Sisu je finský recept na štěstí. V Helsinkách ho můžete objevit právě na konci zimy
Proč do Helsinek mimo letní sezonu? Přece za špičkovým designem, saunovacími a kávovými fanatiky, mumínky a soby, vedle nichž si upečete chleba na klacku. Navíc právě v této roční době nejlépe pochopíte sisu.
Ta otázka zní ze všech stran. Proč potřebujete jet koncem zimy zrovna do Helsinek? Milovníkům sauny zajiskří v očích, ostatním se ale většinou s otazníkem v hlavě honí představy courání po městech jižní Evropy a pláží na Bali. Mají pravdu, pro cestu do Helsinek je ideální letní sezona – teploty se mohou blížit třicítce, užijete si rozsáhlých parků s mnoha možnostmi vyžití i cest po zelených ostrovech, necháte se fascinovat moly, na kterých Finové mořskou vodou a kartáčem pucují své koberce, aby je v klidu opustili a nechali do druhého dne uschnout, půjčíte si bicykl a brouzdáte na něm městem, které je v podstatě jako dlaň. Venku popíjíte kávu a pojídáte dortíky s borůvkami a morušemi a alespoň jednou si vyjedete lodí na nějaký z tisíce zelených ostrovů. Helsinky jsou prostě balzám na nervy. Jenže to platí i mimo hlavní sezonu.
Město světla…
Letní bílé noci vládnou létu, jenže když zimní tma drtí psychiku, města ani lidé nelitují osvětlení všeho druhu, což je také důvod, proč to v Helsinkách ještě v únoru vypadá jako o Vánocích. Světelnými řetězy obalené stromy potkáte, i když vyjedete mimo město… A dokud mrzne, přes veškerý vydatný posyp to na chodnících klouže, tedy s výjimkou těch největších v centru, pod nimiž je vytápění. Ještě v březnu je třeba počítat s nočními mrazíky a občasným návratem zimy, teploty začnou citelně stoupat až v dubnu. Vždy ale počítejte se změnami počasí, s nimiž souvisí i vítr, pokud si balíte na prodloužený víkend, pak bunda s vrstvou proti větru se vždycky vyplatí.
Přiletíte, vystoupíte z vlaku, párkrát vám to drsně podklouzne a vy jen zíráte na cyklisty brázdící chodníky, na kterých se sotva udržíte na nohou kachním pochodem. Běžce, lidi obtěžkané nákupy, seniory o holi a se psem na procházce, děti na ledových prolézačkách, z nichž vážně nepadají jako hrušky. V této chvíli vidíte v praxi sisu neboli jeden ze skandinávských receptů na štěstí. Dánové mají hygge, Švédové lagom, Norové koselig a Finové sisu. Spojuje je neokázalost, umírněnost, útulnost. Sisu je však akčnější, jeho poselstvím je odolnost, síla, vytrvalost, odvaha. Schopnost přežít extrémní podmínky, jako jsou chlad, tma a osamocenost, přece potřebujete dostat do DNA.
Město saun…
Součástí sisu je saunování. Finská sauna je tradice, která vede k otužilosti a dobré mysli. Finové si ji staví, kde mohou, často mají malou infra v bytě. Zážitek skýtají sauny na ostrovech, městská sauna Löyly, která patří k tomu nejlepšímu z finské moderní architektury, i v lázeňském a wellness centru v přístavu, kde z horní paluby můžete pozorovat lodě i ruské kolo – Sky Wheel. Jednu z kabin upravili na VIP saunovací kabinu, bratru přijde na 200 eur, ale jako dar pro saunovacího fanatika k výročí čehokoli stojí za zvážení.
Město designu…
Je tedy pravda, že za cenu VIP sauny v ruském kole si milovník moderního umění a designu v Helsinkách užije dosyta. Začíná se duchovně skalním kostelem, zdarma se ale dostanete do Kampin kappeli na náměstí Narinkka. Bohoslužby se tady nevedou, slouží jako komunitní centrum a oáza klidu, kde můžete zapálit svíčku za příbuzné. Byla vytvořena roku 2012, kdy byly Helsinky světovým městem designu.
Nedaleko odtud je legendární muzeum moderního umění Kiasma a podzemní muzeum Amos Rex, které vylézá na povrch velkými kruhovými světlovody, jež slouží lidem k odpočinku a dětem jako hřiště, hodně se tady vyřádí na kolech a skatech. Nepřehlédnutelnou stavbou se střechou vlnící se jako mrak je knihovna Oodi určená nejen čtenářům. Nabízí také spoustu možností na trávení volného času včetně kina, kavárny a vyhlídky. A pak je tady na dosah Designmuseo, budova z 19. století, schraňující cennou sbírku designu a uměleckých řemesel. No a kdyby vás to umění unavilo, jsou tady přece ještě skřítci mumínci.
A výletů
Možností na nezapomenutelný výlet je jako jezer kolem Helsinek, tak vzpomeňte tři. Lodí do hlavního města Estonska Tallinnu. Pozor jen na podvečerní páteční trajekty, některé jsou jeden velký flám, tedy pokud se nechcete připojit. Mladí Finové využívají levnějšího alkoholu, takže v Helsinkách nastupují střízliví, a po zpáteční cestě vystupují ve stavu bujarém. Asi hodinu autobusem z centra Helsinek, konkrétně z podzemní stanice Kamppi, trvá cesta do středověkého městečka Porvoo. Romantické barevné domky podél malých uliček i nábřeží s typickými finskými chatami s úvazy na lodě jsou velkým lákadlem. Centrální náměstí s autobusovým nádražím už taková romantika není, zato ve zdejším „obchoďáku“ objevíte řadu zajímavých věcí za nízké ceny. Třetí cesta vede za soby. Netřeba se trmácet do Laponska, ale vlakem a autobusem asi hodinu a půl do nejjižnějšího finského sobího parku Nuuksio nedaleko města Espoo. Chovají tady bílé soby a v týpí si můžete na ohni opéct sladký chléb, ke kterému dostanete domácí borůvkový džem, a když na to přijde, lze i mezi soby přespat v některé z chatek. Svou návštěvu však musíte předem rezervovat a počítat s tím, že bude něco stát. Ale co, když už je člověk jednou ve Finsku, tak má koukat, aby byl.
Jíst se musí
Finská tradiční kuchyně je hutná, odpovídá přírodním podmínkám a skutečnosti, že Finové si museli v minulosti hodně vystačit sami. Odlehčují ji ryby a hlavně sezonní bobulové ovoce.
- Voda:
Není třeba kupovat balenou, vodovodní síť je v Helsinkách opravená a voda z ní teče chutná. - Solidně se najíst:
Jídlo za příznivé ceny najdete na helsinském pobřežním trhu, určitě si projděte starou tržnici Vanha Kauppahalli. Pokud chcete obecně ušetřit a máte k dispozici alespoň mikrovlnnou troubu, v supermarketech si můžete vybrat ze solidní nabídky hotovek. - Street food:
Káva výborné kvality, neboť na ni si Finové potrpí, a hotdog – párek v rohlíku se sobím masem není na každém rohu, ale je téměř povinný. - Ryby:
Narazíte-li v přístavu na prodej uzených ryb přímo z loděk, neváhejte, potěší vás chuť i cena. V obchodech a restauracích ale dostanete i řadu uzených sladkovodních ryb. A také ryb syrových marinovaných. - Pečivo:
Žitný chleba v různých podobách je základ, sladký je tenký kruhový chléb ruisleipä. - Smetana:
Kelímek, na kterém je doslova napsáno „smetana“, hutností a chutí připomíná nakyslé mascarpone. Namažte si ji na chleba s plátkem uzené ryby nebo přidejte k misce ovoce. - Tradiční jídla:
Karjalanpiirakka jsou lodičky z těsta zapečené s bramborovým pyré a rýží, klasika, leč poněkud mdlá. To lihapullat neboli masové kuličky s bramborovou kaší je jiná záležitost. Stejně jako krémová polévka s kusy lososa lohikeitto a klobásy makkara.
Cesty
Není nic snadnějšího, než se dostat z letiště do centra metropole. Autobusem a nejpohodlněji vlakem. Centrální nádraží je potom opravdu v centru, staví tady spousta autobusových linek, tramvaje i metro. Doprava po Helsinkách i z Helsinek je spořádaná a kultivovaná. Jediný problém je prostě pro našince fi nština, ale co by to bylo za cesty bez trochy dobrodružství. Ostatně čeština zní cizinci také jako z jiné planety.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie 3/24
