Riziko Alzheimerovy choroby je pětkrát vyšší u seniorů s depresemi, ukázala rozsáhlá studie
Rozsáhlá studie z Číny zjistila, že deprese ve vyšším věku může předpovídat i výrazně zesilovat riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. U vaskulární demence se riziko zvyšovalo především při dlouhodobě trvající depresi.
Studie pracovala s obrovskou databází zdravotních dat od více než 900 tisíc lidí, kteří byli v lékařské péči mezi lety 2015 až 2023. Z tohoto souboru se vědci zaměřili na osoby ve věku nad 50 let, které v roce 2015 neměly demenci, a u nichž byla k dispozici kompletní zdravotní dokumentace. Sítem prošlo 4341 jedinců s depresí a 43 214 lidí bez deprese, kteří mezi sebou sdíleli klíčové charakteristiky, jako je věk a pohlaví. Tyto dvě skupiny pak vědci analyzovali a porovnávali.
Během zhruba tří a půl roku se u části lidí demence skutečně rozvinula a zjistilo se, že deprese byla silně riziková zejména u lidí starších 60 let. Ti, kteří trpěli depresí, měli téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine Alzheimerova choroba. U vaskulární demence bylo riziko „jen“ zhruba dvojnásobné. Tento rozdíl ale rozhodně stojí za pozornost, přestože i takto rozsáhlá studie má své limity. Data pocházela z jednoho územního celku a nezohledňovala některé důležité faktory životního stylu, jako je strava, pohyb nebo kouření.
Abychom si rozuměli, demence není nevyhnutelnou součástí stárnutí, i když se její riziko s věkem zvyšuje. Jde o souhrnný název pro onemocnění, která narušují paměť, myšlení i schopnost zvládat běžný život. Nejčastější je právě Alzheimerova choroba, ale existují i další typy. Většinou to začíná nenápadně, zapomínáním nebo hledáním slov, ale postupně to může vést až ke ztrátě samostatnosti.
Signál i příčina
Demenci dnes věda vnímá jako výsledek dlouhodobého „opotřebení“ mozku, na kterém se výrazně podílí náš životní styl. Největší roli hraje zdraví cév, tedy třeba vysoký tlak, cukrovka nebo obezita, které postupně poškozují prokrvení mozku. K tomu se přidává málo pohybu, kouření, nadměrné pití alkoholu nebo nedostatek mentální stimulace. Mozek totiž potřebuje „trénink“, podobně jako svaly. Důležitá je i sociální stránka, například ztráta sluchu může zhoršovat izolovanost. O depresi jako rizikovém faktoru rozvinutí demence, se samozřejmě dávno hovoří, zajímavé ale v této studii bylo ještě jedno zjištění.
Vztah mezi depresí a Alzheimerovou chorobou totiž nevypadal lineárně, spíše jako písmeno „U“. Riziko se zvyšovalo ve dvou obdobích, krátce po diagnóze deprese (do dvou let) a pak znovu po šesti až osmi letech. Podle týmu, který na studii pracoval, to může znamenat dvě věci. Jednak může být deprese jakýmsi „předvojem“ nemoci, signálem, že se v mozku začínají odehrávat změny spojené s Alzheimerovou chorobou. Jindy se může jednat o skutečný rizikový faktor, který se na rozvoji nemoci podílí. Dlouhodobý stres, zánětlivé procesy a hormonální nerovnováha spojené s depresí zkrátka nejsou zdravé pro mozek.
U vaskulární demence se podobný vzorec do „U“ neobjevil, zde se riziko zvyšovalo především při dlouhodobě trvající depresi. Deprese v jakémkoli věku si ale zaslouží pozornost a léčbu. Včasná pomoc a podpora dnes může významně ovlivnit, jak bude náš mozek fungovat za několik let.
