Udělej, co chceš a uvidíš, co se stane: Metoda rodičovství FAFO je čím dál oblíbenější
„Jen ho nech, ať si na tu plotnu sáhne a ručičku si spálí,“ říkávala moje babička už před půl stoletím s tím, že nejlepší životní lekcí je zkušenost. Dnes se tato filozofie nazývá FAFO. Jak taková výchova vypadá, co se od ní dá očekávat a jak ji aplikovat do praxe způsobem, aby na jejím konci nevzniklo jen další trauma?
„Fuck Around and Find Out“. Volně přeloženo „Pokud budeš provokovat, zjistíš, jaké to má důsledky.“ Co to pro nás rodiče znamená? Zjednodušeně řečeno nesnažit se dítě „přeprat“ a přimět ho dělat něco, co nechce nebo mu říkat čemu by se mělo vyhnout. Dítě by podle FAFO výchovy mělo mít prostor dělat vlastní volbya experimentovat, a to i za předpokladu, že to může vést k nepříjemným zkušenostem, za které si dítě nese následky. Vše by se samozřejmě mělo dít s ohledem na jeho věk a nemělo by docházet k nebezpečným situacím, jak pro dítě, tak pro okolí.
„Velmi malé děti ještě nemají dostatečně rozvinutou sebekontrolu a nedokážou předvídat následky,“ upozorňujepsycholožka Tamara Glen Soles, zakladatelka The Secure Child Centre for Families and Children. Z tohoto úhlu pohledu se může jevit doporučení mojí babičky poněkud na hraně.
Dobrým příkladem ale můžou být následující jednoduché věci:
- „Nechce se ti domácí úkol dělat teď? Tak fajn. Ale když ho budeš dělat až večer, nestihneme jít do kina, jak jsme měli v plánu.“
- „Nechceš si vzít tuhle nepromokavou bundu? Venku ale prší, za chvíli ti může být nepříjemná zima a budeme se muset vrátit.“
- „Dobře, nechceš jíst tohle jídlo, odpoledne ale budeš mít hlad a další jídlo bude až večeře.“
Měli bychom z dětí vychovávat skleníkové květinky?
Co si rodiče od takového výchovného stylu, který staví na učení se přes přirozené a logické následky, nikoli skrze přímé tresty nebo permanentní ochranu, zpravidla slibují?
„Chci, aby se syn naučil zodpovědnosti a aby pochopil souvislost mezi svým chováním a důsledky. Už jsem unavená z toho, jak jako rodiče umetáme svým dětem cestičku. Úzkostlivě je hlídáme, aby si nenatloukly, aby se na ně nikdo náhodou křivě nepodíval. Myslím, že z takových dětí vyrostou tak akorát skleníkové květinky, které v realitě neobstojí,“ míní pětatřicetiletá Veronika. Nakonec ještě dodává, že pouze tehdy když se dítě bude učit prostřednictvím svých zkušeností, dá se očekávat, že bude do života vybavené schopností snášet nejistotu, frustraci a naučí se, že ne ve všem dostane, co chce.
Osmatřicetiletý Radek k tématu FAFO výchovy poznamenává: „U dnešních dětí mi chybí dostatek respektu, a to nejen vůči rodičům, ale i ostatním lidem, se kterými přicházejí do styku. Myslím si, že děti by měly získat stabilní hranice a pravidla. A taky se připravit na to, že život vždycky ,nehraje férʼ.“
Hranice mezi lekcí a odplatou
Ale pozor! Někteří rodiče zaměňují FAFO přístup k výchově za jiný, který má také svoji zkratku, a to FWMAFO - „fuck with me and find out“, tedy „když půjdeš proti mně, pocítíš důsledky“.
„A právě tehdy FAFO začíná znít jako trest nebo odplata. A já tomu rozumím. Způsob, jakým někteří pedagogové mluví o „citlivém rodičovství“, v nás vyvolává pocit, že jsme naprosto selhali, pokud nejsme neustále klidní, hraví a moudří. Jako bychom měli být směsicí pana Rogerse, Mary Poppins a dokonalé manželky ze Stepfordu,“ popisujedětská psycholožka Robyn Koslowitz.
