Co každý kluk potřebuje od svého táty? Zkuste jednoduché, ale vědecky podložené principy
Co přesně chlapci potřebují od svých otců, se v psychologii zkoumá desítky let. I když jsou dnes rodiny mnohem pestřejší než dříve, některé věci se ve výzkumech opakují. Nemusíte být dokonalý, postačí několik obyčejných věcí, které mají na syny neobyčejný dopad.
Jednou z nich je schopnost mluvit o citlivých tématech, včetně lásky a intimity. V rodinách se dvěma rodiči bývá právě otec tím, kdo se synem vede onen slavný rozhovor o „ptáčcích a včelkách“, jak zní klasický anglický idiom. Mnoho otců zároveň přiznává, že si v těchto debatách nevěří a nevědí, co říct. Kluci od vás nepotřebují přednášku z biologie. Táta by je měl hlavně ujistit, že se mohou ptát na cokoliv a že je bezpečné mluvit otevřeně. Ideálně ne jen jednou v trapném desetiminutovém monologu, ale průběžně a bez studu. Součástí toho je i prosté, avšak důležité sdělení, že každý (včetně vašeho syna) má právo říct „ne“ a také musí respektovat hranice druhých.
Tip: Rozhovor o tom, jak s teenagery mluvit o intimitě.
Zásadní samozřejmě je, syna neodbýt jedním rozhovorem, ale projevovat mu rodičovský zájem průběžně. Od tátů se vždycky očekávalo, že finančně zajistí rodinu, v dnešní době, kdy mámy úplně normálně pracují, dětem velmi prospívá obyčejná přítomnost obou rodičů. Studie ukazují, že když se otcové zajímají o to, co jejich syn dělá, mluví s ním, nastavují mu hranice a tráví s ním čas, má to pozitivní vliv na jeho chování i pohodu. Platí to dokonce i pro otce, kteří se synem nežijí ve společné domácnosti. Aktivní a angažovaný táta má zkrátka velký vliv, i když po rozchodu nemá syna v primární péči.
Čím vyplnit společný čas?
Obzvláště v posledním zmíněném případě na sebe může otec klást vysoké nároky, aby byl třeba společný víkend naprosto dokonalý. Nemusíte finančně vykrvácet ani si hrát na nejzábavnějšího tátu na světě. Úplně postačí klasické společné fungování. Sport, vaření, cesta autem, hraní her, nákup, blbnutí nebo společné koukání na film. Tyto běžné chvíle fungují jako ochranný faktor proti úzkostem, problémovému chování nebo agresivitě. Zajímavé je, že u synů bývá tento efekt ještě silnější než u dcer.
Někoho možná překvapí, jak důležitá je ve vztahu otec-syn něha. Objetí, poplácání po zádech, fyzická blízkost a laskavost. Některým mužům to může připadat nepřirozené, zvlášť pokud sami vyrůstali v prostředí, kde city byly hlavně „pro ženské“. Jenže už dávno víme, že kluci, kterým otcové projevují vřelost a náklonnost, mají lepší výsledky z hlediska psychiky. A v jednom zajímavém výzkumu u předškoláků dokonce i ve čtení a matematice. Objetí opravdu není rozmazlování a z vašeho syna neudělá „máničku“.
Jablko nepadá daleko od stromu
Synové velmi pozorně sledují, jak jejich otcové žijí. Ne co říkají, ale co dělají. Studie z roku 2008, která zkoumala data v průběhu 40 let, ukázala, že synové (i dcery) mužů, kteří byli odsouzeni, mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že také skončí s vroubkem v rejstříku. Samozřejmě to není nevyhnutelný osud a do hry vstupuje spousta dalších faktorů, nicméně se nedá popřít, že osobní příklad má obrovskou váhu. Kluci si z tátů neberou jen životní moudra, ale hlavně model toho, jak se chová dospělý muž.
Sečteno, podtrženo, kluci nepotřebují tátu superhrdinu ani superpracháče. Potřebují člověka, který je přítomný, zajímá se, umí mluvit i naslouchat, občas je obejme a snaží se jít příkladem. Tahle kombinace je oproti drahým hračkám nebo komplikovaným výchovným strategiím mnohem větší sázka na jistotu.
