Co to znamená být „cool“? Studie popsala univerzální rysy frajerství a nejsou jen pozitivní
Vy si možná pod pojmem „cool“ představíte například Courtney Love nebo Micka Jaggera, vaše dospívající děti už nejspíš někoho mnohem mladšího, o kom jste v životě neslyšeli. Přesto by tito lidé měli mít šest společných vlastností, které z pouhých hvězd dělají v očích veřejnosti ultimátní frajery.
Studie, která byla v červenci 2025 zveřejněna v časopise Journal of Experimental Psychology, se zúčastnilo téměř 6000 lidí z 12 zemí (konkrétně Austrálie, Chile, Číny, Německa, Indie, Mexika, Nigérie, Španělska, Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Turecka a USA). Výzkumný tým zajímalo, jak lidé z různých kultur a prostředí vnímají pojem „cool“, a zda to znamená být i dobrým člověkem.
Důležité také bylo, že se v šetření pracovalo s výrazem „cool“ v angličtině bez překladu, což naznačuje, jak lidé po celém světě vnímají tuto charakteristiku podle toho, jak se výraz rozšířil ze Západu. Překlad by mohl částečně pozměnit význam – kupříkladu v češtině se „cool“ jako kompliment překládá běžně jako „super“ nebo „skvělý“. Ruku na srdce, to zkrátka dostatečně nevyjádří úžasnost takové „cool“ osobnosti.
„Co mě ohromilo byl fakt, že výsledek byl v podstatě stejný všude,“ řekl Caleb Warren, jeden z autorů studie a profesor na Eller College of Management na Arizonské univerzitě, který se věnuje výzkumu spotřebitelské psychologie už dvě desetiletí. „Bez ohledu na to, jestli jde o Čínu, Koreu, Chile nebo USA, mají lidé rádi ty, kteří posouvají hranice a iniciují změny. „Cool“ ve skutečnosti představuje něco zásadnějšího než samotnou nálepku,“ uvedl Todd Pezzuti, docent marketingu na Univerzitě Adolfa Ibáñeze v Chile a jeden z vedoucích výzkumníků studie.
Dřívější výzkum naznačil, že „být cool“ je zdaleka nejdůležitější věcí pro dospívající, což ale neznamená, že byste cool nemohli být i vy. Co je tedy ta magická kombinace „cool vlastností“?
„Cool“ lidé se tak rodí, ale nemusí být dobří
Lidé různého věku, vzdělání, příjmu nebo pohlaví si měli vybavit osobnosti, které vnímají jako „cool“, „necool“, „dobrou“, nebo „nedobrou“. Poté vyplňovali i dotazník týkající se jejich vlastních hodnot.
Účastníci studie konzistentně spojovali vlastnosti jako být klidný, svědomitý, univerzalistický, příjemný, vřelý, sebevědomý, tradiční a konformní spíše s tím, že je někdo dobrý člověk, než s tím, že je „cool“, i když se to úplně nevylučuje. Vzorec pro to být „cool“ pak spočíval v šesti charakterových rysech. Být extrovertnější, hédonističtější, silnější, dobrodružnější, otevřenější a autonomnější.
„S těmito vlastnostmi se rodíme. Pět z těchto atributů jsou osobnostní rysy a ty bývají poměrně stabilní,“ řekl Pezzuti. „Aby byl někdo vnímán jako cool, měl by být do jisté míry sympatický nebo obdivuhodný, což může mít společné s dobrými lidmi. Cool lidé však často mívají i ty vlastnosti, které nejsou zrovna dobré v morálním slova smyslu, jako například hédonismus nebo moc,“ uvedl Warren v tiskové zprávě.
Přestože se může zdát, že taková studie zavání hlavně marketingem – už vzhledem k oborům, kterými se zabývají její autoři – je bezpochyby pozoruhodná. Naznačuje další cesty, kterým by se mohl výzkum vydat dál. Například bližším analyzováním právě negativních a pozitivních aspektů úžasnosti, které v době sociálních médií, influencerů a bleskového šíření informací považujeme za obdivuhodné. A často je také rádi opakujeme, protože alespoň trochu „cool“ by chtěl být téměř každý.
