Utečte víkendové rutině a objevte kouzlo mikrodobrodružství

Mikrodobrodružství na víkend

Mikrodobrodružství na víkend Zdroj: iStock

Iveta Mazáčová
Seberozvoj
Diskuze (0)

Nejspíš to znáte. Je pátek, týden plný úkolů a povinností je za vámi, ale místo vytouženého odpočinku a radosti přichází pozdní vstávání, sobotní úklid, nedělní nákup a pocit, že jste vlastně nic nestihli. Pokud vám víkendová rutina začíná ubírat energii a přinášet spíše pocit, že jste veškerý čas promarnili, je možná čas na malou nenáročnou změnu v podobě mikrodobrodružství.

Mikrodobrodružství je malá, krátká, ale přesto osvěžující aktivita, kterou můžete podniknout bez příprav a často hned za vašimi dveřmi. Navíc k ní nepotřebujete udělat průvan v peněžence. 

Hlavním cílem by mělo být narušit zaběhnutý stereotyp a vyřadit vnitřního autopilota, aniž bychom zatěžovali naši mysl dlouhými přípravami a plánováním nákladných dovolených a výletů na místa známá ze sociálních sítí.

Neměli bychom sice propadnout iluzi, že čas strávený pomalu a bez skvěle sestaveného itineráře je promarněný, na druhé straně bychom se ale měli vyhnout i dlouhodobé rezignaci na jakoukoli aktivitu. Dobrodružství lze totiž opravdu najít kdekoli, když člověk jen trochu chce.

Jak s mikrodobrodružstvím začít?

  • Nastupte na první vlak nebo autobus a počkejte, kde se vám bude chtít vystoupit. To, jak absolvujete cestu zpátky domů, už je na vás.  
  • Najděte spacák a odpovězte si na otázku, jak dlouho jste nespali pod širákem… K tomu, abyste usínali pod hvězdami, nepotřebujete plánovat puťák týdny dopředu, stačí si rozbalit spacák na zahradě nebo vyrazit k nejbližšímu kopci.
  • Jděte na svou oblíbenou procházku večer. Známá cesta vypadá po setmění nejspíš úplně jinak.
  • Kupte si klasický foťák na film a vydejte se na dobře známá místa. Omezený počet snímků vás možná donutí podívat se na svět kolem trochu jinýma očima.

Někdy stačí opravdu málo, abychom se vymanili z pocitu víkendové letargie. Mikrodobrodružství může být i o vědomém rozhodnutí udělat něco jinak, než jsme zvyklí. Může to znamenat nechat doma telefon a jít se projít jen tak, bez cíle.

Měli bychom se také naučit přijímat nejistotu a nedokonalost. Ne vždy totiž vše vyjde podle očekávání – vlak může mít zpoždění, místo, kam jste zamířili, není tak úchvatné, jak jste doufali… Ale i to je součástí zážitku. Učí nás to flexibilitě, improvizaci a schopnosti najít pozitivní stránku i v nečekaných situacích.

Začít diskuzi