Věk, kdy se vám narodí první dítě, může předpovědět budoucí úspěch
První dítě ihned po škole, nebo až po třicítce? Kanadská studie naznačuje, že načasování rodičovství má dlouhodobý vliv na vzdělání, příjmy i na fyzické zdraví. Nejde přitom jen o extrémní případy, kdy lidé zakládají rodiny ještě před maturitním plesem.
Studie publikovaná v dubnu 2026 analyzovala data od 6 282 kanadských rodičů s biologickými dětmi. Psychologové Jordan MacDonald a David Speed se zaměřili na to, jak moc ovlivnil budoucnost lidí přesný věk při narození prvního dítěte, protože předchozí výzkumy házely všechny mladé rodiče do jednoho pytle (bez rozdílu třeba mezi 14 a 19 lety věku rodičů).
Výsledky ukázaly, že čím dříve se člověk stal rodičem, tím více rostla pravděpodobnost nižšího vzdělání a následné horší finanční situace. Například jen asi 40 % lidí, kteří měli první dítě v 16 letech, dokončilo navazující vzdělání po střední škole. Šance na vyšší vzdělání rostla s každým odloženým rokem rodičovství a výrazně se stabilizovala kolem 31 let.
Podobný vývoj se objevil i u příjmů. Lidé, kteří měli dítě velmi brzy, častěji patřili do nejnižší příjmové skupiny. Naopak vyšší osobní i domácí příjmy byly častější u těch, kteří rodičovství odložili. Nejvyšší pravděpodobnost života v domácnosti s ročním příjmem přes 125 000 kanadských dolarů (cca 1 900 000 korun) měli lidé, kteří se stali rodiči kolem 29 let, což byl mimochodem i průměrný věk prvorodiček v ČR v roce 2024.
Odsouzeni k neúspěchu?
Výzkum se zaměřil také na zdraví a celkovou životní spokojenost. Rané rodičovství předpovídalo horší hodnocení fyzického zdraví, přičemž rozdíly se postupně snižovaly zhruba do 26 let. U duševního zdraví byl vztah mírnější, ale starší prvorodiče uváděli o něco lepší výsledky. Alespoň celková životní spokojenost se mezi skupinami téměř nelišila, většina účastníků hodnotila svůj život poměrně pozitivně, bez ohledu na věk při narození prvního dítěte.
Autoři ale zdůrazňují, co studie neříká. Neříká, že mladí rodiče jsou odsouzeni k neúspěchu. Podle MacDonalda výsledky poukazují hlavně na to, jak silně do života promlouvají systémové překážky. Mladý člověk, který se stane rodičem během studia nebo na začátku kariéry, musí řešit několik zásadních životních změn najednou. To může logicky zkomplikovat dokončení školy, hledání práce a tím pádem i finanční stabilitu. Výzkum totiž vychází z takzvané teorie liminality, tedy období životních přechodů. Raná dospělost je sama o sobě dost náročná etapa plná změn, a pokud se do ní přidá ještě miminko, může se člověk na čas jakoby zastavit v určité fázi života. Důsledky pak mohou přetrvávat dlouho poté.
Autoři proto upozorňují, jak klíčová je dostupná antikoncepce a sexuální výchova, ale také následná systémová podpora a podpora okolí pro mladé rodiče. Podle MacDonalda potřebují pomoc ze strany rodiny, školy i komunity.
Studie má samozřejmě i své limity. Ve vzorku mezi mladými rodiči bylo více žen než mužů, což mohlo výsledky částečně ovlivnit. Někteří mladí otcové navíc nemuseli děti uvést, třeba pokud s nimi nejsou v kontaktu. Také data o zdraví vycházela ze sebehodnocení účastníků, nikoli z profesionálních lékařských záznamů, a výzkumníci také neznali místo, kde lidé žili v době, kdy se jim narodilo první dítě. Přesto jde podle autorů o jeden z nejpodrobnějších pohledů na to, jak věk při narození prvního dítěte souvisí s budoucím úspěchem. Výsledky navíc ukazují, že vstřícnost a podporu potřebují všichni mladí rodiče, nejen ti, kdo přivítají prvního potomka už během dospívání.
