Nespavost při menopauze není jen na chvíli. Pomoc nabízí i kognitivně-behaviorální terapie
Poruchy spánku patří mezi nejčastější potíže, které ženy v období menopauzy zažívají. Může jít o dlouhé usínání, časté probouzení během noci nebo příliš brzké ranní vstávání, po kterém už nejde znovu usnout.
Problémy se spánkem při menopauze souvisí s hormonálními výkyvy, ale i s dalšími věcmi, které se v životě kumulují. Menopauza přichází pro mnohé v období, kdy musí řešit mnoho stresorů, jako jsou změny v práci, péče o děti a zároveň už i péče o vlastní rodiče. Stres si se spánkem zkrátka nerozumí. Když se k tomu přidají typické příznaky jako návaly horka, noční pocení nebo změny nálady, není divu, že je kvalita spánku pod bodem mrazu. Existují ale způsoby, jak spánek zlepšit. První krok je pochopit, co se vlastně v těle děje.
Co způsobuje nespavost při menopauze?
Zásadní roli hrají hormonální změny. Pokles estrogenu a progesteronu ovlivňuje kromě reprodukce i mozek a regulaci spánku. Estrogen má vliv například na termoregulaci a stabilitu spánkových cyklů, zatímco progesteron působí mírně sedativně. Jakmile jejich hladiny kolísají a postupně klesají, může se spánek stát mělčím a přerušovaným.
Velmi častým spouštěčem nočního probouzení jsou takzvané vazomotorické příznaky, což jsou typické návaly horka a noční pocení. Tyto potíže zažívá 70–80 % žen v období menopauzy. Návaly horka zpravidla přicházejí v noci a vedou k opakovanému buzení, po kterém se hůře znovu usíná. Významnou roli hraje také psychika, protože v menopauze roste výskyt úzkostí a depresivních příznaků, které jsou s nespavostí úzce propojené. Objevit se v tomto období může i spánková apnoe nebo syndrom neklidných nohou.
Jak dlouho menopauza narušuje spánek?
Pokud jde o délku trvání potíží, bohužel nejde jen o krátké přechodné období. Problémy se spánkem často začínají už v perimenopauze a mohou přetrvávat řadu let. Potíže se spánkem se v průměru vyskytují mezi 4–7 lety, ale u některých žen mohou trvat i déle.
S kým řešit nespavost při menopauze?
Dle obtíží se obraťte na:
- gynekologa – první kontakt, řešení hormonálních změn,
- praktického lékaře – základní vyšetření, doporučení další péče,
- spánkového specialistu – pokud je podezření na poruchu spánku,
- psychologa nebo psychiatra – při úzkostech, stresu nebo depresi.
Co pomáhá na nespavost při menopauze?
Základem bývá úprava spánkových návyků – pravidelný režim, omezení kofeinu, vhodné prostředí pro spánek nebo práce se stresem. Velmi silnou oporu ve výzkumu má tzv. kognitivně-behaviorální terapie pro nespavost (KBT), která se považuje za jednu z nejúčinnějších nefarmakologických metod léčby nespavosti. Ke zlepšení dochází u 60–70 % pacientů s dlouhodobou efektivitou vyšší než jeden rok.
V některých případech může pomoci i hormonální léčba. Ta je nejúčinnější zejména tehdy, pokud jsou hlavními problémy noční pocení a návaly horka. Podle doporučení The North American Menopause Society může hormonální terapie výrazně zlepšit kvalitu spánku právě tím, že zmírní tyto příznaky. Není však univerzálním řešením a není vhodná pro každou ženu. Měla by být vždy pečlivě zvažována s lékařem.
