Vzrušující Mandelův efekt svádí k teoriím o paralelních vesmírech. Už jste ho zažili?
Pamatujete si, jak jste jako děti sbírali Pokémony a o dvacet let se do krve pohádali v partě kamarádů, jaký ocas má Pikachu? Občas jsme přesvědčeni, že něco víme jistě, ale realita je naprosto jiná a my si to neumíme racionálně vysvětlit. Mandelův efekt se naštěstí racionálně vysvětlit dá.
Co je to Mandelův efekt?
Mandela efekt je označení pro jev, kdy si velké množství lidí naprosto sebevědomě pamatuje něco, co se ve skutečnosti nikdy nestalo. Typické jsou třeba „vzpomínky“ na odlišná loga a slogany známých značek nebo filmové hlášky, u kterých byste přísahali, že zněly jinak. Pamatujete si napříkla scénu z Hvězdných válek, ve které se Luke dozví, kdo je jeho otec? Darth Vader neřekne: „Luku, jsem tvůj otec,“ ale řekne: „Ne, já jsem tvůj otec.“ Nejde o paralelní vesmíry ani tajné spiknutí, jde o to, že lidská paměť je hodně kreativní vypravěč, který si občas něco domyslí. Když se na tom shodne víc lidí, vznikne z toho malá kolektivní záhada.
Proč se říká Mandelův efekt?
Název vznikl podle mylné vzpomínky mnoha lidí, že Nelson Mandela zemřel už v 80. letech ve vězení, přestože byl ve skutečnosti byl propuštěn a zemřel až v roce 2013. Mezitím se mimochodem stal prezidentem Jihoafrické republiky. Ups.
Termín „Mandela efekt“ poprvé použila Fiona Broome v roce 2009. Vytvořila tehdy celé webové stránky, věnované podrobnému popisu svého pozorování. Broome se na konferenci bavila s různými lidmi o tom, jestli si pamatují úmrtí Nelsona Mandely už v 80. letech a zjistila, že v tom není sama. Jiní si vzpomněli na nekrology nebo dokonce i na projev jeho vdovy.
Co jsou falešné vzpomínky?
Paměť nefunguje jako videokamera. Dalo by se říct, že je spíš vypravěč, který příběh pokaždé skládá znovu a občas si něco přidá. To ukázaly i experimenty psycholožky Elizabeth Loftus a její kolegyně Jacqueline Pickrell, v nichž účastníkům podsunuly smyšlenou historku z dětství (že se ztratili v obchodním centru). Přibližně čtvrtina lidí si na tuto událost začala „vzpomínat“, někdy dokonce s bohatými detaily a emocemi, přestože se nikdy nestala.
Falešné vzpomínky vznikají hlavně proto, že mozek kombinuje skutečné zážitky s pozdějšími informacemi, představami a tím, co nám někdo sugeruje. Stačí drobná změna ve formulaci otázky nebo opakované představování si určité situace a původní paměť se může nenápadně „přepsat“. Výsledkem je vzpomínka, která působí naprosto věrohodně jenže je částečně nebo úplně smyšlená. Slavným a kontroverzním příkladem jsou falešné výpovědi a vzpomínky na satanistické rituály v průběhu tzv. Satanic panic v USA na konci 20. století.
Jak vzniká Mandelův efekt?
Když si k možným falešným vzpomínkám přičteme běžnou socializci a šíření informací, zejména přes internet, vzniká tzv. sociální konformita paměti. Jedinci přejímají detaily, protože předpokládají, že to ostatní lépe vědí nebo si lépe pamatují.
Mandelův efekt: Příklady
Poloha Nového Zélandu: Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Nový Zéland leží jihovýchodně od Austrálie. Jenže existuje překvapivě dost lidí, kteří by přísahali, že si ze školy pamatují, že byl na severovýchodě.
Pikachuův ocas s černou špičkou: Fanoušci Pokémonů si často vybavují Pikachu s černou špičkou ocasu. Vždyť má i černé špičky uší, tak proč by ocas nemohl ladit? Jenže ve skutečnosti byl jeho ocas vždy žlutý. Mozek si zkrátka řekl: „Designově by to dávalo smysl,“ a nenápadně to překreslil.
Mickeyho šle: U nejslavnější myši světa si mnoho lidí „jasně pamatuje“, že nosí šle. Jenže Mickey Mouse nosí jen červené kraťasy, velké boty a sebevědomý úsměv.
Je Mandelův efekt nebezpečný?
Mandela efekt sám o sobě není považován za nebezpečný, je to důsledek běžných chyb paměti a sociálního ovlivňování, nikoli porucha nebo nemoc. Riziko může vzniknout nepřímo. Zkreslení paměti je problém, když záleží na přesnosti, třeba u svědeckých výpovědí nebo při šíření dezinformací. Samotný fenomén dokazuje, že lidská paměť není neomylná, než že je sama o sobě hrozbou.
Mandelův efekt a konspirace
Šok, když zjistíte, že si něco celý život pamatujete špatně, svádí k různým alternativním výkladům. Konspirační teorie kolem Mandelova efektu tvrdí, že si lidé pamatují události jinak kvůli paralelním vesmírům, simulaci reality nebo experimentům, které prý mění historii. Bohužel, tyto vzrušující teorie nemají žádnou odbornou oporu.
Jak se bránit falešným vzpomínkám
Jestli nechcete podlehnout falešným vzpomínkám, musíte si v prvé řadě být vědomi rizika zkreslení paměti, což jste právě učinili přečtením tohoto textu. Dále je důležité poctivě ověřovat informace a pozorně rozlišovat původní zážitek od následných popisů či úprav. Studium toho, jak paměť funguje, a kritický přístup k informacím výrazně snižují šanci, že se chyby ve vaších vzpomínkách pevně uchytí. A nikdy není pozdě začít si psát deník.
