oblasti, kde žijeme. Není venkov jako venkov, stejně jako nejsou stejná ani jednotlivá města.
Britský výzkum, který analyzoval informace z několika úřadů i z průzkumů domácností, kombinoval data o spokojenosti a kvalitě ovzduší z let 1991–2014 a zjišťoval, jak se čistota ovzduší podepisuje na naší životní pohodě. Lidé, kteří byli vystaveni vyšší úrovni znečištění, byli nepřekvapivě méně spokojeni se životem. Co už ale překvapivé je, že znečištěné ovzduší může mít na kvalitu života dopad srovnatelný s náročnými situacemi, jako je třeba rozvod.
Bydlení na venkově samozřejmě láká hlavně kvůli přírodě. Pozitivní vliv dostupné zeleně na naši duši snad není ani třeba zdůrazňovat. Zajímavostí je, že rozhodujícím faktorem je v tomto směru blízkost lesa. Vzdálenost bydliště do jednoho kilometru od lesa může pomáhat snižovat stres a zlepšovat náladu. Lesy pozitivně ovlivňují část mozku, která reaguje na stres, a pobyt v přírodě tak může zmírnit příznaky úzkostí či deprese. Čím blíž k lesu bydlíme, tím snáze si můžeme užívat jeho výhody. Pouhá blízkost ale nestačí, důležité je přírodu aktivně využívat. Proto když bydlíme na venkově, ale maximálně vyjedeme autem do práce a na nákup, psychice tím zrovna nepomáháme.
Náročný život
Každý rok 15. října si díky OSN připomínáme Světový den venkovských žen. Cílem je upozornit na důležitou roli, kterou ženy ve venkovských oblastech zastávají nejen ve svých domácnostech, ale zejména v zemědělství. Věděli jste, že venkovské ženy tvoří více než čtvrtinu světové populace a zajišťují více než polovinu světové produkce potravin? I přesto jich nejméně 500 milionů žije v chudobě. Tato kampaň má zvýšit povědomí o jejich situaci a propagovat snahy o zlepšení jejich životních podmínek. Ale i na českém venkově může být život žen náročný, například kvůli ztíženým podmínkám při dojíždění do práce či školek a škol.
Podle americké studie z roku 2023 vedené docentkou Emily Willroth, lidé žijící mimo města častěji vykazovali známky úzkosti, deprese a zároveň nižší úroveň otevřenosti. Důvodem může být právě ztížený přístup ke vzdělání, kulturním zážitkům a především psychologické péči, která ve venkovských oblastech často chybí.
„Zjistili jsme, že lidé ve venkovských oblastech mohou být obzvláště náchylní k projevům duševních onemocnění,“ uvedla Willroth. Český venkov je samozřejmě jiný než ten americký, ale zajímavostí je, že podle této docentky rozdíly v psychické pohodě mezi městem a venkovem vymizí, pokud se vezmou v úvahu faktory jako vzdělání, příjem nebo sociální kontakty. Problémem tedy rozhodně není samotný venkov, ale nedostupná podpora a služby.
Zkažené město?
Města, která máme spojená zase spíše s negativními představami o uspěchaném životním tempu, špinavých ulicích a hluku, mají i své nepopiratelné výhody. Nejen, že nabízejí více pracovních příležitostí, lepší přístup k veřejným službám a kulturním aktivitám, ale lidé ve městech mají i vyšší pravděpodobnost, že budou chodit pěšky nebo jezdit na kole. Podle dat z Velké Británie je to o 64 % více, a jak víme, fyzická aktivita může zlepšovat náladu a celkovou pohodu.
Podle všeho tedy výhody města a venkova nejsou černobílé, každé prostředí má své pro a proti. Větší rozdíl nakonec může představovat konkrétní region, ve kterém žijeme (např. kvůli ekonomické situaci, životním nákladům, péči o přírodu). Každému nakonec vyhovuje něco jiného a duševní zdraví ovlivňuje mnohem víc faktorů než jen naše PSČ. Pokud zlepšíme přístup ke zdravotní péči a dalším službám i mimo městské oblasti a zároveň budeme pečovat o přírodu a čistotu ovzduší ve městech, mohou lidé žít spokojeně úplně kdekoli.
