Proč milujeme vůni deště? Petrichor nás uklidňuje a má to evoluční vysvětlení
Samozřejmě že znáte ten zvláštní, uklidňující pach, který se vznáší ve vzduchu po dešti. Věděli jste, že má své jméno? Petrichor. Není to jen romantický výraz, je za tím skutečná věda.
Termín petrichor vymysleli v 60. letech 20. století vědkyně Isabel Joy Bear a vědec Richard Thomas. Slovo spojili ze starořečtiny: „petra“ (kámen) a „ichor“ (krev bohů). Tohle „krvácení kamenů“ docela sedí, při dešti se totiž z půdy a kamenů uvolňuje esence tvořená mastnými kyselinami z rostlin. Samy o sobě moc nevoní, ale když se rozkládají v půdě, vznikají z nich voňavé molekuly, například aldehydy, ketony nebo menší kyseliny. A právě ty tvoří známou „vůni deště“.
Když dopadne dešťová kapka na suchý povrch, vytvoří při nárazu drobné vzduchové bublinky. Ty se rychle uvolní zpět na povrch a vyprsknou do vzduchu mikroskopické kapičky a spolu s nimi i molekuly vůní, které se pak roznášejí větrem. Za „dešťový“ pach můžeme označit i ozon, který jde často cítit těsně před bouřkou. Jde o stejný plyn, který chrání naši planetu ve stratosféře před UV zářením. Na rozdíl od ozonové vrstvy ale tenhle „přízemní“ ozon vzniká v bouřkových mracích, když blesky štěpí molekuly kyslíku a vznikají nové kombinace, a právě ty občas přinesou svěží vůni.
Další známá složka toho, jak nám voní déšť, je geosmin, který je zodpovědný za typický pach čerstvě zorané půdy. Geosmin produkují bakterie z rodu aktinomycet a náš nos na něj reaguje extrémně citlivě. Dokážeme ho zachytit v tak malém množství, že by se dal rozptýlit ve 200 olympijských bazénech a stejně bychom ho ucítili.
Otázka přežití i moderní aromaterapie
„Pokud si dokážete představit, že naši předkové žili z půdy a potřebovali vědět, kdy se objeví plody nebo kdy vyrostou semínka, která zasadili, pak má tato vůně obrovský význam,“ popisuje Dan Riskin, evoluční biolog. Lidé jsou na vůni deště prý citlivější až 200 000krát více než žraloci na krev. Evoluce zařídila, že jsme si tenhle smysl vyvinuli pro přežití. Blízkost vody či úrodné půdy je informace, která zkrátka může rozhodovat o životě i smrti.
I když dnes už nejsme tolik závislí na tom, jestli zaprší, tahle vůně v nás stále probouzí něco hlubokého. Klid, naději, propojení s přírodou. Není divu, že na nás déšť působí tak zvláštním způsobem a že první vůně po delším suchu je pro mnohé doslova magická.
„Petrichor má zajímavé účinky, působí relaxačně, podobně jako lesní koupel. Chemické látky, které tuto vůni tvoří, v nás vyvolávají pocit pohody a v některých případech mohou mít i pozitivní vliv na zdraví. Už jen samotný pobyt v přírodě, kde se tyto látky uvolňují, nám tedy může prospívat,“ říká doktorka Julia Boughner, profesorka na katedře anatomie, fyziologie a farmakologie na Univerzitě v Saskatchewanu. Petrichor se proto používá v aromaterapii a má prý schopnost snižovat stres a zklidňovat úzkosti. Pořídit si ho můžete i pro své vlastní použití. I kdyby vás instantně nevyklidnil, jak se o něm říká, můžete si vůni deště užívat i zasucha.
